V Německu se rozpadla vládní koalice. Předčasné volby by mohly být v březnu

ČTK ČTK
Aktualizováno 7. 11. 2024 11:04
V Německu se ve středu rozpadla vládní koalice. Kancléř Olaf Scholz oznámil, že požádal prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera o odvolání ministra financí Christiana Lindnera, který je předsedou nejmenší koaliční strany FDP. Ve vládě zůstane jeden její člen - ministr dopravy Volker Wissing, z FDP ale odejde.
Německý kancléř Olaf Scholz
Německý kancléř Olaf Scholz | Foto: Reuters

Scholz ve večerním projevu po koaličních jednáních, která ztroskotala, uvedl, že po Novém roce požádá Spolkový sněm o vyslovení důvěry. Hlasovat by se mělo 15. ledna a lze očekávat, že poslanci důvěru nevysloví. Následovaly by předčasné volby, které by se musely konat nejpozději na konci března. Koalice Scholzových sociálních demokratů (SPD), Zelených a svobodných demokratů (FDP) vládla Německu od prosince 2021.

Zástupci německé koalice se ve středu večer pokoušeli najít východisko z hluboké krize, do které se vláda dostala především kvůli neshodám ohledně finanční a hospodářské politiky. Lindner nakonec navrhl uspořádat předčasné volby, do nichž by FDP byla ochotna v koaličním vládnutí pokračovat. Sociální demokrat Scholz to odmítl a Lindnera zbavil funkce ministra financí. V projevu po jednáních poté kancléř řekl, že Lindner jedná egoisticky, jde mu jen o svou stranickou klientelu, a ztratil proto Scholzovu důvěru.

FDP po následném jednání oznámila, že z vlády stáhne i zbylé tři své ministry. Těmi jsou ministr dopravy Volker Wissing, ministr spravedlnosti Marco Buschmann a ministryně vzdělání a výzkumu Bettina Starková-Watzingerová. Trojkoalice se tímto krokem definitivně rozpadla.

Wissing ale později oznámil, že ve vládě zůstane, z FDP však vystoupí. Ve čtvrtek na tiskové konferenci uvedl, že jej kancléř Scholz požádal, aby ve funkci zůstal. On se rozhodl mu vyhovět. "Nechci být ale zátěží pro svou stranu," dodal ministr a oznámil odchod z FDP. Své rozhodnutí označil za "osobní" a avizoval, že nebude vstupovat do žádné jiné politické strany.

Podle německé ústavy může kancléř požádat Spolkový sněm o důvěru, když se chce ujistit, zda má nadále podporu dostatečného počtu poslanců. Očekává se, že ji po rozpadu koalice nedostane. V takovém případě bude moci prezident na kancléřovu žádost během následujících 21 dní Spolkový sněm rozpustit. Podle ústavy následují předčasné volby. V řádném termínu se měly konat až 28. září. 

"Vykalkulovaný" konec koalice

Scholz ve středečním projevu také uvedl, že se s vicekancléřem a ministrem hospodářství Robertem Habeckem za Zelené shodl, že Německo potřebuje mít rychle jasno o dalším politickém kurzu. Důvodem je podle něj i řada výzev, kterým země čelí, včetně ruské války proti Ukrajině či nově zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.

Lindner v prohlášení Scholze obvinil, že konec vládní koalice byl "vykalkulovaný" a kancléř ho měl připravený už před večerním jednáním. Svědčí o tom podle něj i "přesně připravené prohlášení", které pronesl Scholz před novináři krátce po konci jednání. Lindner řekl, že sociální demokraté a Zelení ani neuvažovali o návrzích, které na jednání přinesl. Scholz mu údajně místo toho kladl ultimáta včetně toho, aby byla přerušena platnost takzvané dluhové brzdy.

Lindner je dlouhodobě znám jako tvrdý zastánce tohoto ústavního opatření, které brání příliš rychlému zadlužování země. O návrhu "spořádaně" dospět k předčasným volbám Scholz podle Lindnera nechtěl ani slyšet.

Ministři za stranu Zelených, vicekancléř a ministr hospodářství Habeck a ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, uvedli, že členové jejich strany zůstanou v úřadech do předčasných voleb. Habeck slíbil, že navzdory situaci Německo bude plnit své mezinárodní závazky. Podle něj ale nebyl konec koaliční vlády neodvratný. Baerbocková zdůraznila, že i kvůli zvolení Trumpa americkým prezidentem je třeba dál podporovat Ukrajinu, která se brání ruské invazi. USA a Německo byly dosud dvěma největšími podporovateli Ukrajiny v obraně proti ruské agresi.

Reakce německé opozice

Podle předsedy opoziční Křesťansko-sociální unie (CSU) a bavorského premiéra Markuse Södera by se předčasné volby měly konat dříve než v březnu. "Nesmíme ztrácet čas," uvedl na síti X a Scholze vyzval, aby požádal Spolkový sněm o vyslovení důvěry okamžitě, ne až v lednu. Scholz to však odmítl. K témuž přitom vyzval i šéf opoziční  Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz. Merz je kandidátem konzervativní unie CDU/CSU na příštího kancléře.

Rozpad vládní koalice uvítala opoziční strana Alternativa pro Německo (AfD). Označila ho za "osvobození" Německa, které teď podle spolupředsedů strany Alice Weidelové a Tina Chrupally potřebuje "nový politický začátek", který by vyvedl zemi z krize. Také Sahra Wagenknechtová, spolupředsedkyně opoziční strany BSW, konec vládní koalice přivítala.

Vláda podle Scholze do Vánoc Spolkovému sněmu předloží všechny návrhy zákonů, jejichž schválení nesnese odkladu. K nim podle něj patří mimo jiné opatření na podporu průmyslu či návrhy zákonů v oblasti migrace. Scholz také avizoval, že se spojí s Merzem, aby mu nabídl "konstruktivní spolupráci" zaměřenou na posílení hospodářství a obrany. 

Mohlo by vás zajímat: Německo po útoku nožem vyslalo jasný signál. Dopad může mít na celou Evropu (17. 9. 2024)

Spotlight Aktuálně.cz - Zuzana Lizcová | Video: Tým Spotlight
 

Právě se děje

Další zprávy