Syrta - "Závěrečná fáze revoluce z roku 2011 byla v Syrtě. Byli jsme plní nadějí. Pak, krůček po krůčku, převzal kontrolu Islámský stát (IS)," vzpomíná na život v pobřežním libyjském městě Alí.
Právě zde byl tehdy dopaden a rozlíceným davem zlynčován vůdce Muammar Kaddáfí. O tři roky později se do města začali uchylovat džihádisté.
Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) letos v březnu mluvila s desítkami někdejších i současných obyvatel Syrty, kteří popisují proměnu města v největší baštu IS mimo území Sýrie a Iráku.
"Máme pocit, že jsme prokletí," shrnuje své pocity Alí, kterému se podařilo uprchnout.
Džihádisté ovládají veškeré dění ve městě
Veškeré aspekty života v Syrtě - od výběru oblečení až po výuku na školách - se dnes řídí podle striktního výkladu islámského práva šaría.
V ulicích dohlíží morální policie (takzvané hisby), která trestá "nevhodné" ošacení, kouření i poslech hudby a nahání lidi na hodiny náboženství.
Podle svědectví, které HRW nasbírala, mají džihádisté pod palcem místní samosprávu i veškeré finance. Jediná banka, která zůstala otevřená, je zřejmě přístupná pouze členům Islámského státu. Skupina má kontrolu i nad místní elektrárnou či leteckou základnou. Ovládá rovněž místní rádio.
Okolo dvou třetin obyvatel kdysi 80tisícového města už uprchlo.
"Život v Syrtě je neúnosný. Všichni žijí ve strachu," vysvětluje 30letá Ahlam. HRW popisuje, že se žena nedokáže ubránit slzám. Její rodina se totiž bude muset do města vrátit.
"Zabíjejí nevinné lidi. Nejsou potraviny, v nemocnici nejsou lékaři ani sestry, chybí léky... na každé ulici jsou špehové. Většina lidí utekla, ale my jsme tu v pasti. Nemáme peníze na to, abychom odešli," dodává Ahlam.
Ve městě se naopak usídlilo až 1800 bojovníků radikálního islámu. Většina z nich jsou cizinci - Tunisané, Maročané, Alžířané, Egypťané či Súdánci.
Těla zabitých zůstávají pro výstrahu na očích
Podle zprávy lidskoprávní organizace bylo v Syrtě jen v období 12 měsíců do února 2016 protiprávně popraveno nejméně 49 lidí. Údajní špehové, rouhači, nepřátelé, ale také "čarodějové".
Popravy jsou veřejné, těla v oranžových kombinézách pro výstrahu zůstávají několik dní lidem na očích.
Džihádisté také unesli desítky libyjských povstalců, kteří jsou už nejspíš po smrti. IS nicméně otevřel i několik věznic, podle svědků byla jedna z nich vybudována dokonce na místě školky.
Na základních školách pak džihádisté kontrolují výuku islámského práva, vyučování na vysoké škole bylo pozastaveno. IS loni na místní univerzitě zakázal výuku práv i dějepisu a rozřadil studenty do čistě mužských a dívčích tříd.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva v únoru informoval, že v Syrtě "slavnostně" zakončilo "studia" více než 80 chlapců ve věku do 16 let, kteří se naučili ovládat zbraně, pokládat pasti a zapamatovat si teorii o plánování sebevražedných útoků.
IS ovládá 200 kilometrů na pobřeží
Islámský stát ovládá pobřežní pás o délce téměř 200 kilometrů. Jeho členové jsou ale i ve vzdálenějším pobřežním městě Benghází na východě země či naopak v západolibyjském přístavu Sabratha.
Podle vyjádření americké armády z letošníha dubna je v Libyi až 6000 členů IS, některé zahraniční zdroje hovoří spíše o třech až čtyřech tisících.
Stálí členové Rady bezpečnosti OSN se v pondělí na konferenci ve Vídni shodli na tom, že je nutné zrušit mezinárodní embargo na dovoz zbraní do Libye. Nové zbraně, které by se tak do země dostaly, by měly posloužit mezinárodně podporované vládě národní jednoty právě v boji s islamisty. Vláda národní jednoty nicméně kontroluje pouze část země a zcela neovládá ani ozbrojené milice.
