Od našeho zvláštního zpravodaje - "Ruská federace je nejvážnějším a nejpřímějším nebezpečím pro bezpečnost spojenců a pro mír a stabilitu euroatlantického prostoru," použilo NATO v závěrečné deklaraci summitu vůči Moskvě dosud nejtvrdší slovník své novodobé, "polistopadové" historie. Tato slova se navíc, jak se summit usnesl, také promítnou do praxe. Předsunuté jednotky na východním křídle NATO, tedy v Pobaltí, Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku, budou posíleny z úrovně praporů na brigády.
Jako celek pak bude mít aliance nově v pohotovosti 300 tisíc vojáků. Jednotlivé země budou přesně vědět, kam a s jakými úkoly by byli jejich lidé v případě konfliktu nasazeni. Součástí tohoto obranného plánu, který obnáší 4000 stran a z větší části podléhá utajení, bude i 1400 bojových letadel, 250 lodí a ponorek. Příprava takového kontingentu, který bude mít v bojových a podpůrných jednotkách sílu 100 brigád, zabere několik let.
Další a zcela aktuální zisk summitu měli ovšem jeho účastníci ve Vilniusu přímo před očima.
Mezi zástavami přítomných zemí byla nově nejen vlajka Finska, které do NATO vstoupilo letos v dubnu, ale také Švédska. Těsně před začátkem schůzky padl odpor Ankary proti jeho vstupu do obranného společenství. Generální tajemník Jens Stoltenberg tak mohl v úterý na úvod dvoudenního jednání oznámit: "Švédsko se stane plnoprávným členem aliance."
NATO se rozroste už na třicet dva zemí a strategický a vojenský význam budoucího společného členství Finska a Švédska vystihuje na summitu používaný bonmot: "Baltské moře jsme přejmenovali na Alianční." A jak v lehčím tónu upozornil norský premiér Jonas Gahr Støre, "je to poprvé od 14. století, kdy jsou všechny skandinávské země v jedné bezpečnostní alianci".
Neurčitý vzkaz Ukrajině
Další zemí, která usiluje o členství v NATO, je pak Ukrajina. Aliance na tuto otázku ale nemá jednotný názor a výsledkem summitu nakonec není plán s jasným časovým ohraničením. Někteří kritici mluví o promarněné příležitosti.
Nikdo z členských zemí nezpochybňuje, že dokud je Ukrajina ve válečném konfliktu s Ruskem, nelze o jejím možném členství v NATO mluvit. Názory se ale liší v tom, jak rychle by země měla do aliance vstoupit. Kyjev a také většina zemí východního křídla čekaly od summitu konkrétní vyjádření, ve kterém by už zaznělo pozvání. Což je také postoj Prahy a prezidenta Petra Pavla, který ve Vilniusu vedl českou delegaci, jejíž součástí byli za vládu ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti).
USA, Německo a některé další země jsou ale proti, aby se Kyjevu nyní vyšlo takto vstříc. Podle amerického prezidenta Joea Bidena není Ukrajina na členství připravena. Vedle války na svém území ještě musí pokročit v demokratizaci politického systému, míní.
Výsledná formulace, na které se dokázalo NATO shodnout, tak nakonec pouze říká: "Pozvání do aliance budeme moci nabídnout, až se spojenci dohodnou a podmínky budou splněny."
Členské země, které by chtěly rychlejší postup, se tak ani ve svých veřejných poznámkách netajily rozpaky nad nezávazným aliančním postojem. "Největším, nejsilnějším posílením našeho východního křídla by byl samozřejmě vstup Ukrajiny do NATO," uvedl například polský prezident Andrzej Duda. Pro Kyjev je podle Dudy alianční vyjádření "naprosto nedostačující".
Dobrý výsledek, ale ne ideální
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl k postoji NATO ve své první, úterní reakci hořce kritický. Na Twitteru ho označil za "bezprecedentní a absurdní" a doplnil, že pro Rusko to "bude motivace, aby pokračovalo ve svém teroru".
Přímo na summitu, kde se Zelenskyj ve středu zúčastnil prvního, zakládajícího jednání nové Rady NATO-Ukrajina, byl ale jeho projev smířlivější. Právě vznik rady, v rámci níž bude mít Kyjev možnost svolávat krizové konzultace, je jednou z nových pojistek aliance k silné a dlouhodobé podpoře Ukrajiny.
Významný je i příslib skupiny velkých ekonomik G7, která by měla vedle dodávek vojenského vybavení a výcviku s Kyjevem sdílet zpravodajské informace. NATO jako celek by mělo ve víceletém plánu podporovat Ukrajinu v hodnotě 500 milionů eur ročně (v přepočtu 12 miliard korun). Další vlastní závazky pak avizovaly jednotlivé členské země. Například Česko je připraveno zapojit se do systému podpory Ukrajiny ohlášeného skupinou G7, mluvit o konkrétních způsobech je ale předčasné, řekl prezident Petr Pavel.
"Pozvánka do NATO" by byla podle prezidenta Zelenského "ideálem". Výsledek summitu je ovšem pro Ukrajinu, jak uvedl na společné tiskové konferenci s Jensem Stoltenbergem, nakonec i tak dobrý.
Příští rok si NATO na summitu ve Washingtonu připomene 75 let své existence. Nadcházející měsíce rozhodnou, zda to bude setkání slavnostní, nebo rozpačité. Zda se prostřednictvím podpory Kyjeva, ke které se aliance v uplynulých dvou dnech zavázala, podaří odvrátit vážnou a přímou hrozbu: současné Rusko.
We value our allies. We value our shared security. And we always appreciate an open conversation.
— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 11, 2023
Ukraine will be represented at the NATO summit in Vilnius. Because it is about respect.
But Ukraine also deserves respect. Now, on the way to Vilnius, we received signals that…
