Nastává zlatý věk cyklistiky. Díky zdražování ropy

mih
6. 9. 2008 20:10
Počet cyklistů v ekonomicky vyspělých zemích roste
Cyklistika v Praze
Cyklistika v Praze | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Antony Lo je šedesátník, ale vypadá na míň. Dojížděním do práce najezdí na kole přes dvě stě kilometrů měsíčně. Dorazit do firmy autem si nemůže dovolit. Je totiž ředitelem největšího světového výrobce bicyklů - firmy Giant, která sídlí na Tchaj-wanu. Firmy, která těží ze současných vysokých cen ropy.

„A vysoké ceny benzinu už zůstanou. Říkám svým lidem, že jsme teprve na začátku obrovského cyklistického boomu," věří Antony Lo.

O tom, ve kterých částech světa rychle přibývá cyklistů a kde se lidé i přes zdražování benzinu jízdním kolům zapřísáhle vyhýbají, napsal ve svém článku deník The Washington Post.

Bicykl, symbol chudoby?

Zlatý věk cyklistiky už podle amerického deníku skutečně začal. V posledních deseti letech se počet cyklistů zmnohonásobil v tak rozdílných a vzdálených městech jako kolumbijská Bogota nebo německý Berlín.

Celosvětový objem výroby jízdních kol v posledních šesti letech stoupal. Například prodej tchajwanského Giantu se od roku 2002 zdvojnásobil.

Přestože však země jako Japonsko nebo skandinávské státy dávno objevili, jak levnou i bezpečnou dopravou může cyklistika být, Austrálie nebo Spojených států se zatím tento rozmach cyklistiky příliš nedotkl, píše The Washington Post.

A ve dvou nejlidnatějších zemích světa - Číně a Indii - si naopak lidé oblíbili automobily. Jízdní kolo se tam totiž stalo symbolem chudoby. Příliš připomíná nedávné časy, kdy rodiny na motorové vozidlo neměly peníze a cyklistika byla jedinou možností, jak se někam dostat.

Madonna na kole

V takovém Nizozemsku ale připadá 27 procent veškerého cestování obyvatelstva na cyklistiku. Němci cestují na jízdním kole desetkrát častěji než Američané. A v Tokiu zaparkuje každý den své kolo asi 700 tisíc lidí, což je více než v celých Spojených státech.

„Přitom je tak jednoduché to změnit," říká John Pucher, profesor urbanismu a autor celosvětové studie zabývající se tím, jak podporovat cyklistiky.

Například v roce 2003 v Londýně zavedlo město vysoký poplatek za vjezd automobilů do centra. Vedlo to k tomu, že se počet cyklistů zdvojnásobil.

Vedení města spolu s tím vystavělo síť cyklostezek. A nový způsob cestování se navíc v Londýně stal módou - začali jej propagovat třeba Mick Jagger nebo Madonna.

V Německu, Dánsku nebo Nizozemsku politici cyklistiku zvýhodňují už od poloviny sedmdesátých let, kdy svět čelil první větší ropné krizi.

Foto: Ondřej Besperát

Vznikla síť bezpečných cyklostezek, díky čemuž je pravděpodobnost nehody na kole v těchto zemích výrazně nižší než v ostatních částech světa, zjistila studie týmu profesora Puchera.

Třeba v Berlíně tak nyní připadá na cyklistiku 12 procent veškeré dopravy.

Na kole v šatech a s podpadky

To v Japonsku je situace poněkud odlišná. Vláda propaguje spíše hromadnou dopravu než cyklistiku. V takovém Tokiu cyklostezky skoro nenajdete. Pro cyklisty neexistují jasná pravidla provozu, na cestách je z evropského pohledu chaos.
Jezdí se všude, kde to jde, včetně chodníků, a jízda není dvakrát bezpečná.

Přesto na kole jezdí skoro všichni, včetně drobných Japonek v šatech a s mnohacentimetrovými podpadky i podnikatelů v obleku.

Důvodů je několik: například vysoká zalidněnost a dopravní zácpy i velmi vysoké ceny jiných druhů dopravy.

V některých městech navíc rostou obrovská parkoviště pro cyklisty u nádraží a stanic metra -lidé zkrátka dorazí do města vlakem a než aby dlouhé minuty čekali na městský autobus nebo šli pěšky, dojedou zbytek cesty na kole.

