Neděle rozhodne, Doněck se chystá na referendum o osudu země

ČTK ČTK
10. 5. 2014 14:17
Vláda v Kyjevě výsledek referenda určitě neuzná, jedinou neznámou tak bude reakce Ruska.
Doněcká lidová republika se může stát útvarem srovnatelným třeba s gruzínskou Abcházií nebo Jižní Osetií.
Doněcká lidová republika se může stát útvarem srovnatelným třeba s gruzínskou Abcházií nebo Jižní Osetií. | Foto: Reuters

Doněck - Za barikádami z pneumatik a nárazníků, pod dozorem hlídek maskovaných ozbrojenců, kteří hlídají špinavou administrativní budovu v Doněcku, sedí v čistotou zářící kanceláři muž v obleku a na svém počítači Apple pracuje na přípravě referenda o rozdělení Ukrajiny.

Roman Ljagin, třiatřicetiletý šéf volební komise samozvané "Doněcké lidové republiky", neskrývá odpor k rebelům, kteří tam před měsícem se zbraněmi v rukou převzali vládu. Cíle ale mají společné.

"Každé revoluce se účastní určitý podíl pomatenců. My ale už nedokážeme dál existovat v rámci Ukrajiny," říká. "Ukrajina nám de facto řekla sbohem," citovala jej v reportáži z východu Ukrajiny agentura Reuters.

Nedělní referendum

Pokud Kyjev průmyslový východ země už neztratil, pak mu to akutně hrozí v neděli 11. května, kdy zdejší lidé - z nichž velkou část tvoří etničtí Rusové nebo rusky mluvící obyvatelstvo - budou hlasovat v referendu o rozdělení země.

Události, které se seběhnou poté, určí, zda se pětačtyřicetimilionová Ukrajina propadne do občanské války, anebo půjde vstříc konfliktu, který může na další léta zničit všechny plány na integraci země do západních institucí.

"Doněcká lidová republika" se může stát útvarem srovnatelným třeba s gruzínskou Abcházií nebo Jižní Osetií, ázerbájdžánským Náhorním Karabachem či moldavským Podněstřím. Nikým neuznávaným a přehlíženým státem.

Čeká se na reakci Moskvy

Kyjev výsledek referenda určitě neuzná, jedinou neznámou tak bude reakce Ruska. Po březnovém referendu na Krymu Moskva reagovala anexí poloostrova, nyní ale pečlivě dbá na to, aby předem neukazovala své karty.

Ačkoli poslední průzkumy ukazují, že odtržení východní Ukrajiny podporuje pouze menšina lidí, Ljagin o výsledku nepochybuje. Červenomodročerná vlajka separatistické republiky už ostatně vlaje nad doněckou administrativní budovou.

Obavy z volebních podvodů

Západní pozorovatelé se hlasování v referendu nezúčastní, což podněcuje obavy, že referendum budou provázet volební podvody. Sporné je i to, zda se ho zúčastní dostatečný podíl místních voličů a zda některé z nich neodradí otevřená agrese ze strany proruských vzbouřenců.

Rozhovory s hrstkou ze tří milionů lidí, kteří jsou podle Ljagina oprávnění hlasovat, ukazují, jak velké rozpory mezi místními panují.

Názory na budoucí podobu Ukrajiny se různí a zahrnují jak samostatnost východních regionů, tak jejich připojení k Rusku, federalizaci, větší autonomii i zachování statusu quo.

Rusko jako menší zlo

Zastánců tvrdší linie však přibylo zejména po páteční tragédii v Oděse, kde uhořelo přes 40 proruských aktivistů, které v odvetě napadli ukrajinští fotbaloví radikálové.

"Je to, co se stalo, normální?" ptá se pětadvacetiletý zaměstnanec místního kasina Alexandr Proskurin. "Připojit se k Rusku je menší zlo než zůstat s Ukrajinou," dodává a zrcadlí tak postoj mnoha dalších lidí, pro něž se oděské události staly bodem, z nějž už není návratu.

Jeden z obránců Oděsy, čtyřiapadesátiletý Nikolaj, ale tvrdí, že by se spokojil s větší autonomií a decentralizací moci. "Moc by měla být tady, ne v Kyjevě. Nikdo neříká, že bychom se měli připojit k Rusku, ale Kyjev nechce vyjednávat. Místo jednání sem poslali armádu."

 

Právě se děje

před 12 minutami

V depu v Praze vykolejila při posunu lokomotiva, část příměstských vlaků stojí

V železničním depu v Praze Vršovicích v úterý ráno vykolejila při posunu lokomotiva. Nehoda zastavila provoz příměstských vlaků mezi hlavním nádražím a Braníkem. Obnovení provozu České dráhy předpokládají v poledne, vyplývá z jejich webu. Co bylo příčinou vykolejení stroje, se vyšetřuje. "Následně bude nakolejení speciální technikou a oprava kolejiště," uvedly dráhy.

před 42 minutami

Putin Saúdské Arábii nabídl systém protiraketové obrany S-400

Rusko je po útoku na saúdskoarabská ropná zařízení připraveno Rijádu pomoci a prodat mu systém protiraketové obrany S-400. Řekl to ruský prezident Vladimir Putin po pondělních rozhovorech o Sýrii s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a íránským prezidentem Hasanem Rúháním v Ankaře. Informovala o tom agentura Reuters. 

Další zprávy