Manching (Německo, od naší zpravodajky) - V bývalých kasárnách nedaleko Ingolstadtu pobývalo od začátku migrační krize několik tisíc migrantů, kteří v Německu žádali o azyl. Od letošního srpna se sem obrací pozornost politiků, aktivistů i expertů.
Bavorsko právě po místním vzoru vytvořilo sedm záchytných zařízení, které mají sloužit k urychlení deportací odmítnutých cizinců.
"Život tady není dobrý," stěžuje si čtyřiadvacetiletý David Edobor z Nigérie. "Sedím, nic nedělám, jím, spím… A takhle pořád dokola už rok a dva měsíce," popisuje podmínky v táboře. Nesmí pracovat ani odjet dál než do města, tvrdí.
Nápad kritizuje také vlivná katolická církev, bavorská opozice varuje před vznikem ghett a s opatřením nesouhlasí ani Alexander Thal z nevládní organizace Bavorská rada pro uprchlíky, která běžencům pomáhá s právními záležitostmi. "Urychlení? Vždyť se vlastně nic neřeší, je to jen změna jména, která slouží jako předvolební manévr," myslí si Thal.
Zřízení takzvaných "AnkER-center" vymysleli a prosadili politici z bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) v čele s celoněmeckým ministrem vnitra Horstem Seehoferem a zemským premiérem Markusem Söderem. Thal v kritice záchytných zařízení naráží na fakt, že Bavorsko čekají na podzim volby - a CSU si vybrala právě migraci jako hlavní téma své kampaně.
Co přesně se má v přejmenovaných záchytných táborech odehrávat, prozrazuje nový název: AnkER spojuje německé výrazy pro příjezd, rozhodnutí a návrat. Shromažďovat by se zde měli úplně všichni cizinci, kteří do Německa přijdou s ambicí získat azyl. V bezprostředním dosahu úřadů by pak měli zůstat až do úplného konce celého rozhodovacího procesu, ať je jeho výsledek jakýkoliv.
Nuda, nemožnost pracovat, učit se jazyk, chybějící Wi-Fi i mobilní signál. David z Nigérie měl být v Manchingu původně tři měsíce, už je tu rok a čtvrt. Prý až uběhnou dva roky, dozví se, co s ním bude. Domů se vrátit bojí. @Aktualnecz @za_hranici @Hospodarky pic.twitter.com/h2IW2GN7C5
— Helena Truchla (@helen_truchla) August 6, 2018
Pracovník neziskové organizace Alexander Thal je ale k novému opatření skeptický, konzervativní politiky obviňuje ze lži. "Když říkají, že nově budou v záchytných centrech zastoupeny všechny úřady, které jsou potřeba k rozhodnutí pro azyl, zamlčují, že je to tak ve většině případů už teď," vysvětluje.
"A přesto spousta lidí v těch zařízeních tráví ne tři, ne šest měsíců, jak tvrdí CSU, ale třeba i rok a půl až dva," popisuje. Podle něj by se Bavorsko mělo více soustředit na integraci a nikoliv na masové shromažďování lidí.
"V různých ubytovacích zařízeních mimo tato centra je padesát tisíc volných míst. Lidé by měli bydlet hlavně tam a začleňovat se do společnosti," je přesvědčen Thal. Žadatelé o azyl v záchytných táborech nesmějí pracovat, chybí také výuka němčiny.
Němečtí politici tvrdí, že k urychlení deportací by mělo pomoct také zřízení zemského azylového úřadu, jehož 120 zaměstnanců má vyhošťování koordinovat. Za rozhodnutí jako taková ponese i do budoucna odpovědnost celostátní úřad.
Vzor, nebo ostuda?
"Jsme vzorem pro celé Německo," pochvaluje si opatření bavorský premiér a lídr kandidátky CSU pro říjnové volby Markus Söder v rozhovoru pro deník Süddeutsche Zeitung. Alexander Thal je ale rozhodně proti tomu, aby se bavorským příkladem inspirovaly další spolkové země. "Bavorsko se stalo lidskoprávní ostudou celého Německa," tvrdí.
Naráží na fakt, že tato spolková země se podobně jako celý stát potýká s nedostatkem pracovníků, kteří mají azylový proces na starosti. "Žádosti zpracovává stále stejný počet lidí jako v roce 2008. Nepotřebujeme záchytná centra, aby se ten proces zrychlil, potřebujeme víc lidí," myslí si Thal.
Rozhodnutí o azylu, která padají v jedné z poboček spolkového azylového úřadu v Bavorsku, jsou podle něj navíc až podezřele nekvalitní. "Bavorsko už teď vyhošťuje lidi celkem masivně, ale 60 procent rozhodnutí se na základě soudního rozhodnutí musí dodatečně měnit," upozorňuje.
Vyhoštěno z Bavorska by mělo aktuálně být asi 25 tisíc cizinců. Jak potvrzuje mluvčí bavorského ministerstva vnitra Oliver Platzer, více než tři pětiny z nich spadá do kategorie takzvaných tolerovaných, u kterých deportace není možná z důvodů nemoci, chybějících dokladů nebo čistě prakticky, protože si tito lidé mezitím v Německu našli práci nebo založili rodinu.
Mistrovský plán na migraci
Bavorsko je první spolkovou zemí, která se rozhodla prakticky realizovat jeden z bodů takzvaného "mistrovského" migračního plánu spolkového ministra vnitra a zároveň předsedy CSU Horsta Seehofera.
Plán se stal předmětem sporu mezi ministrem a kancléřkou Angelou Merkelovou, kvůli němu dokonce hrozil způsobit pád vlády.
Následovat bavorský příklad by podle představ vlády v Berlíně měly i další spolkové země, zatím se k tomu ale nechystají. "Vše zůstane, jak je," citoval ministra vnitra Sárska Klause Bouillona deník Neue Ruhr Zeitung.
Také premiér Dolního Saska Stephan Weil vyloučil, že by prosazoval vznik jakéhokoliv velkého záchytného centra, ve kterých by se na jednom místě shromažďovalo množství lidí bez naděje získat azyl.