Odkládání či vyzvedávání kol v parkovacích halách je snadné a rychlé: žádné hledání, stačí přiložit magnetickou kartu a během deseti vteřin vám automat vybere to správné, vaše kolo.

Ukázalo se například, že po vzniku jednoho z takových parkovišť, se počet lidí dojíždějících do práce na kole zvýšil v oné lokalitě během pár měsíců o pětinu.

Vystavět stezky a chvíli počkat…

Naopak v kolumbijské Novotě, kde si najali nizozemské experty na cyklistiku, na to šli po západoevropsku: nejdřív postavit infrastrukturu a spoléhat na to, že ji lidé začnou využívat. A fungovalo to. Během dvou let stoupl počet lidí využívajících jízdní kolo z 0,5 procenta na 5 procent.

Něco podobného se stalo v prvním americkém cyklistickém městě - Portlandu. Studie tamní univerzity odhalila, že poté, co na 15 procentech ulic vznikly cyklostezky, stoupl počet cyklistů ve městě o 400 procent.

Antony Lo, šéf výrobce bicyklů Giant, tvrdí, že pokud skutečně zůstanou ceny ropy a tedy i benzinu vysoké, politici budou donuceni začít cyklistům vytvářet podmínky pro jízdu. A to ve všech ekonomicky vyspělých zemích a později i v Číně a Indii, kde je nyní cyklistika na ústupu.

„Tohle je dlouhodobý trend, ne nějaká móda," říká.

Cyklistika počesku:

Foto: Aktuálně.cz
Západ Čechům ujíždí. Na kole
Primátor hlavního města Prahy Pavel Bém na Staroměstském náměstí.
Primátor hlavního města Prahy Pavel Bém na Staroměstském náměstí. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz
Bém slíbil, že zavře nábřeží autům. Slib nedodržel
Ministr životního prostředí Martin Bursík příchází svižným krokem na schůzi vlády ČR.
Ministr životního prostředí Martin Bursík příchází svižným krokem na schůzi vlády ČR. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz
Jezděte do práce na kole, vyzývá své úředníky Bursík
 

Právě se děje

před 9 minutami

Moderní pětiboj by mohl na OH v Paříži trvat jen 90 minut

Na olympijských hrách v Paříži v roce 2024 by mohla soutěž v moderním pětiboji trvat pouhých 90 minut. Výkonná rada mezinárodní unie UIPM schválila návrh nového formátu tradičního olympijského sportu, jenž by měl být dynamičtější a atraktivnější pro fanoušky i televizní přenosy. V současnosti trvá závod prakticky celý den a bojuje o udržení v programu her.

Nový formát počítá s vylučovacím systémem, který pomůže výrazně zkrátit dobu soutěže. Dvacet minut je vyhrazeno na parkur, 15 minut na šerm, 10 minut na plavání a 15 na závěrečnou kombinaci přespolního běhu se střelbou. Mezi disciplínami mají být desetiminutové přestávky.

Moderní pětibojaři nový systém předloží Mezinárodnímu olympijskému výboru. Jeho výkonná rada bude 7. prosince rozhodovat o soutěžním programu OH 2024, v němž se chce moderní pětiboj udržet. UIPM také chce vedle závodů mužů a žen zařadit do programu třetí medailovou disciplínu, smíšenou štafetu.

Moderní pětiboj je jediným sportem, jenž byl vytvořen přímo pro olympijské hry. Jeho velkým propagátorem byl zakladatel moderního olympijského hnutí Pierre de Coubertin a poprvé se v něm bojovalo o cenné kovy v roce 1912 ve Stockholmu.

"Moderní pětiboj byl původně pětidenní soutěží. V Atlantě 1996 byl zhuštěn do jednoho dne a v Londýně 2012 jsme zkombinovali laserovou střelbu s během, abychom připravili ještě dramatičtější vyvrcholení. V Tokiu v roce 2021 budeme mít všech pět disciplín na jednom stadionu a nyní po dvou letech detailního zkoumání a diskuzí představujeme něco mimořádného: moderní pětiboj trvající 90 minut," uvedl prezident UIPM Klaus Schormann.

Testovací soutěže v novém formátu se konaly v září v Budapešti a Káhiře a podle federace měly u sportovců pozitivní ohlas.

Zdroj: ČTK
Další zprávy