Policie z útoku v Lewistonu podezírá čtyřicetiletého muže. Útočník, který střílel v bowlingové hale a nedalekém baru, je stále na útěku. Policisté vyzvali obyvatele města, aby se doma zamkli.
"Byl to prostě zábavný večer, kdy jsme hráli cornhole (zahradní hra populární v USA - pozn. red.)… Tohle (útok) je to poslední, co bys čekal, že?" řekla novinářům Kathy Lebelová, majitelka baru, v němž muž střílel. Počet mrtvých středečního útoku je vysoký i na poměry Spojených států.
Američané už jsou však vůči podobným událostem poměrně otupělí. V posledních deseti letech se masové střelby staly častějšími a jejich bilance tragičtější. Střelci častěji používají pušky a větší střelné zbraně, které zabijí více lidí. Ukazují to data výzkumného centra Violence Project, které monitoruje masové střelby ve Spojených státech od roku 1966.
Organizace Violence Project se zabývá snižováním násilí ve společnosti. Pro označení masové střelby používá definicí stanovenou Výzkumnou službou Kongresu, podle které se tímto pojmem rozumí střelba se čtyřmi a více oběťmi. Definice se rovněž vztahuje na útoky na veřejnosti a vylučuje domácí násilí a střelbu, kterou lze přičíst jiné trestné činnosti.
Vraždí tam, kde to zná
K nejtragičtější střelbě v moderních dějinách Spojených států došlo v roce 2017 v Las Vegas, kdy útočník více než tisíckrát vystřelil z balkonu svého pokoje ve třicátém druhém patře na účastníky hudebního festivalu Route 91 Harvest. Při střelbě zemřelo 60 lidí a přes 800 dalších bylo zraněno.
Také další střelby, při kterých zemřely desítky lidí, jsou z posledních let. Více než polovina z třiceti pěti nejsmrtelnějších případů masové střelby za posledních 100 let se odehrála v posledním desetiletí, upozorňuje Violence Project.
U většiny hromadných střeleb stojí za útokem muž, ze 194 pachatelů, která data analyzují, bylo pouze pět žen. Většinou se také jednalo o bělochy a útočníky, kteří místo činu dobře znali, často protože na místě pracovali nebo tam chodili do školy.
S motivy střelců už to tak jednoznačné není. Někdy se jedná o činy z nenávisti, často jde také o socioekonomické důvody. Zvlášť v poslední době pak střelci touží po slávě, i proto média postupně ustupují od praxe zveřejňování jmen vrahů a místo toho se zaměřují na oběti násilí.
Stovky střeleb na školách ročně
Stejně děsivým trendem je i vzrůstající počet střeleb na školách. Každý rok se jich odehrají stovky. Několik útoků se řadí i mezi ty masové. Americkou společností otřásla například střelba na škole Columbine ve městě Littleton v Coloradu v roce 1999. Tehdy zemřelo dvanáct žáků a učitel.
"Jedním z velkých problémů v Columbine bylo, že strážci zákona nebyli vycvičeni k pronásledování střelce," popsal v roce 2019 pro stanici ABC Brad Garrett, bývalý agent FBI. Policie tehdy před školou dlouho vyčkávala na zásahové jednotky a útočník mezitím hledal oběti. V americké společnosti se tehdy probudila debata o tom, jak podobným incidentům zabránit.
V roce 2012 se ale tragická událost opakovala, když 14. prosince v městečku Newtown ve státě Connecticut vnikl ozbrojený útočník do základní školy Sandy Hook. Začal systematicky střílet na studenty a zaměstnance školy. O život přišlo dvacet dětí ve věku 6 až 7 let a šest učitelů. Dvacetiletý útočník spáchal sebevraždu před příjezdem policie.
Dnes má naprostá většina škol ve Spojených státech kromě pravidelných požárních poplachů i trénink, jak se chovat, když do budovy vtrhne aktivní střelec. Třídy se také dají zevnitř zavřít. Děti i rodiče už s možností střelby prostě počítají.
Jak ale ukázalo například loňské neštěstí v Texasu ve městě Uvalde, při němž mladý muž zabil devatenáct žáků a dva učitele, policisté střelbám z poloautomatických zbraní stále v mnoha případech neumí předejít.
Střelby jsou už tak časté, že u dětí a mladistvých ve Spojených státech jde o nejčastější příčinou smrti. V roce 2019 vystřídaly na prvním místě černého seznamu autonehody.
Snahy o regulaci prodeje zbraní, které se v USA ozývají hlavně po hromadných střelbách, narážejí zejména na vlivnou Národní asociaci držitelů střelných zbraní.
Demokratický prezident Joe Biden opakovaně prohlásil, že chce prosadit přísnější pravidla. To ale dlouhodobě odmítají hlavně republikáni, takže je obtížné takovou legislativu v Kongresu prosadit.
Loni sice Kongresem prošel zákon o větší regulaci prodeje a držení zbraní, který následně podepsal Biden, v praxi ale nemá významnější dopad. O regulaci totiž rozhodují hlavně jednotlivé státy. Zákon vznikl v reakci na útok v Uvalde a například zpřísňuje prověřování zákazníků ve věku 18 až 21 let, kteří si chtějí pořídit zbraň.
