Aleppo - Severozápad Sýrie. Aleppo. V posledních pěti letech jistě jedno z nejčastěji zmiňovaných měst Blízkého východu.
Válka se přes kdysi dvoumilionovou obchodní metropoli nepřehnala. Naopak se v jejích ulicích i okolí usídlila natrvalo.
Koncem února dostali ti, kteří zde dosud přežívají, výjimečnou šanci se na chvíli znovu nadechnout a vyjít ze svých domovů s nebývale malou dávkou strachu. Nastalo příměří.
Zdaleka ne dokonalé - a navíc často porušované -, ale v některých oblastech země přesto příměří.
"Podívejte se na ta tržiště. Kde se všichni tito lidé schovávali?“ kroutí nevěřícně hlavou Mahmúd Ašráfí, s nímž minulý týden hovořil reportér agentury Reuters.
Lidé v ulicích a děti v parku
"Lidé se báli vyjít ven," vysvětluje Džamila Šabání. Podle svých vlastních slov vyrazila na procházku po Aleppu "po hodně dlouhé době".
Konečně tak nakrátko prolomila zákaz vycházení, který si sama kvůli probíhající válce naordinovala.
Nebyla zdaleka jediná. Po zničených ulicích Aleppa se po dlouhých měsících celkem bezstarostně procházeli lidé, v parku si hrály děti.
"Včera byl v parku celý roj dětí a mnoho rodin," svěřil se Abdulláh Aslan. "Bylo pěkně a svítilo slunce. Park byl plný. Lidé se teď cítí bezpečněji, když jdou ven se svými rodinami." Uším Evropana to zní jako běžný den.
Méně časté ostřelování a obecně bezpečnější dny si nemohou v Aleppu vynachválit i místní taxikáři. Ti v posledních letech těžko sháněli zákazníky, které by mohli svézt ulicemi posetými sutinami z rozbombardovaných domů. "Od té doby, co vstoupil v platnost klid zbraní, jsme začali - díky bohu - znovu pracovat. Příměří zastavilo ostřelování a nálety," svěřil se agentuře AFP 27letý Ajúb, hrdý a nyní opět i zaměstnaný řidič žlutého taxíku.
Do ulic se vrátily protesty
Do ulic Aleppa a dalších syrských měst se vrátila ještě jedna vzpomínka, či spíše její malý nepatrný odraz. A to jsou páteční protesty, kterými před více než pěti lety začalo povstání proti vládě Bašára Asada, jež postupně přerostlo v občanskou válku a posléze nejen v politicky, ale i nábožensky motivované řeže, do nichž se zapojili islámští radikálové.
Minulý pátek v Aleppu podle AFP demonstrovaly stovky lidí ze čtvrtí kontrolovaných rebely. "V ulicích je tolik lidí – volají po pádu zločineckého režimu," uvedl lékař Abú Alez z Aleppa. "S tímto příměřím máme příležitost dát najevo, proč jsme tenkrát vlastně vyšli do ulic. Chceme pád režimu," doplňuje i místní aktivista Abú Nadim. Zdaleka ne všichni nespokojení lidé jsou podle něj součástí nějakého "ozbrojeného gangu".
(Text pokračuje pod fotografií.)
Město rozdělené na znepřátelené tábory
Aleppo je už od poloviny roku 2012 rozdělené do několika částí, podle toho, kdo kontroluje kterou čtvrť. Zda jsou to vládní jednotky, rebelové, případně Kurdové.
Město si prošlo i tvrdou blokádou. Ostřelování "nepřátelských" čtvrtí, nálety i boje v ulicích jsou na denním pořádku.
Ani tady příměří neplatí stoprocentně. A lidé mají strach, že brzy skončí úplně. "Do malé míry je to rozdílné. Ale stále mám strach, že co každou chvíli začnou ostřelovat mírumilovné čtvrti," uvedl 28letý Suhíb Masry, který žije na vládou kontrolovaném území. Měl pravdu.
Minulý víkend se terčem ostřelování granáty a raketami stala převážně kurdská aleppská čtvrť Šejk Maksúd. Podle kurdských jednotek mu padlo za oběť nejméně devět lidí, desítky dalších měly utržit zranění.
Londýnská exilová organizace Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR) tvrdí, že za útokem jsou podepsaní ozbrojenci z Fronty an-Nusrá a dalších islamistických skupiny. Ve čtvrtích Ašrafijáh a Sakan Šabíbí pokračovaly boje mezi Kurdy a protivládními skupinami.
Lidé pochybují, že příměří vydrží
Architektonický skvost jménem Aleppo je dnes v ruinách. Než ale - takřka přesně před pěti lety - začala válka, bylo největší syrské město - a jedno z nejdéle osídlených měst na světě - velmi oblíbenou destinací. Před válkou v něm žilo přes dva miliony lidí, dnešní odhady se pohybují na několika málo stovkách tisíc obyvatel, kteří žijí pod neustálým ostřelováním. Navíc jim hrozí hlad, protože o sporadické zásobovací trasy se přetahují znepřátelené strany.
Nynější příměří platí jen mezi vládními jednotkami a ozbrojenými povstalci. Vyloučeni z něj jsou ale radikální skupiny, například džihádistický Islámský stát (IS).
Řada lidí ale pochybuje, že křehké a územně omezené příměří má vůbec šanci na přežití. Rebelové i vládní jednotky se předhánějí v obviňování, kdo kterak klid zbraní porušuje víc. Některé oblasti, zejména na severu Sýrie, příměří vůbec nezaznamenaly.
OSN chce ale i porušovaného klidu zbraní využít - do konce března by chtěla dopravit pomoc k asi 1,7 milionu lidí žijících v těžko dostupných oblastech.
