Biškek (Od našeho spolupracovníka) - Středoasijský Kyrgyzstán si už v prvním kole zvolil nového prezidenta. Stal se jím předseda vlády Almazbek Atambajev.
Ještě před hlasováním se o něm hovořilo jako o nejžhavějším kandidátovi na post hlavy státu. Po sečtení 99 procent volebních lístků získal 63,22 procenta hlasů, a překonal tak padesátiprocentní hranici nutnou pro výhru v prvním kole.
Vítězství svého kandidáta hned v prvním kole hlasování oznámil Atambajevův volební štáb už v neděli v noci na základě údajů, které jeho pozorovatelé získali ve volebních místnostech.
"Výhra voleb právě Almazbekem Atambajevem se čekala, všichni o tom byli absolutně přesvědčeni. Atambajev je velmi známý a populární politik. Pro voliče je symbol demokracie," řekl Aktuálně.cz expert na Střední Asii a šéfredaktor serveru Fergana.ru Daniil Kislov.
"Jedinou neznámou bylo, jestli zvítězí hned, nebo se bude konat ještě druhé kolo," dodal.
Druhé místo s 14,74 procenty obsadil lídr strany Ata-Žurt Adachan Madumarov, považovaný za představitele tábora bývalého prezidenta Bakijeva, svrženého loni v dubnu. V těsném závěsu za ním se ztrátou 0,4 procenta skončil šéf strany Jednotný Kyrgyzstán a bývalý ministr pro mimořádné situace Kamčybek Tašijev.
Oba dva neúspěšní kandidáti neuznali výsledky voleb a považují je za zmanipulované. Tašijevovi stoupenci na několika místech na jihu země dokonce vyšli do ulic s požadavkem prezidentské volby zopakovat. Na krátkou dobu také zablokovali silnici spojující hlavní město Biškek s jižním regionálním centrem Oš.
"Tak špinavé a nespravedlivé volby v naší zemi ještě nikdy nebyly," řekl poražený Tašijev novinářům.
Podle Kislova se ve volbách opět projevilo tradiční klanové dělení země, které je častým zdrojem napětí. Vítěz voleb je představitel severní části Kyrgyzstánu, jeho dva oponenti té jižní.
Připomeňte si, co se v Kyrgyzstánu dělo loni v dubnu:
"V těchto volbách velice aktivně hlasovala severní část země. Proto se Atambajevovi podařilo s takovou převahou zvítězit. Seveřané se zalekli, že jižané mohou přijít k moci. Bylo to protestní hlasování severu proti jihu. Pro Atambajeva také hlasovaly etnické menšiny, které se po krvavých událostech z loňského roku obávaly, že zemi budou vládnout nacionalisté," říká expert.
Kislov, nehledě na první protesty proti výsledkům voleb, nicméně nepředpokládá, že se země v nejbližší době ponoří do dalšího krvavého konfliktu.
"K reakci jihu na porážku určitě dojde. Obzvlášť pokud jejich kandidáti dohromady získali 30 procent hlasů. Nedojde k ní však ani dnes, ani v nejbližší době. Postupně se bude hromadit nespokojenost jižních elit. Zejména pokud budou odstavováni od moci. Bude záležet na novém prezidentovi, jakou politiku zaujme a jak si s tím poradí," hovoří o kořenech možného konfliktu šéfredaktor Fergana.ru .
Přestože předvolební výzkumy očekávaly až 80procentní účast, k volebním urnám přišlo 60 procent z více než tří milionů voličů.
O nic menší nebyl ani zájem o prezidentský úřad. O post hlavy státu původně usilovalo 83 kandidátů, na hlasovacím lístku se ale nakonec objevilo pouze 16 jmen.
Nebyla mezi nimi ani dosavadní prezidentka Roza Otunbajevová. Poté, co byla jako hlava dočasné vlády na základě referenda koncem června 2010 jmenována prezidentem na přechodné období, zavázala se, že svůj úřad do konce roku 2011 opustí.
Přesto - jak Otunbajevová sdělila poté, co vyšla z volební místnosti - plánuje v politice zůstat.
Je to poprvé v novodobých dějinách této středoasijské republiky, co hlava státu dobrovolně předala svůj úřad. První prezident Askar Akajev, stejně jako jeho nástupce Kurmanbek Bakijev se svého postu vzdali nedobrovolně a ze země uprchli po nepokojích vyvolaných opozicí.
Prezidentské volby, které se konaly 30. října, se mají stát posledním krokem k legitimizaci vlády, jež přišla k moci loni v dubnu 2010 po svržení prezidenta Bakijeva.
Výsledek hlasování může těšit také Moskvu. Podle experta Kislova Atambajev Kremlu vyhovuje, protože to je politik, kterého zná a je pro něho předvídatelný.
"Rusko veřejně neříkalo, že podporuje Atambajeva, ale to bylo i tak jasné. Podle mých informací má dokonce dobré vztahy s ruskou vládní elitou. Na rozdíl od radikálů z jihu s ním Moskva může lépe spolupracovat," říká Kislov.
Mezinárodní pozorovatelé hodnotí prezidentské volby spíše kladně. Podle pozorovatelské mise OBSE byl volební proces svobodný, nedostatky se však objevily při zpracování výsledků.
"Volební kampaň proběhla v souladu se základními demokratickými svobodami," uvádí se v dokumentu organizace. "Tento fakt ale zastínily závažné nesrovnalosti ve volební den, zejména při sčítání hlasů."
Podle Daniila Kislova byly volby spíše spravedlivé než naopak. "Možná že to byly nejspravedlivější volby za celou historii Kyrgyzstánu," prohlásil specialista na Střední Asii. Žádné vážné narušení nezaregistrovala ani ústřední volební komise země.
Kyrgyzský prezident je podle v loňském roce přijaté ústavy volen na šest let, ale pouze na jedno funkční období.
