Nejvíc uprchlíků dorazilo do Španělska. Jen ploty migraci nevyřeší, tvrdí velvyslanec

Simone Radačičová Simone Radačičová
27. 12. 2018 16:07
Španělsko letos co do počtu nově příchozích běženců překonalo Itálii, která byla dlouhou dobu v popředí migrační krize. Do země na Pyrenejském poloostrově od ledna do poloviny prosince dorazilo na 55 tisíc lidí, což je téměř třikrát tolik co ve stejném období loni. K břehům Itálie pro srovnání připlulo 23 tisíc migrantů, zatímco před rokem to bylo přes 118 tisíc. Nový španělský velvyslanec v Praze Angel Lossada v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že jen ploty a zdi migraci nezastaví.
Španělský velvyslanec v České republice Angel Lossada.
Španělský velvyslanec v České republice Angel Lossada. | Foto: Honza Mudra

Země na Pyrenejském poloostrově má s bojem proti migraci dlouholeté zkušenosti. Spoléhá se hlavně na spolupráci se státy, odkud uprchlíci pocházejí, nebo přes které putují.

"Neexistuje jen jedno jediné řešení, které by mohlo vyřešit potíže s migrací. Nestačí jen stavět hranice, ploty nebo zdi. Řešením je rozvoj a hledání různých způsobů, jak se s ní vypořádat," myslí si španělský velvyslanec v Česku Angel Lossada.

Nutné je podle něj zaměřit se na různé okolnosti, které s běženci souvisí. "Mimo jiné na to, jak zvládnout konflikty a politické krize. Společně musíme pracovat na tom, jak je zastavit. Zkrátka aby migranti neměli důvod odcházet ani kvůli násilí, ani kvůli nerovnosti," tvrdí velvyslanec.

Už v roce 2006 čelilo Španělsko náporu běženců. Tehdy k břehům Kanárských ostrovů připlulo na 40 tisíc lidí, a to hlavně ze Senegalu. To vyburcovalo tehdejší španělskou vládu k změně zahraniční politiky tak, aby se jí podařilo příliv zmírnit.

S vybranými africkými státy podepsal Madrid sérii dvoustranných dohod, které pokrývají řadu oblastí od rozvojové pomoci přes společné hlídky na moři po výcvik pobřežní stráže. Zasadil se také o informační kampaň, která potenciální běžence odrazuje od riskantní cesty a plavby přes moře. Vedle toho se spoléhá i na takzvanou návratovou politiku, v rámci které posílá odmítnuté žadatele o azyl domů.

Není to ale jen migrace, kterou Španělsko musí řešit. Podobně jako další evropské země vyhlíží brexit, tedy odchod Velké Británie z Evropské unie.

"Jsem přesvědčený Evropan. Nemohu to říct jinak: jak by jen mohl přesvědčený Evropan souhlasit s odchodem jednoho členského státu? Myslím, že je to chyba,  škoda. Negativní dopady pocítí všichni," říká otevřeně velvyslanec. "Možná se to teď zdá velmi těžké, ale teď se musíme pokusit najít takzvaně 'win-win' řešení, tedy takové, které bude výhrou pro obě strany. Není to snadné, ale s trochou představivosti to půjde," věří.  

Španěly trápí nezaměstnanost

V rozhovoru zmiňuje i čistě domácí starosti. V posledních deseti letech si Španělsko a jeho obyvatelé prošli hlubokou finanční krizí, která naplno odhalila slabiny tehdejšího hospodářství.

"Poškodila stejně jako všechny jiné finanční krize hlavně střední vrstvy v tom širším smyslu. Tedy lidi, kteří žijí ze své práce," popisuje velvyslanec. "Vedlo to ke vzniku nespokojenosti, jež dopadla na politické strany. A nejen to. Nechci to nijak skrývat, také k fenoménu korupce. Ta v některých případech způsobila diskreditaci španělských politických stran. Je proto velmi důležité, aby podobné případy skončily u soudů. Jen tak může společnost opětovně získat důvěru v demokratický systém a právní stát," míní Lossada.

Ten za jednu z největších potíží španělské společnosti považuje vysokou nezaměstnanost. Tamní ekonomika se sice loni vrátila na předkrizovou úroveň, nezaměstnanost ale zůstává nadále vysoká - s 14,8 procenta je podle Eurostatu druhá nejvyšší v Evropské unii po Řecku, kde je bez práce 18,9 procenta lidí.

Další výzva má jméno Katalánsko. Vláda tohoto španělského autonomního regionu vedená Carlesem Puigdemontem loni vyhlásila referendum o nezávislosti. Přestože ho zakázal španělský Ústavní soud, pokračovala s přípravami. Španělská policie se protiústavní hlasování pokusila překazit i s použitím brutálního násilí. Puigdemont utekl před stíháním do Belgie, na proces pro podezření ze vzpoury a zneužití veřejných financí nyní čeká devět katalánských lídrů. Začít by měl zřejmě na konci ledna 2019.

"V případě Katalánska musíme rozlišovat mezi politickou a právní rovinou. Španělsko je demokratický a právní stát. Jsou to soudní tribunály, které uplatňují právo, a jen ty rozhodnou o budoucnosti bývalého katalánského vedení," zdůrazňuje ambasador. U těchto regionálních politiků panuje podezření, že mohli spáchat zločiny, které jsou ve Španělsku trestně postižitelné. "Pokud se to potvrdí, soud vydá rozsudek," říká.

Současná španělská vláda vedená socialistou Pedrem Sánchezem hledá cesty, jak zmírnit napětí mezi katalánskou metropolí Barcelonou a Madridem. Ve hře je i další posílení katalánské autonomie.

"Už teď je velmi široká," upozorňuje Lossada. Katalánsko samo dohlíží třeba na školství či zdravotnictví a má i vlastní policii. Dá se ještě navýšit, ale musí to proběhnout v souladu se španělskou ústavou, doplňuje velvyslanec.

Ústava slaví 40 let

Španělsko si na začátku prosince připomnělo 40. výročí od přijetí svého základního zákona. Ústavu tehdy v referendu schválilo téměř 92 procent voličů. "Kulaté narozeniny jsou možností podtrhnout její význam pro právní stát a španělskou demokracii," poznamenal. Vznikla v době takzvané tranzice, tedy přechodu od dlouholeté diktatury k demokracii.

Země na Pyrenejském poloostrově se od roku 1978, kdy byla ústava přijata, výrazně změnila. "Stačí se podívat na jednu fotografii. Je na ní Kongres poslanců z roku 1977. Tehdy tam nebyla ani jedna žena, všechno byli jen muži v tmavých oblecích a s kravatami a všichni kouřili. Teď se stačí podívat na aktuální fotku - polovinu poslanců tvoří muži, polovinu ženy. Mají barevné oblečení a samozřejmě je zakázáno kouřit," uzavírá s úsměvem velvyslanec. 

Video: Šéf Evropské komise Juncker před europoslanci: Posílíme pohraniční stráže a azylová řízení 

Juncker před europoslanci: Posílíme pohraniční stráže a azylová řízení | Video: Reuters
 

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy