Kyrgyzstán zavře americkou základnu. Na nátlak Ruska

Zahraničí Reuters Zahraničí, Reuters
19. 1. 2009 10:56
Přes základnu Manas zásobovali Američané svou misi v Afghánistánu
Prezident Kurmanbek Bakijev na americké letecké základně Manas u Biškeku
Prezident Kurmanbek Bakijev na americké letecké základně Manas u Biškeku | Foto: Reuters

Biškek - Kyrgyzstán v nejbližších dnech nařídí uzavření americké letecké základny Manas, která vyrostla nedaleko hlavního města Biškeku v roce 2001 jako podpůrný bod pro vojenskou misi v nedalekém Afghánistánu.

Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného kyrgyzského činitele, podle něhož za tímto rozhodnutím stojí zejména tlak Ruska.

"Prezidentský výnos o anulování dohody se Spojenými státy už je připraven. Během několika dní bude zveřejněn v kyrgyzských médiích," uvedl zdroj, který si přál zůstat v anonymitě.

Regionální hegemon postsovětského prostoru Rusko mělo údajně na prezidenta Kurmanbeka Bakijeva vyvinout nátlak, aby základnu Manas nechal uzavřít výměnou za finanční pomoc, kterou Moskva této chudé postsovětské zemi poskytne.

Bakijev je v Moskvě očekáván 3. února. Na pořadu jednání budou i ruské půjčky a investice do energetického sektoru v Kyrgyzstánu.

Kyrgyzští představitelé už minulý měsíc naznačili, že letecká základna Manas je krátce před uzavřením, Spojené státy ale odmítly, že by se podobný krok chystal.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Vláda je připravena zastropovat energie pro velké firmy do konce roku, řekl Fiala

Vláda je připravena do konce letošního roku zavést cenové stropy na energie pro velké firmy. Mělo by to být na podobné úrovni jako pro domácnosti a malé firmy. Premiér Petr Fiala (ODS) to řekl CNN Prima News. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v neděli v České televizi řekl, že v polovině minulého týdne evidovalo jeho ministerstvo přes 1000 žádostí velkých firem o podporu kvůli vysokým cenám energií.

"Museli jsme si pro to připravit evropské rozhodnutí, abychom to mohli udělat. To se nám podařilo. Dnes je tedy možné provést i zastropování pro velké firmy, což dříve možné nebylo," uvedl premiér.

Možnost zavést horní hranice cen elektřiny a plynu i pro velké firmy se dostala ve Sněmovně do již přijaté novely energetického zákona, která zejména zavedla výrobcům elektřiny povinnost platit odvody z nadměrných příjmů z jejího prodeje. Podobu zastropování cen by měl kabinet stanovil svým nařízením. Také Síkela v neděli na ČT hovořil o tom, že by nařízení mohla vláda vydat do konce roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy