Nastává zlatý věk cyklistiky. Díky zdražování ropy

mih
6. 9. 2008 20:10
Počet cyklistů v ekonomicky vyspělých zemích roste
Cyklistika v Praze
Cyklistika v Praze | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Antony Lo je šedesátník, ale vypadá na míň. Dojížděním do práce najezdí na kole přes dvě stě kilometrů měsíčně. Dorazit do firmy autem si nemůže dovolit. Je totiž ředitelem největšího světového výrobce bicyklů - firmy Giant, která sídlí na Tchaj-wanu. Firmy, která těží ze současných vysokých cen ropy.

„A vysoké ceny benzinu už zůstanou. Říkám svým lidem, že jsme teprve na začátku obrovského cyklistického boomu," věří Antony Lo.

O tom, ve kterých částech světa rychle přibývá cyklistů a kde se lidé i přes zdražování benzinu jízdním kolům zapřísáhle vyhýbají, napsal ve svém článku deník The Washington Post.

Bicykl, symbol chudoby?

Zlatý věk cyklistiky už podle amerického deníku skutečně začal. V posledních deseti letech se počet cyklistů zmnohonásobil v tak rozdílných a vzdálených městech jako kolumbijská Bogota nebo německý Berlín.

Celosvětový objem výroby jízdních kol v posledních šesti letech stoupal. Například prodej tchajwanského Giantu se od roku 2002 zdvojnásobil.

Přestože však země jako Japonsko nebo skandinávské státy dávno objevili, jak levnou i bezpečnou dopravou může cyklistika být, Austrálie nebo Spojených států se zatím tento rozmach cyklistiky příliš nedotkl, píše The Washington Post.

A ve dvou nejlidnatějších zemích světa - Číně a Indii - si naopak lidé oblíbili automobily. Jízdní kolo se tam totiž stalo symbolem chudoby. Příliš připomíná nedávné časy, kdy rodiny na motorové vozidlo neměly peníze a cyklistika byla jedinou možností, jak se někam dostat.

Madonna na kole

V takovém Nizozemsku ale připadá 27 procent veškerého cestování obyvatelstva na cyklistiku. Němci cestují na jízdním kole desetkrát častěji než Američané. A v Tokiu zaparkuje každý den své kolo asi 700 tisíc lidí, což je více než v celých Spojených státech.

„Přitom je tak jednoduché to změnit," říká John Pucher, profesor urbanismu a autor celosvětové studie zabývající se tím, jak podporovat cyklistiky.

Například v roce 2003 v Londýně zavedlo město vysoký poplatek za vjezd automobilů do centra. Vedlo to k tomu, že se počet cyklistů zdvojnásobil.

Vedení města spolu s tím vystavělo síť cyklostezek. A nový způsob cestování se navíc v Londýně stal módou - začali jej propagovat třeba Mick Jagger nebo Madonna.

V Německu, Dánsku nebo Nizozemsku politici cyklistiku zvýhodňují už od poloviny sedmdesátých let, kdy svět čelil první větší ropné krizi.

Foto: Ondřej Besperát

Vznikla síť bezpečných cyklostezek, díky čemuž je pravděpodobnost nehody na kole v těchto zemích výrazně nižší než v ostatních částech světa, zjistila studie týmu profesora Puchera.

Třeba v Berlíně tak nyní připadá na cyklistiku 12 procent veškeré dopravy.

Na kole v šatech a s podpadky

To v Japonsku je situace poněkud odlišná. Vláda propaguje spíše hromadnou dopravu než cyklistiku. V takovém Tokiu cyklostezky skoro nenajdete. Pro cyklisty neexistují jasná pravidla provozu, na cestách je z evropského pohledu chaos.
Jezdí se všude, kde to jde, včetně chodníků, a jízda není dvakrát bezpečná.

Přesto na kole jezdí skoro všichni, včetně drobných Japonek v šatech a s mnohacentimetrovými podpadky i podnikatelů v obleku.

Důvodů je několik: například vysoká zalidněnost a dopravní zácpy i velmi vysoké ceny jiných druhů dopravy.

V některých městech navíc rostou obrovská parkoviště pro cyklisty u nádraží a stanic metra -lidé zkrátka dorazí do města vlakem a než aby dlouhé minuty čekali na městský autobus nebo šli pěšky, dojedou zbytek cesty na kole.

Odkládání či vyzvedávání kol v parkovacích halách je snadné a rychlé: žádné hledání, stačí přiložit magnetickou kartu a během deseti vteřin vám automat vybere to správné, vaše kolo.

Ukázalo se například, že po vzniku jednoho z takových parkovišť, se počet lidí dojíždějících do práce na kole zvýšil v oné lokalitě během pár měsíců o pětinu.

Vystavět stezky a chvíli počkat…

Naopak v kolumbijské Novotě, kde si najali nizozemské experty na cyklistiku, na to šli po západoevropsku: nejdřív postavit infrastrukturu a spoléhat na to, že ji lidé začnou využívat. A fungovalo to. Během dvou let stoupl počet lidí využívajících jízdní kolo z 0,5 procenta na 5 procent.

Něco podobného se stalo v prvním americkém cyklistickém městě - Portlandu. Studie tamní univerzity odhalila, že poté, co na 15 procentech ulic vznikly cyklostezky, stoupl počet cyklistů ve městě o 400 procent.

Antony Lo, šéf výrobce bicyklů Giant, tvrdí, že pokud skutečně zůstanou ceny ropy a tedy i benzinu vysoké, politici budou donuceni začít cyklistům vytvářet podmínky pro jízdu. A to ve všech ekonomicky vyspělých zemích a později i v Číně a Indii, kde je nyní cyklistika na ústupu.

„Tohle je dlouhodobý trend, ne nějaká móda," říká.

Cyklistika počesku:

Foto: Aktuálně.cz
Západ Čechům ujíždí. Na kole
Primátor hlavního města Prahy Pavel Bém na Staroměstském náměstí.
Primátor hlavního města Prahy Pavel Bém na Staroměstském náměstí. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz
Bém slíbil, že zavře nábřeží autům. Slib nedodržel
Ministr životního prostředí Martin Bursík příchází svižným krokem na schůzi vlády ČR.
Ministr životního prostředí Martin Bursík příchází svižným krokem na schůzi vlády ČR. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz
Jezděte do práce na kole, vyzývá své úředníky Bursík
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 54 minutami

Roušky už nikdo nechtěl. Správa státních rezerv jich zlikviduje 17 milionů

Správa státních hmotných rezerv nechá zlikvidovat přes 17 milionů roušek, kterým vypršela doporučená doba použití. Správa na realizátora likvidace vypsala veřejnou soutěž. Vyplývá to z registru zakázek Portál dodavatele. Evidenční cena jednoho kusu roušky je podle správy rezerv deset korun. Náklady na likvidaci by neměly přesáhnout 233 tisíc korun.

"Ještě před exspirací jsme roušky nabídli ostatním složkám státu a pak také fyzickým a právnickým osobám. Nebyl ale o ně zájem," řekl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Dosud byly roušky pod celním dohledem. Správa rezerv podle Švagra likvidované roušky nenakupovala. Do jejích zásob byly převedeny z majetku ministerstva vnitra, o čemž dříve rozhodla vláda.

Stát během koronavirové krize pořizoval do skladů hmotných rezerv zdravotnický materiál za miliardy korun. Šlo zejména o roušky a respirátory, ochranné rukavice či brýle a testovací sady. Veškerý materiál ovšem stát během doporučené doby použití nestačil spotřebovat.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Cena zlata překonala hranici 2000 dolarů, je nejsilnější za poslední rok

Cena zlata na světových trzích dnes překonala 2000 USD za troyskou unci, což je nejvíce za poslední rok. Naposledy tuto hranici žlutý kov atakoval krátce po invazi Ruska na Ukrajinu na začátku loňského března. Důvodem současného růstu je panika na trzích způsobená problémy velkých bankovních domů Credit Suisse a SVB. Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz a komentářů analytiků.

V historii se podle ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy unce zlata prodávala za více než 2000 dolarů pouze loni v první polovině března a pak také přechodně v srpnu roku 2020, kdy se svět obával dopadů pandemie onemocnění covid-19, na něž tehdy ještě neexistovala účinná vakcína.

"Důvodem růstu ceny zlata je panika na bankovním trhu kvůli problémům Credit Suisse a SVB. Tato bankovní krize má okamžitě své pokračování v Evropě. Zlato se i v tomto případě ukázalo jako bezpečný přístav a zachovalo se dle očekávání. Dalším důvodem pro růst zlata je že, centrální banky už nebudou zvyšovat sazby, což je špatně pro inflaci, ale dobře pro zlato," podotkl analytik Golden Gate Pavel Ryba.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Peníze ke snížení rozdílů mezi ženami a muži nebyly využity účelně, zjistili kontroloři

Dotace ze státního rozpočtu a Evropské unie, které v letech 2014 až 2021 směřovaly na snížení rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce, svému účelu příliš neposloužily. Oznámil to Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřoval peníze vynaložené na takzvané genderové audity. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle něj nesledovalo skutečný přínos dotací. Ministerstvo s některými závěry Nejvyššího kontrolního úřadu nesouhlasí, ale některé výtky už zohlednilo v kritériích nových projektů.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil využití dotací, poskytnutých z operačního programu Zaměstnanost 2014-2020 a spolufinancovaných ze státního rozpočtu. Zkontroloval 14 projektů z celkem 68, objem prověřených peněz činil 40 milionů korun.

Úřad zjistil, že dotace přispěly k naplnění účelu jen nevýznamně: pouze osm procent z kontrolovaného objemu peněz naplnilo účel ve všech klíčových otázkách. V zavádění konkrétních opatření po skončeném auditu pokračovalo za finanční podpory z operačního programu jen 14 procent organizací. "Ministerstvo práce a sociálních věcí nesledovalo skutečný přínos dotací a podmínky pro nakládání s nimi nastavilo tak, že příjemci mohli peníze čerpat, aniž by bylo zřejmé, jakých cílů chtějí dosáhnout. U čtyř projektů zjistil Nejvyšší kontrolní úřad nezpůsobilé výdaje v souhrnné výši 1,6 milionu korun," uvedla instituce. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy