Ke střetu Ukrajinců s ruskými agresory došlo 30. ledna 2024 jižně od vesnice vzdálené několik kilometrů od Doněcka. Rusové vyslali do útoku velkou mechanizovanou jednotku. Zřejmě počítali se ztrátami, nicméně jejich představa byla taková, že získají několik stovek metrů země a budou se moci zakopat.
Ukrajinské drony sledovaly Rusy už kilometry za frontu. V jeden moment začaly útočit společně s dělostřelectvem a protitankovými střelami. Na poli zůstala zničená veškerá ruská technika; tři tanky, sedm víceúčelových obojživelných transportérů a jedno bojové vozidlo pěchoty.
Tento epizodní střet vyvolal na sociálních sítích velký ohlas jak na ukrajinské, tak na ruské straně. Debat se zúčastnili i ukrajinští a ruští váleční blogeři, píše v analýze Kyiv Post. Tyto zdroje se shodují, že prakticky všechny ruské ztráty zapříčinily levné vrtulové drony s výbušninou připevněnou na zip.
Podle Kyiv Post tato polní bitva potvrdila, že právě nyní jsme svědky zásadní armádní technologické změny. "Malé bezpilotní letouny s výbušninami se staly natolik všudypřítomnými, levnými a jejich obsluha je natolik zkušená, že nyní tuto technologii můžeme vidět na skutečných bojištích s reálnými výsledky, kde nahrazuje konvenční (a často řádově dražší) zbraně, jako jsou protitankové střely, minomety, přesně naváděné střely z letadel a v menší míře i dělostřelectvo," tvrdí autor článku.
Podle analýzy sice zatím nejde o takovou revoluci, jako bylo vyslání tanků na bojiště, nicméně při bližším pohledu se jedná o účinnou a levnou verzi válčení. "Čtyři zruční operátoři s dodávkou plnou desítek levných dronů s výbušninami si mohou přesně vybrat, kam chtějí letět s každou jednotlivou výbušninou. Podle všech měřítek dokáže tato technologie poskytnout větší přesnou palebnou sílu do vzdálenosti dvou až čtyř kilometrů od frontové linie než jakýkoli jiný zbraňový systém, a to za zlomek ceny," argumentuje autor analýzy.
Podle některých měřítek jsou tyto malé drony na cestě k tomu, aby po staletí vzývané dělostřelectvo částečně zastaralo. Podle Kyiv Post už je například zbytečné vybavovat pěchotu minomety, u kterých je potřebné zaměřit střelbu a po palbě rychle opustit místo kvůli případnému protiúderu. Drony odvedou práci s větší přesností a mobilitou.
Totéž platí pro protitankové, nebo dokonce i pro některé řízené střely. Operátoři dronu zastanou práci opět s menšími náklady, s kratším časem pro výcvik a řádově menším rizikem pro střelce, kterého v případě protitankových nebo řízených střel odhalí dým po výstřelu.
"Když porovnáte naši dodávku plnou dronů s konvenční 155mm houfnicí od NATO pálící přesnou střelou za sto tisíc dolarů, tak za cenu jednoho takového náboje dodají ukrajinští operátoři dronů padesát až stokrát větší přesnou palebnou sílu. Nehledě na potřebu vyškolit personál děla, rychlé opotřebení hlavně a také přesvědčování západních spojenců, aby takové systémy poskytli," tvrdí autor analýzy v ukrajinském serveru. "Za cenu jedné náhradní 155mm hlavně a za předpokladu, že by ta věc stála řekněme pět milionů dolarů, by Ukrajinci přinejmenším teoreticky mohli sestavit deset tisíc dronů," dodává autor analýzy v Kyiv Post.
Pilot malého dronu si podle něho také nevybírá pouze vozidlo, ale i místo na technice, kde udeří. "Třeba motor u tanku T-72, střešní pancíř bojového vozidla pěchoty nebo klín ruského pěšáka v zákopu. Ne každý dron se trefí dokonale, ale je jasné, že pokud jsou i na jedoucí vozidlo vyslány tři, jeden ho zasáhne," uzavírá Kyiv Post.
