Během slavnostního proslovu na náměstí v centru La Pazu Morales potvrdil, že "zahraniční firmy musí přistoupit na kontrolu svého obchodování bolivijským státem, nebo musí opustit zemi", a to vše do šesti měsíců.
Nastal historický den
"Tohle je jen začátek. Zítra nebo pozítří přijde na řadu těžební průmysl a poté další přírodní zdroje," prohlásil Morales. "Plenění našich přírodních zásob zahraničními firmami je u konce."
O znárodnění mluví Morales již od okamžiku svého zvolení do čela nejchudší latinskoamerické země.
"Bolívie potřebuje ekonomické partnery, a ne vlastníky jejích přírodních zdrojů," prohlásil během lednové návštěvy Španělska.
Morales také dodal, že energetické firmy, které v Bolívii podnikají, budou muset znovu vyjednat podmínky svého působení v zemi a přijdou o práva těžit přírodní zdroje.
Analytici ale předpokládali, že po převzetí úřadu bude muset Morales ve své radikální levicové rétorice polevit. Ropný a energetický průmysl se totiž bez cizích firem neobejde.
Morales povolal armádu
Levicový prezident Morales se ale na zahraniční společnosti spoléhat nehodlá.
Jednotky bolivijské armády včera bez předchozího varování obsadily zařízení španělsko-argentinské společnosti Repsol.
Španělé jsou třetím největším investorem v Bolívii a kromě Repsolu tam působí také energetické společnosti REE a Iberdola a velké banky. Proto není divu, že vláda v Madridu vyjádřila nad tímto krokem obavy.
Stejný postoj zaujala také Brazílie, spolu s Argentinou největší dovozce bolivijského zemního plynu.
Prezident brazilské společnosti Petrobras Jose Sergio Gabrielli ale potvrdil, že "přistoupí na všechny kroky, které umožní zásobovat brazilský trh bolivijským zemním plynem."
Západní společnosti by však v nadcházejícím přechodném období měly získat pouze 18 procent celkového zisku.
Znárodnění, nový trend Latinské Ameriky
"Jde o pokračování trendu, který můžeme vidět po celé Latinské Americe," prohlásil analytik Antoine Halff. "Toto opatření zapadá do populistického tónu bolivijského prezidenta, ale jak bude vypadat praxe, není úplně jasné," dodal.
Bolívie má druhé největší zásoby plynu v Latinské Americe, ale během předchozích desetiletí se nedokázala plně rozhodnout, jak se svými zásobami naložit.
