Nejvíc uprchlíků dorazilo do Španělska. Jen ploty migraci nevyřeší, tvrdí velvyslanec

Simone Radačičová Simone Radačičová
27. 12. 2018 16:07
Španělsko letos co do počtu nově příchozích běženců překonalo Itálii, která byla dlouhou dobu v popředí migrační krize. Do země na Pyrenejském poloostrově od ledna do poloviny prosince dorazilo na 55 tisíc lidí, což je téměř třikrát tolik co ve stejném období loni. K břehům Itálie pro srovnání připlulo 23 tisíc migrantů, zatímco před rokem to bylo přes 118 tisíc. Nový španělský velvyslanec v Praze Angel Lossada v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že jen ploty a zdi migraci nezastaví.
Španělský velvyslanec v České republice Angel Lossada.
Španělský velvyslanec v České republice Angel Lossada. | Foto: Honza Mudra

Země na Pyrenejském poloostrově má s bojem proti migraci dlouholeté zkušenosti. Spoléhá se hlavně na spolupráci se státy, odkud uprchlíci pocházejí, nebo přes které putují.

"Neexistuje jen jedno jediné řešení, které by mohlo vyřešit potíže s migrací. Nestačí jen stavět hranice, ploty nebo zdi. Řešením je rozvoj a hledání různých způsobů, jak se s ní vypořádat," myslí si španělský velvyslanec v Česku Angel Lossada.

Nutné je podle něj zaměřit se na různé okolnosti, které s běženci souvisí. "Mimo jiné na to, jak zvládnout konflikty a politické krize. Společně musíme pracovat na tom, jak je zastavit. Zkrátka aby migranti neměli důvod odcházet ani kvůli násilí, ani kvůli nerovnosti," tvrdí velvyslanec.

Už v roce 2006 čelilo Španělsko náporu běženců. Tehdy k břehům Kanárských ostrovů připlulo na 40 tisíc lidí, a to hlavně ze Senegalu. To vyburcovalo tehdejší španělskou vládu k změně zahraniční politiky tak, aby se jí podařilo příliv zmírnit.

S vybranými africkými státy podepsal Madrid sérii dvoustranných dohod, které pokrývají řadu oblastí od rozvojové pomoci přes společné hlídky na moři po výcvik pobřežní stráže. Zasadil se také o informační kampaň, která potenciální běžence odrazuje od riskantní cesty a plavby přes moře. Vedle toho se spoléhá i na takzvanou návratovou politiku, v rámci které posílá odmítnuté žadatele o azyl domů.

Není to ale jen migrace, kterou Španělsko musí řešit. Podobně jako další evropské země vyhlíží brexit, tedy odchod Velké Británie z Evropské unie.

"Jsem přesvědčený Evropan. Nemohu to říct jinak: jak by jen mohl přesvědčený Evropan souhlasit s odchodem jednoho členského státu? Myslím, že je to chyba,  škoda. Negativní dopady pocítí všichni," říká otevřeně velvyslanec. "Možná se to teď zdá velmi těžké, ale teď se musíme pokusit najít takzvaně 'win-win' řešení, tedy takové, které bude výhrou pro obě strany. Není to snadné, ale s trochou představivosti to půjde," věří.  

Španěly trápí nezaměstnanost

V rozhovoru zmiňuje i čistě domácí starosti. V posledních deseti letech si Španělsko a jeho obyvatelé prošli hlubokou finanční krizí, která naplno odhalila slabiny tehdejšího hospodářství.

"Poškodila stejně jako všechny jiné finanční krize hlavně střední vrstvy v tom širším smyslu. Tedy lidi, kteří žijí ze své práce," popisuje velvyslanec. "Vedlo to ke vzniku nespokojenosti, jež dopadla na politické strany. A nejen to. Nechci to nijak skrývat, také k fenoménu korupce. Ta v některých případech způsobila diskreditaci španělských politických stran. Je proto velmi důležité, aby podobné případy skončily u soudů. Jen tak může společnost opětovně získat důvěru v demokratický systém a právní stát," míní Lossada.

