Mexico City - Mexická vláda hrozí právními postihy ochráncům lidských práv, kteří podali na prezidenta Felipe Calderóna žalobu u Mezinárodního trestního soudu (ICC) kvůli jeho údajným válečným zločinům. Vláda označuje obvinění za zcela nepodložená.
Aktivisté Calderóna viní, že se dopustil zločinů proti lidskosti, neboť má kvůli svým rozhodnutím podíl na vraždách civilistů, které páchají příslušníci mexické armády a federální policie ve jménu boje proti drogovým kartelům.
Kancelář prezidenta Calderóna to označila za "absurdní", mexická vláda za "jasnou urážku, která strašlivě poškozuje dobré jméno Mexika".
Vláda proto hodlá "posoudit všechny možnosti", jak bojovat právní cestou proti těm, kdo "vznášejí tato obvinění na různých fórech a u různých soudů, ať již národních nebo mezinárodních.
Mexický právník a ochránce lidských práv Netzai Sandoval podal zmíněnou žalobu u Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC) v pátek.
Žádá v ní, aby ICC zahájil vyšetřování stovek případů, kdy mexičtí civilisté zemřeli rukou vládních vojáků nebo policistů.
Není rozdílu?
Žalobu podepsalo dalších 23 000 mexických občanů. ICC vyzývají, aby prošetřil zločiny proti lidskosti páchané v Mexiku nejen drogovými bossy, ale také vládními představiteli.
Na předních místech seznamu lidí, proti kterým Sandoval a další aktivisté vznášejí obvinění, figurují Calderón a velitelé mexických ozbrojených sil a policejních složek, stejně jako například Joaquin Guzmán, šéf drogového kartelu Sinaloa.
V mexické drogové válce zahynulo od roku 2006, kdy byl Calderón zvolen prezidentem, již 45 000 osob.
Právník Sandoval k tomu říká: "Násilí v Mexiku je horší než v Afghánistánu, větší než v Kolumbii. Chceme, aby nám žalobce řekl, zda v Mexiku došlo ke zločinům proti lidskosti a zda jsou za ně odpovědni i prezident a ostatní nejvyšší představitelé."
Mexická federální vláda se ale brání, že není "ve válce", a tvrdí, že nasazení armády do boje proti drogovým gangům je jen dočasné opatření, k němuž přistoupila na základě žádosti guvernérů jednotlivých mexických států.
ICC už potvrdil, že žalobu na Calderóna a další Mexičany přijal a "v příslušném čase o ní rozhodne". Aktivisté prohlašují, že prezident dovoluje vojákům systematicky páchat násilí na civilistech, vraždit je a mučit.
Proti drogovým kartelům je po celém Mexiku nasazeno 50 000 příslušníků ozbrojených sil a k tomu 35 000 federálních policistů.
Sandoval tvrdí, že mexická armáda se v tomto boji dopouští znásilňování, mučí svědky, unáší lidi a popravuje je, aniž by za to čelila jakýmkoli sankcím.
Spolupracujete s drogovými bossy
Calderón a jeho Strana národní akce (PAN) kvůli drogové válce ztrácejí podporu. Podle posledních průzkumů veřejného mínění se pouze 14 procent Mexičanů domnívá, že by prezident mohl tento boj vyhrát.
Calderón ve snaze zastavit propad popularity své strany obvinil minulý měsíc opoziční Revoluční institucionální stranu (PRI), která by se ráda vrátila k moci, že má tajné dohody s drogovými kartely.
Mexické ministerstvo spravedlnosti v této souvislosti zahájilo vyšetřování, zda drogové gangy nenutily před volbami ve státě Michoacán voliče k tomu, aby hlasovali pro PRI.
Volby se konaly 13. listopadu a o úřad guvernéra se v nich ucházela Calderónova starší sestra Luisa Maria. Opoziční kandidát za PRI ji však těsně porazil.
V mexických médiích se pak objevila nahrávka, na níž jeden z bossů místního drogového kartelu La Famillia říká voličům ve svém obvodu, že musejí hlasovat pro PRI, nebo budou čelit pomstě.
Michoacán je Calderónovým domovským státem a jedním z klíčových bitevních polí v jeho boji proti drogovým bossům, který zahájil právě tady hned po svém zvolení prezidentem.
