Pontinia (Itálie) - Saláty, rajčata a cukety z Itálie. Pochutnává si na nich spousta Evropanů, aniž tuší, co se za nimi skrývá.
Velkou část zeleniny sklízejí indičtí sikhové v otřesných podmínkách na farmách jižně od metropole Říma.
Mezi nimi i Singh, který se před časem rozhodl, že už nebude snášet ponižující zacházení, a svého zaměstnavatele udal na policii. Vzápětí musel čelit hrozbám a zastrašování a během pár dnů přišel o práci.
"Pro nás to není snadné. Jsme tady cizinci," řekl Singh britskému listu The Guardian. "Mám obavy z návratu do Indie, protože mě tam nic nečeká. Ale vím, že to, co se děje tady v Itálii, je špatné."
Jen na farmách v Pontinii v regionu Lazio pracuje asi deset tisíc sikhů. Dalších minimálně deset tisíc jich tady nádeničí nelegálně, uvádí odborové svazy.
Chapadla korupce a organizovaného zločinu sahají v Itálii i do zemědělství. Podle deníku The Guardian činily jeho zisky v roce 2016 téměř 22 miliard eur (bezmála 570 miliard korun).
A Pontinia není výjimkou. Chudí lidé - mezi nimi i tisíce indických sikhů - přicházejí do Itálie za prací. Následně se ale stávají obětí nelegálních zprostředkovatelů námezdní práce. Ti jim sice zařídí zaměstnání na některé z tisíců farem v regionu, cizinci se ale musí spokojit s příjmem nižším, než je italská minimální mzda.
Opium do čaje a léky proti bolesti
Singh přijel do Itálie z rodného Pandžábu, který leží na severu Indie, v roce 2008. Tehdy pracoval 12 hodin denně, šest dní v týdnu. Sklízel ovoce a zeleninu v Pontinii.
Práce to byla vyčerpávající, přesto si vydělal maximálně 150 eur (skoro 4000 korun) týdně. Jeho farmář s ním navíc jednal hrubě a agresivně.
Podle zpráv organizace Med, která sdružuje italské lékaře, 43 procent sikhů na Apeninském poloostrově neumí italsky. Jsou tak odříznutí od jakýchkoliv podpůrných služeb, nedokážou komunikovat ani s policií nebo soudy.
Kromě nízké mzdy, kterou navíc mnohdy ani nedostanou, je trápí vážné zdravotní problémy, zejména poranění zad. Spí v přeplněných ubytovnách a jsou dlouhodobě vystaveni pesticidům.
Mezi sikhy proto roste spotřeba drog. Každé ráno si přidávají opium do čaje. Užívají také silné léky proti bolesti, aby vydrželi pracovní nasazení.
"Problém je to obzvlášť u starších lidí," vysvětluje lídr tamní sikhské komunity Harbajan Ghuman. Podle něj sklízeči zeleniny dostávají drogy často od farmářů, aby se nesnížila jejich produktivita. "Jak jinak může člověk, kterému je 50 až 60 let, zvládnout celý den?" ptá se Ghuman.
Bojí se ozvat
Většina sikhských nádeníků přijede do Itálie legálně na sezonní pracovní víza. Musí při tom zaplatit italským zprostředkovatelům sedm až třináct tisíc eur, aby tyto dokumenty získali. Část peněz za ně uhradí sami farmáři, a tak jsou na nich sikhové následně závislí.
Podobné to bylo u dalšího sikha z indického Pandžábu, Kumara. Jako osmnáctiletého a nejstaršího ze čtyř sourozenců jej rodina poslala do zahraničí za prací. Rodiče zastavili dům, aby mohli dát synovi 13 tisíc eur na sezonní vízum do Itálie.
Po příletu do Říma jej odvezlo auto asi 72 kilometrů na jih. Na farmě musel pracovat 13 hodin denně za zhruba čtyři eura na hodinu.
Kumar ví, že je to málo, ale bojí se ozvat, protože by se musel vrátit do Indie. "Nemáme zaměstnavatele - máme pána," vysvětluje Kumar. "Často na nás křičí, a když s ním mluvíte, musíte ustoupit o krok a sklonit hlavu."
Pomalé italské soudy a strach o práci
Situaci v Itálii rozvířil v dubnu 2016 mladý sikh, který spáchal sebevraždu. Předtím pracoval ve sklenících v Pontinii.
Na dva tisíce sikhů potom vyšlo do ulic. Protestovali proti pracovním podmínkám na farmách a žádali mzdu alespoň pět eur na hodinu. V Itálii je přitom oficiální minimální mzda devět eur.
Tehdy taky narostl počet pracovníků, kteří nahlásili své zaměstnavatele úřadům. "Před demonstrací jsme zaznamenali pět případů za deset let. Po ní jsme jich měli více než 80," říká sociální pracovník Marco Omizzolo z humanitární organizace In Migrazione.
Pak ale počet těchto hlášení zase klesl. Na vině jsou hlavně pomalé italské soudy, které ostatní stěžovatele odradily. A navíc ti, kdo se ozvou, okamžitě přijdou o práci a čelí zastrašování. Nemají přitom nárok na podporu ani policejní ochranu.
V říjnu 2016 přijal italský parlament nový zákon, jehož cílem je odradit zprostředkovatele námezdní práce od náboru nelegálních sezonních pracovníků. Policejních kontrol přibylo, ale sama policie přiznává, že pokrok je malý.
Ind Singh sice svůj případ nahlásil, až po třech letech se ale dostal k soudu. Nyní pracuje na jiné velké farmě v Pontinii a čelí stejným podmínkám jako dříve.
