Amsterdam - Osmatřicetiletý řidič, který chtěl svým vozem zavraždit nizozemskou královnu, zabil nakonec šest lidí. Sám pak zemřel; podle BBC podlehl v noci v nemocnici krvácení do mozku.
Muž v černém voze suzuki ve čtvrtek najel do davu lidí, kteří přihlíželi slavnosti za účasti nizozemské panovnice Beatrix. Jeho automobil prorazil zátarasy a řítil se rychlosti devadesát kilometrů za hodinu.
Na místě zahynulo pět lidí a dvanáct dalších bylo zraněno, z toho čtyři vážně. Jedním z nich byl policejní důstojník, který podlehl zraněním.
Řidič byl ihned zatčen; muž chtěl údajně automobilem najet do vozu, ve kterém panovnice seděla. Jeho cílem byl královnu zavraždit. Svědkové uvádějí, že černý automobil jen těsně minul otevřený autokar s královnou a členy její rodiny. Pak narazil do sloupu.
Policistům řidič krátce po činu přiznal, že útočil na královskou rodinu. nebyl ale schopen dalšího výslechu.
Hluboký šok
Incident se odehrál v Apeldoornu, devadesát kilometrů od Amsterdamu, během oslav tzv. Dne královny: 30.dubna 1980 totiž Beatrix usedla na trůn. Letos oslavila jedenasedmdesáté narozeniny.
Okamžitě po tragédii byla slavnost ukončena, vlajky na královském paláci byly svěšeny na půl žerdi a Beatrix vyjádřila pozůstalým po obětech soustrast. Svůj "hluboký šok" vyjádřil i nizozemský premiér Jan Peter Balkenende, který se na místo činu vydal rovnou z letiště po návratu ze zahraniční cesty.
Útočníkem byl podle nizozemských médií osmatřicetiletý Karst T. neměl záznam v resjtříku a podle sousedů byl tichý. Nedávno ale zratil práci v bezpečnostní agentuře a posléze i bydlení. Proto média spekulují, že mohl jednat ze zoufalství.
Při domovní prohlídce nebyly podle BBC objeveny žádné zbraně, výbušniny ani známky plánování.
Atentáty v Nizozemsku
V rozmezí let 2002 a 2003 zažilo Nizozemsko dva atentáty, které hluboce otřásla zdejší společností. Nejprve krajně levicový aktivista v Hilversumu zavraždil krátce před volbami kontroverzního populistického politika Pima Fortuyna, aby mu - jak později řekl u soudu - "znemožnil dělat si z muslimů obětní beránky".
Rok poté byl na ulici v Amsterdamu zastřelen mladým islamistickým radikálem neméně kontroverzní filmový režisér Theo van Gogh, který pobouřil muslimy natočením krátkého filmu o podřízeném postavení žen v jejich náboženství.
Jeho posledním filmem byl shodou okolností snímek na pomezí fikce a dokumentu inspirovaný atentátem na Fortuyna.
