Madrid - Pád Řecka, spojený se ztrátou 260 miliard eur, což je výše jeho zahraničního dluhu, eurozónou notně otřese, nezpůsobí ale její kolaps.
Pokud by se ale podobný scénář opakoval ve Španělsku, jehož zadlužení je téměř trojnásobné, pro Evropskou unii by to zřejmě znamenalo katastrofu.
Brusel proto tlačí na vládu v Madridu, ať od EU urychleně přijme úvěr ve výši sto miliard eur, a zabrání tak dalšímu zhoršení finanční krize v zemi. Zároveň od kabinetu premiéra Mariana Rajoye očekává, že v rozpočtu na rok 2013 ušetří takovou částku, jež sumu půjčených peněz ospravedlní.
Rajoy, který ve čtvrtek odpoledne předkládá nový rozpočet do španělského parlamentu, se již předem nechal slyšet, že úspory budou podstatné a zasáhnou všechna ministerstva. A že bude škrtat nejenom na sociálních výdajích, ale také na investicích do veřejných projektů.
"Víme, co máme dělat, a jelikož to víme, také to uděláme," citovala Rajoye agentura Reuters. "Víme také, že to bude znamenat řadu obětí, ty budou ale rozloženy rovnoměrně po celé společnosti."
Podle premiéra se tak v některých resortech bude ve srovnání s předchozím rozpočtem škrtat o čtvrtinu, jako je tomu v případě ministerstva veřejných prací. Kultura a justice přijdou o třetinu peněz.
Madrid povstal:
Očekávané reformy mají obsahovat nejenom zmrazení platů ve veřejném sektoru a předčasných odchodů do důchodu, ale také nové zdanění burzovních transakcí, stejně jako vyšší daň z emisí CO2. Rajoy hodlá zrušit i některé daňové výjimky a nechá vytvořit nový úřad pro kontrolu daní, jak mu to doporučuje Brusel.
Splasklá hypoteční bublina
Kořeny současné krize ve Španělsku nespočívají - na rozdíl od Řecka - v chabém výběru daní, nýbrž ve splasklé hypoteční bublině. Podobně, jako tomu bylo před nedávnem v Irsku.
Země se totiž v posledních letech vlády lidoveckého premiéra Josého Marii Aznara pustila do megalomanských stavebních projektů, realizovaných zčásti ze státních peněz, které vedly k obrovské explozi cen nemovitostí.
Ty v letech 2004-2008 vzrostly v průměru o neskutečných čtyřiačtyřicet procent. Řada firem i domácností přestala být záhy schopna splácet úvěry a banky hlásily miliardové ztráty. V květnu zkrachovala první z nich, Bankia, založená přede dvěma lety s cílem zachránit sedm pojišťoven, jež se dostaly do potíží.
Rajoy předkládá společně s novým rozpočtem v pořadí již třetí úsporný balíček.
Předchozí dva ovšem krizi ještě prohloubily, protože díky vyšším daním z přidané hodnoty srazily spotřebu. Již dnes je proto zřejmé, že Španělsko nesplní svůj cíl udržet deficit veřejných financí na úrovni 6,3 procenta hrubého domácího produktu.
Špatná jsou i poslední makroekonomická čísla. Země je již třetí kvartál v řadě v recesi, v prvním čtvrtletí letošního roku činil hospodářský propad 0,3 procenta, ve druhém 0,4 procenta. Mezinárodní měnový fond proto odhaduje, že se HDP země letos sníží o 1,7 procenta.
Jediným pozitivem tak je levnější půjčování peněz. Poté, co šéf Evropské centrální banky Mario Draghi oznámil, že ECB bude skupovat ve velkém státní dluhopisy nejhůře zadlužených zemí, prodávalo ministerstvo financí desetileté bondy s úrokem nepřesahujícím šest procent - oproti červencovým 7,4 procentům.
S vládními škrty podobně jako v Řecku ostře nesouhlasí řadoví Španělé. Několik tisíc z nich demonstrovalo tento týden před budovou madridských kortesů, kde dnes Rajoy přednese návrh státního rozpočtu.
Parlament jej bez problémů schválí, protože vládní lidovci v něm mají ústavní většinu.
