reklama
 
 

Masakr na Columbine. Den, kdy se Američané začali bát posílat své děti do škol

20. 4. 2019 11:59
Dnes je někdejším studentům, kteří přežili střelbu na škole Columbine v americkém státě Colorado, kolem pětatřiceti čtyřiceti let. Vzpomínky na 20. duben 1999 v nich ale stále rezonují. Například Seana Gravese od té doby trápí noční můry, které se vrací každé jaro.

Před dvaceti lety byl vážně postřelen. Dva jeho spolužáci z vyšší třídy se do něj strefili celkem šestkrát, kromě žaludku zasáhli také záda a nohu. Sean si vybavuje, že do budovy školy vtrhli v baloňácích a se sportovními taškami. 

Tehdy se celkem bezstarostnému studentovi prvního ročníku střední školy, který žil hlavně komiksy a akčním seriálem MacGyver, obrátil život vzhůru nohama. Samozřejmě, měl štěstí. Na rozdíl od 12 teenagerů a jednoho učitele palbu přežil. Fyzická a psychická bolest se s ním ale nese celý život.

Každý den se ozývají jeho zranění. Kvůli částečnému ochrnutí je upoután na invalidní vozík a má za sebou celkem 49 operací. Podlomené zdraví mu také zničilo dětský sen o tom, že se v dospělosti stane vojákem nebo policistou. 

"Bylo mi patnáct let, když mě postřelili. Se svými zraněními už žiji déle, než jsem žil bez nich," říká dnes pětatřicetiletý Sean. O dvě dekády starém traumatu promluvil pro zpravodajský web USA Today

V rozhovoru také přiznal, že žije v neustálém strachu o manželku a tříletou dceru Olivii. Kdykoliv s rodinou přijde do nějaké budovy, kde ještě nikdy nebyli, hned se zajímá o to, jak se dá odtamtud v případě nutnosti utéct. Kde se nacházejí jednotlivé východy.

Stříleli na svoje spolužáky

Na střední škole, která leží na předměstí Littleton nedaleko Denveru, stříleli v dubnu 1999 její žáci - osmnáctiletý Eric Harris a sedmnáctiletý Dylan Klebold.

Podle jejich původního plánu měly v 11:16 vybuchnout ve školní jídelně nastražené propanbutanové bomby. V tu dobu se tam pohybovalo zhruba 450 lidí. Bomby ale selhaly, proto Harris s Kleboldem zahájili střelbu z poloautomatických zbraní a brokovnic. Nakonec zabili i sami sebe.

Tehdy šlo co do počtu obětí o nejhorší útok na škole v americké historii. I když USA do té doby zažily podobných tragédií více, "tohle byla ta první hrozivá", jak před několika dny u příležitosti výročí vzpomínal americký novinář Dave Cullen, který krvavou událost popsal v roce 2009 v knize "Columbine".

"Bylo to poprvé, kdy se američtí rodiče začali bát posílat děti do škol. A to všechno změnilo," dodal Cullen. 

Událost také otevřela diskusi o tom, jak videohry, internet a hudba mohou ovlivňovat chování adolescentů. Oba útočníci počítačové hry milovali, spojitost s útokem přitom nebyla dokázána. Rozpoutala se také dodnes bouřlivá debata o laxních zákonech ohledně držení zbraní v USA i o bezpečnostních opatřeních na školách.

Lepší zámky i kamerový systém

Právě ta jsou na škole Columbine velmi vysoká, vedení nechce, aby se 20. duben 1999 někdy opakoval. Jak píše americký deník The Washington Post: "V zemi, kde všichni jen očekávají další zprávu o střelbě na škole, možná není žádná oblast, která by byla na případný útok tak připravena jako okolí Columbine High School."

Vedení školy například po události z konce 90. let pořídilo nové zámky, které se dají ovládat na dálku, a do areálu nainstalovalo kamery. Ve škole vzniklo také dispečinkové středisko, které funguje 24 hodin denně.

Pohybuje se tu ozbrojená hlídka, ačkoliv policejní dozor na škole fungoval už v době tragédie. Další lidé mají na starosti zase problémové studenty a jejich chování na sociálních sítích.

Zaměstnanci školy berou lekce od světoznámých psychologů nebo bývalých příslušníků zvláštních policejních jednotek SWAT, které se specializují třeba na teroristické útoky. 