Ten za jednu z největších potíží španělské společnosti považuje vysokou nezaměstnanost. Tamní ekonomika se sice loni vrátila na předkrizovou úroveň, nezaměstnanost ale zůstává nadále vysoká - s 14,8 procenta je podle Eurostatu druhá nejvyšší v Evropské unii po Řecku, kde je bez práce 18,9 procenta lidí.

Další výzva má jméno Katalánsko. Vláda tohoto španělského autonomního regionu vedená Carlesem Puigdemontem loni vyhlásila referendum o nezávislosti. Přestože ho zakázal španělský Ústavní soud, pokračovala s přípravami. Španělská policie se protiústavní hlasování pokusila překazit i s použitím brutálního násilí. Puigdemont utekl před stíháním do Belgie, na proces pro podezření ze vzpoury a zneužití veřejných financí nyní čeká devět katalánských lídrů. Začít by měl zřejmě na konci ledna 2019.

"V případě Katalánska musíme rozlišovat mezi politickou a právní rovinou. Španělsko je demokratický a právní stát. Jsou to soudní tribunály, které uplatňují právo, a jen ty rozhodnou o budoucnosti bývalého katalánského vedení," zdůrazňuje ambasador. U těchto regionálních politiků panuje podezření, že mohli spáchat zločiny, které jsou ve Španělsku trestně postižitelné. "Pokud se to potvrdí, soud vydá rozsudek," říká.

Současná španělská vláda vedená socialistou Pedrem Sánchezem hledá cesty, jak zmírnit napětí mezi katalánskou metropolí Barcelonou a Madridem. Ve hře je i další posílení katalánské autonomie.

"Už teď je velmi široká," upozorňuje Lossada. Katalánsko samo dohlíží třeba na školství či zdravotnictví a má i vlastní policii. Dá se ještě navýšit, ale musí to proběhnout v souladu se španělskou ústavou, doplňuje velvyslanec.

Ústava slaví 40 let

Španělsko si na začátku prosince připomnělo 40. výročí od přijetí svého základního zákona. Ústavu tehdy v referendu schválilo téměř 92 procent voličů. "Kulaté narozeniny jsou možností podtrhnout její význam pro právní stát a španělskou demokracii," poznamenal. Vznikla v době takzvané tranzice, tedy přechodu od dlouholeté diktatury k demokracii.

Země na Pyrenejském poloostrově se od roku 1978, kdy byla ústava přijata, výrazně změnila. "Stačí se podívat na jednu fotografii. Je na ní Kongres poslanců z roku 1977. Tehdy tam nebyla ani jedna žena, všechno byli jen muži v tmavých oblecích a s kravatami a všichni kouřili. Teď se stačí podívat na aktuální fotku - polovinu poslanců tvoří muži, polovinu ženy. Mají barevné oblečení a samozřejmě je zakázáno kouřit," uzavírá s úsměvem velvyslanec. 

Video: Šéf Evropské komise Juncker před europoslanci: Posílíme pohraniční stráže a azylová řízení 

Juncker před europoslanci: Posílíme pohraniční stráže a azylová řízení | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 10 minutami

V centru Prahy nesmí vystupovat lidé v kostýmech ani bublifukáři

V centru Prahy od úterý nesmí vystupovat lidé v obřích kostýmech zvířat, například pand, a nesmí se tam ani dělat bubliny, po kterých jsou chodníky podle vedení města znečištěné a nebezpečné pro chodce.

Novela vyhlášky o pouličním umění, tzv. buskingu, kterou zastupitelé schválili v září, současně rozšířila zákaz pouličního umění na celé Staroměstské náměstí a na Velkopřevorské náměstí, náměstí Míru, Nerudovu ulici a část Spálené mezi křižovatkou s Purkyňovou ulicí a Národní třídou.

Vyhláška konkrétně zakazuje "vystoupení v převlecích za zvířata či postavy z filmů, televizních pořadů nebo počítačových her" a "vystoupení v převlecích svými rozměry zjevně přesahujícími proporce dospělého člověka". Zakázána jsou také vystoupení, která nepřiměřeně ruší hlukem, pachem či znečišťování.

Další zprávy