Ti nejmenší míří na sever. Švédsko přijímá nejvíce opuštěných dětských uprchlíků

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
12. 9. 2015 14:55
Místní úřady odhadují, že jich letos požádá o azyl 12 000. Opuštěné děti nejčastěji ve věku 14 až 16 let přicházejí z konfliktních zón na Blízkém východě a v Africe. Převaděči je převážejí na lodích, v autobusech nebo ukryté ve vlacích. Mnoho z nich ale musí velkou část cesty podniknout pěšky. Rodiče je do Švédska posílají samotné, aby tam mohly začít lepší život.
Dětští uprchlíci na cestě Balkánem.
Dětští uprchlíci na cestě Balkánem. | Foto: Reuters

Stockholm - Nejvíce dětských uprchlíků míří do Švédska.

Kvůli rozšíření zpráv o nedostatku pracovních příležitostí a možností ubytování už sice není tato skandinávská země nejčastějším cílem dospělých běženců, opuštěné děti z válečných zón zato přicházejí ve stále větším počtu.

"Do Švédska jsem přišla, protože je lepší než ostatní země," řekla listu The Guardian šestnáctiletá dívka z Eritreje, která přicestovala přes Libyi a Itálii.

Počet opuštěných dětí, žádajících švédské úřady o azyl, od května prudce vzrostl. Stockholm nyní odhaduje, že jich tento rok dorazí celkem 12 000, což je téměř dvojnásobek oproti roku 2014. A podobná čísla očekává i v nadcházejícím roce.

Naposledy Švédsko něco podobného zažilo v roce 1933, kdy přijalo na 70 000 dětí evakuovaných ze sousedního Finska.

Rodiče je posílají za lepším životem

"Existuje mnoho mýtů ohledně toho, proč děti míří sem," řekla listu sociální pracovnice Birgitta Korpeová. "Jen velmi zřídka jsou tady proto, aby mohly vydělávat a posílat peníze zpátky domů. Vyslat sem dítě přijde velmi draho. Nejčastěji jsou to synové rodičů, kteří doufají, že tu děti povedou lepší život. Rodiče to dělají z lásky," vysvětluje.

Podle jejích slov jde nejčastěji o chlapce ve věku mezi čtrnácti a šestnácti lety. Ani případy opuštěných batolat na letišti ale nejsou ojedinělé.

Děti přicházejí hlavně ze Sýrie, Afghánistánu, Eritreje, Somálska a Palestiny. Většinou jsou propašovány v autobusech nebo na lodích, ale stává se, že jsou nuceny ujít cestu do Švédska pěšky a přespávat v lesích. Přicházejí vyčerpané a vyhladovělé.

"Přicházejí, protože Švédsko je přátelské a my se tady o ně dobře postaráme," tvrdí Birgitta Korpeová.

Odtud už nikam utíkat nemusí

Prudký nárůst dětských uprchlíků donutil úřady otevřít nouzová ubytování ve školách a v kostelech.

Po zhruba dvou týdnech v přijímacím středisku jsou děti umístěny do ústavní péče, zatímco se vyřizuje jejich žádost o azyl. Poté mohou být přestěhovány do pěstounských rodin.

Podle sociálních pracovnic ve městě Göteborg jsou na tom po příjezdu psychicky špatně. "Byly na útěku několik měsíců. Takže naše první snaha je přesvědčit je, že už nikam utíkat nemusí," zní z jejich úst.

Švédsko, známé svým liberálním přístupem k azylantům, se dostává pod veliký politický tlak. Stále přijímá velmi vysoký počet imigrantů vzhledem k velikosti své populace, zatímco v zemi roste popularita Švédských demokratů - nacionalistické strany bojující proti přistěhovalectví.

Mezi obyvateli však podle dostupných informací, které zveřejnil list The Independent, stále převládá pozitivní pohled na přijímání běženců. Dokládá to výzkum Eurostatu, ve kterém se pro dosavadní přistěhovaleckou politiku vyslovilo 77 procent obyvatel.

Sociální pracovnice ze švédského Göteborgu Matilda Brinck-Larsen se na to dívá tak, že je toto období jakýmsi testem demokracie. "Jsem pyšná na to, že mohu vzít tyto děti na několik měsíců pod svou střechu po tom všem, co přežily," dodává.

 

Právě se děje

Další zprávy