Mnoho z truchlících přišlo oblečených v černém, lidé v pochmurné atmosféře nesou irácké vlajky a prapory Lidových mobilizačních sil (PMF), což jsou milice podporované Íránem. V davu se ozývala protiamerická hesla. V davu se ozývala hesla jako "Smrt Americe, smrt Izraeli".
Někde před příchodem smutečního procesí, k němuž se připojil i irácký premiér Ádil Abdal Mahdí a velitelé milic podporovaných Teheránem, rozložili červené koberce.
Auto převážející rakev Solejmáního obklopovaly zástupy lidí a dotýkaly se ho. "Je to bolestný útok, ale námi neotřese," citovala agentura AP jednoho z truchlících, který procesí označil za znak loajality vůči zabitým.
Tuto pietní akci naplánovaly PMF. Trasa procesí vedla do šíitského posvátného města Karbalá a skončí v Nadžafu, dalším posvátném městě šíitů. Tam bude Muhandis a několik dalších lidí pohřbeno.
Tělo Solejmáního bude v sobotu převezeno do íránské provincie Chúzestán, jež sousedí s Irákem, a odtud bude v neděli dovezeno do šíitského posvátného města Mašhadu na severovýchodě země, potom do Teheránu a nakonec do generálova rodného Kermánu. Tam bude v úterý pohřben.
Íránský prezident Hasan Rúhání v sobotu v Teheránu zašel k Solejmánovi domů, aby jeho rodině vyjádřil soustrast. "Američané si neuvědomili, jak velkou chybu udělali, následky tohoto zločinného jednání uvidí nejen dnes, ale i v příštích letech," řekl.
Smrt Solejmáního rozděluje
Agentura Reuters napsala, že zabití Solejmáního Iráčany rozděluje. Mnoho lidí americké útoky, při kterých zemřel, odsuzuje, protože si tohoto íránského generála cení za jeho roli při porážce teroristické organizace Islámský stát (IS).
Jiní s atentátem souhlasí, protože Solejmání a Muhandis podle nich podporovali použití síly proti neozbrojeným účastníkům loňských protivládních demonstracím.
Protestující Lidové mobilizační síly, v nichž byl Muhandis zástupcem velitele, obviňovali z řady ekonomických a sociálních problémů, s nimiž se Irák potýká. Účastníci těchto demonstrací se nyní podle Reuters obávají pomsty ze strany šíitských milicí, které protesty označovaly za americké spiknutí.
Mnoho Iráčanů kritizuje Spojené státy za to, že Solejmáního zabily na území jejich země, a obávají se, že Irák čeká další válka. "Mnoho lidí má strach z toho, kam toto všechno povede, co se bude dít dál. Dělají si starosti o budoucnost své země," řekla v Bagdádu zpravodajka americké televize CNN.
Americké ministerstvo obrany v pátek schválilo vyslání dalších zhruba 3000 vojáků do oblasti Blízkého východu. V neděli se na mimořádné schůzi sejde irácký parlament v situaci, kdy se vláda ocitla pod tlakem, aby ze země vypověděla 5200 amerických vojáků, kteří v zemi pomáhají zabránit obrození Islámského státu. Agentura AFP uvedla, že koalice proti IS vedená Spojenými státy po pátečním útoku omezila své operace a posílila bezpečnostní opatření na základnách v Iráku.
Solejmání byl považován za architekta současné íránské vojenské strategie, takzvaných zástupných válek, kdy Teherán namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů.
Byl na americkém seznamu teroristů a podle vlády prezidenta Donalda Trumpa plánoval bezprostředně hrozící útoky na americké cíle na Blízkém východě. Demokratičtí kritici republikánského prezidenta naopak tvrdí, že Trumpův rozkaz k likvidaci Solejmáního byl lehkovážný a zvýšil riziko, že se v tomto nebezpečném regionu vzedme další vlna násilí.
