Paříž - Francie se veze na vlně macronmanie. Nový prezident Emmanuel Macron se svým hnutím Republika vpřed!, které založil teprve loni v dubnu, má šanci získat nejsilnější většinu v dolní komoře parlamentu - v Národním shromáždění - za posledních 50 let.
V nedělním prvním kole voleb do 577členného Národního shromáždění získalo hnutí přes 32 procent hlasů, což by mu mělo zajistit 400 až 440 poslanců, píše list Le Figaro.
Daleko za ním skončily další strany jako třeba Republikáni a socialisté, kteří se dlouhá léta střídali u moci. Ti před druhým rozhodujícím kolem, které se koná už tuto neděli, vyzývají své příznivce k mobilizaci.
Jediným stínem na Macronově nedělním úspěchu je nízká volební účast. K volebním urnám přišla jen zhruba polovina voličů, což je rekordně nízké číslo v dějinách páté republiky, která byla ustanovena v roce 1958. Například v roce 2012 v prvním kole voleb do Národního shromáždění dosáhla volební účast na 57 procent.
Macron na voliče zapůsobil
Ještě krátce po prezidentských volbách se analytici i společnosti na průzkum veřejného mínění dívali na šance Macronova hnutí v parlamentních volbách se skepsí. Hrozilo, že Macron nezíská v Národním shromáždění většinu. V takovém případě by hrozilo, že by nedokázal prosadit své plánované reformy, které mají rozhýbat francouzskou ekonomiku. Jeho moc by byla velmi omezená.
Jenže v posledních týdnech se to změnilo a Republika vpřed! má nakročeno k ovládnutí Národního shromáždění.
A co za tímto obratem stojí? Francouzská média mluví o hyperrychlém startu Macronova mandátu. Ten se stačil setkat s německou kancléřkou Angelou Merkelovou či americkým prezidentem Donaldem Trumpem, kterého překvapil pevným stiskem ruky. Video, na kterém Macron pevně potřásá zaskočenému Trumpovi rukou, se stalo hitem sociálních sítích.
A Trumpa "napálil" ještě jednou. Poté, co USA vedené Trumpem odstoupily od Pařížské dohody o změně klimatu, natočil video, ve kterém postoj amerického prezidenta kritizuje. Macron také vyzval americké podnikatele a vědce, kteří s postupem Trumpa nesouhlasí, aby se do Francie přestěhovali.
Setkal se také s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kterému vmetl, že "Francie a Rusko nevyznávají stejné hodnoty", a zkritizoval například postavení gayů v Čečensku i ruská média, jako je třeba Sputnik, která podle něj šíří propagandu a lži.
Mezitím už prezident začal připravovat první velké reformy, které chce prosadit během několika málo měsíců. Jedná se o reformu sešněrovaného pracovního trhu, změnu systému ve vyplácení podpory v nezaměstnanosti a důchodů.
Na francouzské voliče Macronovy první týdny v Elysejském paláci zapůsobily. Po pěti letech vlády nepopulárního prezidenta Francoise Hollanda se Macronovi rychle podařilo obnovit důvěru v prezidenta.
"Po prezidentských volbách se Francouzi ptali - jak může tento devětatřicetiletý politik, který předtím nebyl nikdy nikam zvolen a má jen málo zkušeností z politiky, plnit téměř posvátnou roli prezidenta?" uvedl pro server The Local analytik Bruno Jeanbart ze společnosti na průzkum veřejného mínění Opinionway. "On ale na tyto pochyby rychle odpověděl a ukázal, že na tuto funkci má".
Oslabil tradiční strany
Za úspěchem Macronova hnutí Republika vpřed! v prvním kole parlamentních voleb ale stojí i další důvody. Prezident vsadil na nové a neokoukané tváře a voliči na jeho volání o potřebě přinést obměnu na politickou scénu slyší.
A nejen to. Macronovi se během krátké doby podařilo ještě více oslabit další politické strany. Do vlády vybral jak zástupce pravice, tak i levice. Například post premiéra obsadil pravicovým Edouardem Philippem a jako ministra hospodářství jmenoval konzervativce Bruno Le Maira, a tím vzal konzervativním Republikánům vítr z plachet. "Část pravicových voličů chce ve Francii prosadit změny a podporuje reformy. A ti si řekli - `Poté co se mu všechno povedlo za první měsíc ve funkci, máme naději, že Francie půjde správným směrem. Takže mu dáme svůj hlas`," dodal Jeanbart.
Špatná zpráva pro socialisty
Tradiční strany ve volbách propadly. Největší opoziční stranou budou zřejmě Republikáni, kteří by si v Národním shromáždění mohli zajistit sto křesel. Straně po volebním neúspěchu hrozí silnější vnitřní rozpory - středopravá část zvažuje spolupráci s Macronem.
S debaklem u voleb se pak musí vyrovnat socialistická strana, jejíž prezident Francois Hollande po pět let vedl Francii. Skončila až pátá se ziskem 7,4 procenta.
Ve volbách neuspěl ani šéf strany a dlouholetý politik Jean-Christphe Cambadelis, který vypadl hned v prvním kole. Ten varoval voliče, aby v druhém kole nedali Macronovi tak silnou většinu. Obává se, že jednobarevné Národní shromáždění s malým zastoupením dalších stran bude znamenat, že v něm nebude "žádná opravdová politická diskuse".
Dobře si nevedla ani protiimigrační a euroskeptická Národní fronta v čele s Marinem Le Penovou. Ještě před několika měsíci čekala, že v parlamentu obsadí až 60 křesel, jenže první kolo jí dalo naději jen na dva až pět. Za jejím neúspěchem ve volbách stojí vysoká volební neúčast a rostoucí vnitřní spory o budoucí směřování partaje.
Vůbec poprvé ale v Národním shromáždění možná zasedne šéfka strany Marine Le Penová, která ve volebním obvodu na severu Francie Hénin-Beaumont v prvním kole dostala 46 procent hlasů.
Macron ale nemá ještě vše vyhráno. Vše se rozhodne až v neděli 18. června, kdy se ve Francii koná druhé kolo voleb do Národního shromáždění. Do něj postupují všichni kandidáti, kteří si v prvním kole zajistili přes 12,5 procenta hlasů.
