Lukašenko to podle agentury TASS řekl při setkání s ruským premiérem Michailem Mišustinem, který byl v Minsku na návštěvě. Uvedl přitom několik citací ze zmíněného rozhovoru.
"Skupina odborníků připravila, jak jsem to pochopil, pro úřad (německé kancléřky Angely) Merkelové fakta, a možná i prohlášení, které učinila. Udělali to, cituji, 'aby Putina odradili strkat nos do záležitostí Běloruska'," uvedl podle agentury TASS Lukašenko.
Podle autoritářského prezidenta, který vládne Bělorusku tvrdou rukou už 26 let, zmiňovaný rozhovor dokazuje, že informace o otravě Navalného je podvrh. V Bělorusku se nyní konají nevídané masové protesty, jejichž účastníci považují nedávné oficiálně vyhlášené vítězství Lukašenka ve volbách 9. srpna za podvod, žádají jeho odchod a nové volby.
Lukašenko se kvůli tomu obrátil o pomoc na Putina. Ten vyhověl jeho žádosti a vytvořil speciální policejní zálohy, které mohou v případě bezprostředního ohrožení Lukašenkovy vlády v sousední zemi zasáhnout. Ruský prezident zatím říká, že to není potřeba.
"Zachytili jsme zajímavý rozhovor, který - dám vám ho přečíst, připravíme ho a pošleme (ruské) Federální bezpečnostní službě - jasně ukazuje, že jde o podvod. Žádná otrava Navalného nebyla," prohlásil Lukašenko před Mišustinem, který se při tom podle agentury AFP tvářil nezúčastněně.
Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin v reakci řekl, že informaci Lukašenka je třeba brát vážně a že v případě otrávení Navalného Moskva nemůže vyloučit zapletení "západních speciálních sil". "Pokud to prezident Lukašenko řekl, znamená to, že k tomu měl náležité důvody. Pokud jde o mě, plně to připouštím," konstatoval Naryškin. Podle něj ruští lékaři provedli "důkladné vyšetření" a garantují, že za pobytu v Rusku nebyly u Navalného nalezeny žádné stopy toxických látek.
Dialog a partnerství jsou pro ně cizí slova, řekl Morawiecki
Polský premiér Mateusz Morawiecki ve čtvrtek v souvislosti s oznámením německé vlády, že byl Navalnyj otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok, označil Rusko za "nepřátelský režim".
"Gruzie 2008. Krym a Donbas od roku 2014. MH17. Salisbury 2018. Berlín 2019. Navalnyj 2020. Kolik důrazných upozornění potřebujeme, abychom si konečně uvědomili, že máme co dělat s nepřátelským režimem?" napsal Morawiecki na Twitteru.
"Dialog, partnerství, kompromis - to jsou pro ně cizí slova. Je čas vyvodit z toho závěry," dodal předseda polské vlády. Ve svém tweetu Rusko konkrétně nejmenoval, ale zmínil se o událostech, v nichž je Moskva obviňována z účasti.
Georgia 2008. Crimea & Donbas since 2014. MH17. Salisbury 2018. Berlin 2019. Navalny 2020. How many wake-up calls do we need to finally realize that we are dealing with a hostile regime? Dialogue, partnership, compromise - these are alien words to them. Time to draw conclusions.
— Mateusz Morawiecki (@MorawieckiM) September 3, 2020
Jde o válku s Gruzií, o okupaci a anexi ukrajinského Krymu a separatistický konflikt na východní Ukrajině, o sestřelení malajsijského letounu letu MH17 nad separatisty ovládaným Donbasem, o otravu bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala v britském Salisbury, o loňskou vraždu Čečence Zelimchana Changošviliho v centru Berlína a o nynější otravu Navalného.
Moskva účast na otravě Navalného popírá, podobně jako v případě otravy Skripala, sestřelení letounu nad Ukrajinou a vraždu Čečence. Odvolává se při tom na to, že německé tvrzení nebylo podloženo důkazy.
