Zwickau - Když letos v červenci postřílel norský pravicový extremista Anders Breivik u Osla sedm desítek mladých aktivistů sociální demokracie, ujišťoval spolkový ministr Hans-Peter Friedrich německou veřejnost, že může být v tomto ohledu klidná: Policie nemá žádné důkazy o nějakém výrazném pohybu na neonacistické scéně v zemi.
Friedrich mluvil pravdu, nevěděl však, že Spolkový úřad na ochranu ústavy (BFS) po úspěšných zátazích proti neonacistům z druhé poloviny devadesátých let poněkud usnul na vavřínech.
A hlavně že vyšetřovatelé z naprosto nepochopitelných důvodů vyloučili možnost, že by za záhadnou sérií vražd tureckých přistěhovalců z let 2000-2007 mohla stát krajní pravice.
Jak se ukázalo, důvod nebýt permanentně ve střehu neexistoval.
Čtvrtého listopadu našla policie v karavanu u durynského Eisenachu mrtvoly dvou neonacistů, kteří před lety zmizeli neznámo kam. O necelých čtyřiadvacet hodin později otřásla secesní vilou v saském Zwickau exploze, po níž policisté nalezli v troskách domu čtyři videa, na nichž se dvojice k vraždám přiznává.
Krátce nato se úřadům přihlásila pětatřicetiletá neonacistka Beate Zschäpeová s tím, že dům v Zwickau vyhodila do povětří ona.
Pistole vzor 83
Společně s Uwem Mundlosem (38) a Uwem Böhnhardtem (34) odešla Zschäpeová "bojovat do podzemí" v roce 1998, když policie objevila v garáži, kterou si pronajala v Jeně, dílnu, v níž trojice vyráběla dopisní bomby adresované lokálním deníkům.
Od té doby se jenská trojka společně pohybovala po celé Spolkové republice, přepadávala banky, sestavovala bomby a vraždila, aniž by vyšetřovatelé přišli na její stopu.
"Je velmi zneklidňující, že policie nedokázala rozpoznat žádnou souvislost mezi vražednou sérií tureckých přistěhovalců a durynskými neonacisty," přiznal o víkendu Friedrich citovaný deníkem Spiegel on-line.
První dva Turky zastřelili Mundlos s Böhnhardtem v září 2000 a červnu 2001, mimochodem pistolí české výroby vzor 83, a to symbolicky v Norimberku, ve kterém se kdysi konaly sjezdy nacistické strany.
Stejný osud potkalo dalších šest tureckých a jednoho řeckého gastarbeitera. Poslední obětí trojice byla dvaadvacetiletá policistka Michele Kiesenwetterová, popravená střelou do týla v roce 2007 u Heilbronnu ve spolkové zemi Bádensko-Würtembersko.
Zakázat NPD, či ne?
Zatímco vyšetřovatelé zkoumají, proč se oba neonacisté ve svém karavanu zastřelili, ministerstvo vnitra opětovně zvažuje, zda nezakázat extrémně pravicovou Národnědemokratickou stranu Německa (NPD). Ta má v současnosti poslance právě v saském parlamentu.
O víkendu si NPD na svém sjezdu zvolila nového šéfa strany, šéfredaktora časopisu Deutsche Stimme (Německý hlas) Holgera Apfela, který jí má dodat o něco "civilizovanější" image než jeho předchůdce Udo Voigt.
Vedle verbálních i fyzických útoků proti cizincům je pro NPD charakteristická vášnivá kritika Evropské unie a eura. Zákaz strany má širokou podporu v celém politickém spektru, předchozí pokusy ale ztroskotaly na záporném stanovisku Ústavního soudu.
"Jsem pro to, aby se zákaz NPD ocitl znovu na jednacím stole," říká bavorský ministr vnitra za Křesťansko-sociální unii (CSU) Joachim Herrmann.
Saští vyšetřovatelé teď budou mimo jiné zkoumat, zda neexistuje nějaké spojení mezi NPD a "Národněsocialistickým podzemím", jak si buňka okolo vraždícího trojúhelníku ze Saska říkala.
