Chorvatský deník Jutarnji list upozornil, že ve verzi příběhu, který bosenskému serveru Žurnal odvyprávěli dva Nigerijci, se několik věcí zásadně rozchází s výpovědí chorvatských policistů.
Jeden z hráčů se například opakovaně pokusil odejít do Slovinska a později požádal v Záhřebu o azyl, uvedlo chorvatské ministerstvo. Celkem tři z pětice afrických sportovců si nechali uletět letadlo domů.
Dva mladíci, osmnáctiletý Abia Uchenna Alexandro a devětadvacetiletý Eboh Kenneth Chinedu, tvrdili, že je v Záhřebu zatkli chorvatští policisté, převezli je k hranicím s Bosnou a Hercegovinou a nařídili jim, aby je překročili, nebo je zastřelí. Jejich příběh takto popsal britský list The Guardian.
Nigerijci se účastnili turnaje ve stolním tenise v přímořském městě Pula, podle chorvatské policie se 16. listopadu přesunuli do Záhřebu, odkud měli odletět zpět domů. Z tamního hostelu se sami řádně odhlásili a "odešli neznámo kam", a to se všemi osobními věcmi.
Stalo se tak ale až 18. listopadu, přičemž letenky měli zakoupené na neděli 17. listopadu. Nechali si je tedy propadnout, a tím také překročili maximální povolenou dobu legálního pobytu danou jejich vízy. Ta byla sice platná až do 3. prosince, ale opravňovala k pobytu jen v délce šesti dnů od vstupu, tedy v tomto případě do 18. listopadu. Z pětice nakonec odletěli domů jen dva účastníci - vedoucí výpravy a jeden soutěžící.
Třetí účastník se mezitím pokoušel překročit hranici do Slovinska, což se mu nepodařilo. Vstupní vízum, které mu úřady vystavily, neopravňuje k pohybu v rámci schengenského prostoru, jehož Chorvatsko ještě není členem. Poté nahlásil na policii v Záhřebu, že ztratil cestovní pas, a zažádal o azyl.
Prohráli všechny zápasy, tvrdí Chorvati
"Výše uvedené skutečnosti zpochybňují skutečný záměr jejich příjezdu a pobytu v Chorvatsku," stojí ve vyjádření chorvatského ministerstva vnitra. Případů, kdy do země přijedou lidé se záminkou účastnit se nějakého sportovního klání, ale ve skutečnosti chtějí odsud pokračovat dál do Evropy, přitom ministerstvo v minulosti už několik zaznamenalo.
Deník Aktuálně.cz oslovil jednoho z účastníků univerzitního turnaje ve stolním tenisu v chorvatské Pule, který popsal, že Nigerijci ping-pong vůbec neuměli. "Neměli vybavení ani oblečení na stolní tenis," popsal student Západočeské univerzity v Plzni.
Také server Jutarnji list na základě rozhovorů se svědky ping-pongového turnaje zpochybnil, že se oba mladíci skutečně stolnímu tenisu věnují. "Neměli s sebou pálky a prohráli všechny zápasy, kterých se účastnili," potvrdil slova českého studenta Zoran Ničeno, ředitel Správy hranic, která spadá pod ministerstvo vnitra v Záhřebu.
Organizátor sportovní soutěže i Mezinárodní organizace pro migraci, u které si mladíci stěžovali, potvrdili, že oba Nigerijci měli skutečně platná víza pro vstup do Chorvatska. Nedává proto smysl, aby je policie vyhostila zrovna do Bosny a Hercegoviny, odkud jinak do země většina migrantů přichází. Mladíci tam jsou proto nyní nelegálně, informovala arabská televizní stanice al-Džazíra.
Chorvatská policie se již dříve stala terčem kritiky za kruté nebo neoprávněné zacházení s migranty. Například v listopadu letošního roku policisté dva běžence postřelili.
Tvrdý postup Chorvatů vůči migrantům
Tajana Tadičová z chorvatské lidskoprávní organizace Are You Syrious upozorňuje, že příběh Nigerijců není v zemi neobvyklý. "Jejich popis takzvaného pushbacku (nuceného vyhoštění do Bosny, pozn. red.) je příkladem bizarní, ale rozšířené a systematické praxe," popsala serveru Deutsche Welle metody úřadů v Záhřebu.
Loni britský list The Guardian v rozsáhlé reportáži zmapoval případy fyzického násilí ze strany chorvatské policie, na které si stěžovali migranti v bosenských městech Bihać a Velika Kladuša. Právě v táboře Miral u Veliké Kladuše se oba muži ještě na konci minulého týdne nacházeli. Chorvatsko jakákoliv provinění opakovaně odmítá.
Verzi obou mladíků - tedy že je policisté k cestě do Bosny donutili - obhajuje také chorvatský právník Anto Nobilo, se kterým hovořil server N1. "Neslyšel jsem o žádných migrantech z těch milionů, které tudy prošly, že by chtěli z Chorvatska na východ. Určitě do Bosny nešli dobrovolně," je přesvědčený.
Kdo jim poslal pasy?
Sdělení chorvatského ministerstva vnitra přitom nevyvrací informaci, že oba mladé muže k překročení hranice donutili policisté, a nevysvětluje ani okolnosti jejich odchodu ze země, kromě toho, že o něm neexistuje záznam.
Zmíněnou hranici přitom střeží policisté, termokamery i drony. Rovněž není jasné, kdo dvojici Nigerijců z Chorvatska do uprchlického tábora dodatečně poslal cestovní pasy, které skutečně nechali v hostelu v Záhřebu, jak potvrdil ředitel bosenské Služby pro zahraniční vztahy Slobodan Ujić.
Podle policie to může naznačovat, že se rozhodli využít služeb pašeráků, kteří je ale místo dál do EU odvezli na druhou stranu. Právníkovi Nobilovi se taková verze nezdá pravděpodobná. "Všichni mají chytré telefony, a být tak zmatený, že nepoznáte, že místo na západ jedete na východ, tomu se těžko věří," myslí si.
Podle Zorana Ničena, ředitele Správy hranic, která spadá pod ministerstvo vnitra v Záhřebu, již bosenské úřady oběma mužům nabídly cestu zpět do Nigérie. "Podle našich informací se ale chtějí vrátit do Chorvatska, aby tu požádali o azyl," citoval Ničena deník Jutarnji list.