"Když řeknete, že nás půjdete zabít, nebo když začnete vyhrožovat, že nám ublížíte, vezmeme vás za slovo," popisuje John McDonald, že škola žádné výhrůžky ani hloupé vtipy studentů nebere na lehkou váhu. McDonald pracuje jako bezpečností šéf škol, které spadají pod okres Jefferson County, tedy i Columbine. Učitelé si podle něj dávají pozor i na to, jestli se žák nezmíní o zbraních třeba ve školní eseji. 

Ve škole také funguje on-line systém Safe2Tell, kam mohou studenti i jejich rodiče nahlásit jakékoliv zvláštní chování nebo zkrátka cokoliv, co je nějakým způsobem znepokojuje. McDonald nedávno zabavil u několika žáků pistole poté, co na ně jako podezřelé někdo upozornil na webu Safe2Tell.

"Nejsme turistická atrakce"

Uhlídat školní komplex je ale o to složitější, že dodnes před budovou pravidelně postávají "slídilové". Někteří si třeba jen chtějí s místem pořídit snímek, jiní ale otevřeně říkají, že jsou zamilovaní do Erica Harrise a Dylana Klebolda. Nebo že se do nich reinkarnovala duše útočníků, vypráví McDonald. 

"Nejsme turistická atrakce. Nejsme místo, kam si můžete přijít pro inspiraci," nechápe chování některých lidí McDonald. 

Podobná slova zaznívají i od některých současných studentů Columbine. "Lidé si myslí, že jsme turistická atrakce. Naše škola je v některých věcech pořád trochu atypická, chodí tu například hodně bezpečnostních pracovníků," popisuje pro americkou televizi CNN sedmnáctiletá Kaylee Tynerová. V roce 1999 ještě ani nebyla na světě, přesto ji tragická událost zpětně zasáhla. 

Spolu s dalšími spolužáky spustila v únoru kampaň My Last Shot, která skrze fotografie upozorňuje na mírné americké zákony o držení zbraní. Projekt vybízí studenty, aby si z webové stránky stáhli nálepku s nápisem: "V případě, že zemřu v důsledku zbraňového násilí, prosím publikujte fotografii mé mrtvé osoby."

Nálepku s větou si mají lidé přilepit na zadní stranu nějakého průkazu, třeba školního nebo řidičského. Nebo klidně na mobil. 

Studenti věří, že když lidé uvidí skutečné následky masové střelby - krvavé mrtvoly mladých lidí -, může to společností pohnout. "Média takové snímky cenzurují. Když ale neumíme unést realitu toho, co epidemie zbraňového násilí způsobuje, nikam se nepohneme," jsou přesvědčeni školáci. 

Inspirace pro další útočníky

Kroky k lepšímu zabezpečení podnikla po střelbě v Coloradu i řada dalších škol. Přesto se vzdělávací instituce v USA musely od roku 1999 vyrovnat se stovkami dalších střeleb. Pro mnoho z nich byli inspirací právě dva mladíci z Columbine.

Motiv jejich počínání se dodnes nepodařilo zcela objasnit, přestože dvojice krátce před masakrem nahrála vzkaz svým rodinám na audiokazetu. O útočnících se vědělo, že obdivovali nacismus - svůj čin spáchali v den výročí narození Adolfa Hitlera. Policie však připouštěla i rasovou a náboženskou nenávist.

V roce 2003 bylo zveřejněno video natočené šest týdnů před masakrem, na kterém oba střelci spolu se dvěma dalšími lidmi v lese trénují střelbu z několika zbraní.

Fanoušek počítačových her Harris byl obětí šikany a vedl si deník, do kterého psal nenávistné poznámky namířené proti škole i společnosti celkově. O půl roku mladšího Klebolda spojovala s Harrisem zejména láska ke zbraním, společně se také pokusili vykrást dodávku. Klebold ve svém deníku zase vyjádřil přání narazit letadlem do mrakodrapu Empire State Building v New Yorku.

Masakr z 20. dubna 1999 si kromě 13 obětí (nejmladší bylo 14 let) vyžádal také 24 zraněných. Školu tehdy ovládla panika a všichni prchali z budovy nebo se ukrývali ve třídách, například pod lavicemi. Útočníci kromě jídelny stříleli i na chodbách nebo v knihovně, kde pak ve 12:08 oba spáchali sebevraždu. 

Video: Minulý rok pronikl do střední školy u texaského Houstonu střelec a zabil 17 lidí. Připomeňte si záběry z vrtulníku

Střelec pronikl do třídy střední školy u texaského Houstonu. Sledujte záběry z vrtulníku | Video: Reuters |  00:45

autor: Adéla Očenášková | 20. 4. 2019 11:59

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama