Bern – Zasněžené vrcholky Alp a pod nimi bělostné sjezdovky každoročně do Švýcarska přilákají tisíce milovníků lyžování. Pokud ale přijeli do alpské země na konci loňského roku, většinou odjížděli zklamaní. Prosinec byl ve Švýcarsku nejsušším měsícem za posledních 150 let.
A lyžařská střediska kvůli tomu skončila bez svého největšího lákadla: sněhu.
Švýcaři tak zůstali "na suchu" v klíčovém období vánočních svátků, kdy si některá střediska jindy přijdou až na třetinu všech tržeb.
Tento prosinec ale místo očekávaného zisku až 56 procent vlekařů a majitelů středisek skončilo ve ztrátě. Pokud se nevydaří ani zbytek sezony, tak země může přijít až o stovky milionů dolarů na příjmech z cestovního ruchu.
Místo lyžování na brusle
Švýcaři ještě v listopadu, kdy napadl sníh, očekávali, že lyžařská sezona bude úspěšná. Jenže jejich očekávání se nenaplnila. Sníh roztál a v prosinci už žádný další nenapadl. Místo zasněžených sjezdovek se návštěvníkům naskytl pohled na holé pláně.
Zimním měsícům bez sněhu se lyžařská střediska pokouší přizpůsobit. Svým návštěvníkům například půjčují kola nebo brusle.
Jiná naopak sází na umělý sníh a stále více používají sněžná děla. K tomu jim stačí, aby se teplota dostala pod nulu. Zhruba polovina švýcarských sjezdovek může využívat technický sníh, v Rakousku je to pak až 70 procent. Jenže umělé zasněžování je velmi nákladné.
"Pro výrobu technického sněhu je potřeba hodně vody. Vysoká je také spotřeba energie. A to je také důvod, proč jsou permanentky tak drahé," uvedl klimatolog Christoph Marty pro server BBC.
Švýcarsko ale nebylo jedinou zemí, která se v prosinci musela vyrovnávat s nedostatkem sněhu. Podobně na tom byly i třeba u lyžařů oblíbené regiony jako Savojsko ve Francii či italské Jižní Tyrolsko.
Pomůže chladný leden?
Aktuální chladné počasí a příval sněhu, který zasypal Evropu od Polska až po Řecko, vyvolávají u podnikatelů ze Švýcarska optimismus. Ti se radují ze studenějšího počasí a doufají, že nakonec se jim sezona vydaří.
"Celou sezonu ovlivní především to, zda bude počasí podobné i o dalších víkendech," řekl pro švýcarský list Le Matin Ueli Stückelberger ze sdružení švýcarských vlekařů.
Problémy v suchém prosinci ale mají známého viníka. Podle klimatologů jím je globální oteplování. Zimní sezona ve Švýcarsku nyní startuje o 12 dní později a končí o 26 dní dříve, než tomu bylo v 70. letech, podotýká Martine Rebetezová, profesorka z Univerzity v Neuchatelu.
Klimatologové proto vidí budoucnost s obavami. "Nemůžete čekat, že za 50 let bude vše stejné jako teď," uvedl pro agenturu Bloomberg Reto Knutti, profesor ze švýcarského Institutu pro klimatické vědy. Ten tvrdí, že sníh se bude v nižších polohách vyskytovat stále méně a také se zkrátí období, kdy sněží.
Kromě sněhu i potíže s frankem
Nedostatek sněhu ale není jediným problémem Švýcarů, kteří podnikají v cestovním ruchu. Tím dalším je i silný frank.
"Švýcarský frank má na cestovní ruch velmi silný vliv, to je jasné. A to kvůli Brexitu a oslabení libry nyní pociťujeme ještě víc," uvedl pro švýcarský list Tribune de Geneve Bruno Huggler, ředitel švýcarského resortu Crans Montana v kantonu Valais.
Odkazuje na leden 2015, kdy švýcarská centrální banka nečekaně zrušila limit pro kurz franku vůči euru. Švýcarská měna pak výrazně posílila, což pro cizince prodražilo dovolenou. Mnozí hoteliéři se kvůli tomu dostali do potíží a museli své služby zlevňovat.
