Washington - Po Britech, Francouzích, Izraelcích a Katarcích už použití chemických zbraní v Sýrii potvrdili také Američané.
Zprávu tajných služeb, že režim prezidenta Bašára Asada použil nervový plyn sarin proti vlastnímu obyvatelstvu, zmínil ředitel legislativního odboru Bílého domu Miguel Rodriguez v dopisu určeném dvěma senátorům.
Šéf Pentagonu Chuck Hagel ale jeho obsah prozradil novinářům, kteří s ním byli na cestě do Spojených arabských emirátů.
"Naše zpravodajské služby vyhodnotily z informací vycházejících z různě důvěryhodných zdrojů, že syrský režim použil v malém množství chemické zbraně, konkrétně chemický prostředek sarin," stálo v dopisech, které byly reakcí na dotaz zákonodárců z demokratických i republikánských řad.
Agentura AP s odkazem na své zdroje v Kongresu napsala, že CIA a další tajné služby informovaly vládu, že Asadova armáda použila smrtelně nebezpečný nervově paralytický sarin nejméně ve dvou případech - v Aleppu a na předměstí Damašku. K útokům mělo dojít v březnu letošního roku.
V dopisech určených senátorům Bílý dům uvedl, že čeká, až budou zmíněné informace definitivně potvrzeny. Teprve potom se rozhodne, co dál. Šéf Bílého domu se přitom opakovaně nechal slyšet, že by použití těchto zbraní znamenalo překročení "červené čáry" a Spojené státy by zvážily vojenskou intervenci.
"Dosud jsem nevydal rozkaz vojensky zasáhnout v Sýrii. Dotklo by se to (užití chemických zbraní - pozn. red.) spojenců v regionu, včetně Izraele, dotklo by se to nás. Byla by to pro USA 'červená čára' a mělo by to nedozírné důsledky," prohlásil už loni v srpnu Barack Obama.
Co je to sarin
Sarin (isopropylmethylfluorofosfát) je toxická nervově paralytická kapalina bez chuti a zápachu. Působí na centrální nervovou soustavu.
V menších dávkách vyvolává bolesti hlavy, dýchací obtíže, kašel, zvýšenou sekreci hlenu, zvracení, pocit úzkosti a neklid. Ve vyšších dávkách dochází k záškubům a křečím jednotlivých částí těla. Pokud není postiženým podán protijed, končí silnější otrava smrtí.
V roce 1995 použila japonská sekta Óm šinrikjó sarin k teroristickým útokům v tokijském metru.
Od té doby to několikrát zopakoval, naposledy minulý měsíc během cesty po Blízkém východě.
Nejdřív hrozil, teď Bílý dům couvá
V reakci na poslední zprávy ministerstva obrany ale prezidentova administrativa předchozí výroky mírní.
Informace, kterou Obamovi lidé a část kongresmanů znají, údajně nejsou dostatečné na to, aby bezprostředně změnily postoj k intervenci v Sýrii.
Ve stejném duchu se pro Aktuálně.cz vyjádřil i vysoký představitel Severoatlantické aliance, který si nepřál být jmenován.
Prohlásil, že je těžké odhadovat, jak přesně jednotlivé členské země zareagují. Ale že užití chemických zbraní je zlomovým momentem, na nějž lze čekat silnou reakci mezinárodního společenství.
Na případném zásahu by se ale muselo shodnout všech 28 zemí Aliance.
Příběh jednoho města obrazem: Tak vypadá pád do beznaděje
Podle analytiků se zdá, že Asad použil menší množství sarinu, aby tak otestoval mezinárodní společenství. Pokud nezareaguje, pravděpodobně jej použije znovu a ve větším množství.
A Barack Obama se bude muset rozhodnout, zda dostojí svým srpnovým slovům a vyhoví narůstajícímu tlaku Kongresu i své vlastní administrativy. Z tábora syrské opozice i řad amerických republikánů zaznívají názory, že má morální povinnost zasáhnout.
Američané mají v zásadě dvě možnosti. Mohou vyzbrojit rebely, což by ale představovalo bezpečnostní riziko, protože na jejich straně bojují i radikální islamisté napojení na Al-Káidu, nebo mohou zasáhnout vlastními silami.
Za dva roky už 80 000 mrtvých
Situace v Sýrii se ale od té v Libyi značně liší. Americká armáda nicméně avizovala, že je připravena na různé alternativy - například na zřízení bezletové zóny, na podnikání raketových útoků na Asadovy jednotky nebo k plné vojenské intervenci.
Spojené státy by se ale k takovému kroku pravděpodobně neodhodlaly samy, nejspíš by šlo o operaci NATO nebo koalice, podobně jako tomu bylo v Libyi.
Dva roky trvající syrská občanská válka si podle odhadů OSN vyžádala na 80 tisíc mrtvých. Miliony Syřanů musely kvůli bojům opustit své domovy.
Válečná Sýrie očima Čechů:
