Praha - Na účtech ministerstva financí leží od května přes pět miliard korun, o které se nikdo nehlásí. Zatím.
Jde o peníze z vládních dluhopisů v hodnotě 200 milionů eur určených na sedmiletou bezúročnou půjčku Lotyšsku, kterou v únoru schválila Poslanecká sněmovna.
O tom, jestli Lotyšsko podmínky půjčky splní, se rozhoduje právě v těchto dnech. Poslední vývoj v pobaltské zemi přitom naznačuje, že uspěje.
Pro Česko jde ale o potenciálně rizikovou operaci a budoucí splátky se zdají nejisté. O vážnosti situace svědčí mimo jiné fakt, že do Rigy před pár dny odcestoval evropský komisař pro monetární a ekonomické záležitosti Joaquín Almunia.
České ministerstvo financí se ale o peníze neobává.
"Česká republika Lotyšsku peníze neposlala, neboť lotyšskou stranou dosud nebyla podepsána úvěrová smlouva," sdělil mluvčí ministerstva Radek Ležatka. "Pojistky pro případ nesplácení obsahuje právě navrhovaná úvěrová smlouva," dodal.
Jedno řešení horší než druhé
Situace v Lotyšsku je složitá a zdá se, že má jen špatná řešení.
Buď země přistoupí na tvrdé podmínky poskytovatelů mezinárodní půjčky ve výši 7,5 miliardy eur. Ty ale mohou podle kritiků Lotyšsko strhnout do vážných potíží končících v krajním případě devalvací měny a státním bankrotem.
Nebo země na přísné škrty nepřistoupí a vážné potíže ji neminou stejně. Zemi totiž chybí peníze na základní provoz státu, ruší se tam školy i nemocnice. A lidem dochází s penězi i trpělivost.
Nemají totiž na splácení hypoték. Ty v Pobaltí mohutně půjčovaly především razantně expandující švédské banky. Lotyšská vláda se lidí zastala a nastavila limity, kolik od nich smějí banky v Lotyšsku vybírat na splátky hypoték.
Švédsko, už na oplátku pohrozilo, že svůj díl mezinárodní půjčky ve výši jedné miliardy euro Lotyšsku nepošle. K tlaku využívá zároveň toho, že právě předsedá Evropské unii.
Buď tedy čekají vážné potíže Lotyšsko, nebo švédské, ale třeba i irské banky a jejich investice v Pobaltí. Obojí přitom může mít vážné následky v celém regionu. Někteří komentátoři věc přirovnávají k hrozící evropské finanční krizi číslo 2.
Naštvané vlády i centrální banky
Jak to celé začalo? V polovině roku sestavil lotyšský premiér Valdis Dombrovskis pod tlakem koaličních partnerů rozpočet se skoro polovičními škrty, než jaké po Lotyšsku žádali věřitelé.
Pak navrhl, aby majitelé nemovitostí, kteří mají u zahraničních bank hypotéky v cizí měně, spláceli jen hodnotu nemovitosti, ne samotné půjčky a nastavil zmíněné limity.
To naštvalo už tak poškozené švédské banky, za jejichž investice se v minulosti zaručila švédská centrální banka. Na Lotyšsko proto zatlačil i švédský ministr financí a pohrozil odepřením půjčky.
Naštvala se i lotyšská centrální banka a 7. října vydala nezvykle emotivní prohlášení. Podle ní premiérův požadavek spustil "druhou vlnu nedůvěry" v Lotyšsko. Banka tím ukázala prstem na toho, kdo podle ní může za to, že se nepřihlásil jediný zájemce o koupi státních dluhopisů za 17 milionů dolarů.
Vzniklý neklid pak dál oživil debaty o možné devalvaci lotyšské měny lat, která je pevně vázána v režimu k přijetí eura. Tím by se ale ztráty zahraničních bank ještě víc prohloubily.
Skrytá devalvace s příznaky bankrotu
Situaci příliš svým prohlášením neuklidnila ani lotyšská generální auditorka Inguna Sudrabaová. "Vnitřní devalvace už v podstatě probíhá kvůli naší neschopnosti pokrýt závazky plynoucí z dluhu státního i soukromého sektoru," řekla pro noviny Neatkariga. Připomněla tak příznaky hrozícího státního bankrotu, které by se jednou mohly dotknout i české půjčky.
Nakonec se ale lotyšská vláda dohodla, že věřiteli požadované škrty ve výši půl miliardy lat (asi 350 milionů euro) přijme. Podle rostoucích řad kritiků to ale dál podváže lotyšskou ekonomiku a rizika černých scénářů tím naopak vzrostou.
Ke kritikům tvrdého přístupu EU, Švédska a MMF vůči Lotyšsku se včera přidal i legendární americký investor a filantrop George Soros. Pro švédské rádio řekl, že Lotyšsku by pomohl spíš vstřícnější přístup.
To si myslí i lotyšský premiér, podle něhož navíc švédské banky svou expanzí a nezodpovědným půjčováním v regionu nesou na situaci Lotyšska svůj podíl a musejí za to nést zodpovědnost.
Česko se za těchto okolností řadí k Lotyšsku "přátelštějším" zemím. Půjčku po jejím schválení tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek označil za zodpovědný a solidární krok, který se v budoucnu vyplatí. Dnes si ministerstvo financí nové podmínky neklade.
"V současnosti již dva měsíce čekáme na reakci lotyšské strany," tlumočí přetrvávající postoj mluvčí Ležatka.
