Kyrgyzstán zavře americkou základnu. Na nátlak Ruska

Přes základnu Manas zásobovali Američané svou misi v Afghánistánu
Prezident Kurmanbek Bakijev na americké letecké základně Manas u Biškeku
Prezident Kurmanbek Bakijev na americké letecké základně Manas u Biškeku | Foto: Reuters

Biškek - Kyrgyzstán v nejbližších dnech nařídí uzavření americké letecké základny Manas, která vyrostla nedaleko hlavního města Biškeku v roce 2001 jako podpůrný bod pro vojenskou misi v nedalekém Afghánistánu.

Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného kyrgyzského činitele, podle něhož za tímto rozhodnutím stojí zejména tlak Ruska.

"Prezidentský výnos o anulování dohody se Spojenými státy už je připraven. Během několika dní bude zveřejněn v kyrgyzských médiích," uvedl zdroj, který si přál zůstat v anonymitě.

Regionální hegemon postsovětského prostoru Rusko mělo údajně na prezidenta Kurmanbeka Bakijeva vyvinout nátlak, aby základnu Manas nechal uzavřít výměnou za finanční pomoc, kterou Moskva této chudé postsovětské zemi poskytne.

Bakijev je v Moskvě očekáván 3. února. Na pořadu jednání budou i ruské půjčky a investice do energetického sektoru v Kyrgyzstánu.

Kyrgyzští představitelé už minulý měsíc naznačili, že letecká základna Manas je krátce před uzavřením, Spojené státy ale odmítly, že by se podobný krok chystal.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Schůzka ruského prezidenta Putina a jeho amerického protějška Bidena, chystaná na červen, se může uskutečnit ve Švýcarsku, uvedl ruský list Kommersant

Moskva dosud oficiálně nepotvrdila, že se schůzka uskuteční. Ještě hodně záleží na tom, jak dopadnou jednání šéfů diplomacií obou zemí Sergeje Lavrova a Antonyho Blinkena, naplánovaná na 19. a 20. května na Islandu, připomněl Kommersant.

Biden navrhl Putinovi schůzku během telefonického rozhovoru v polovině dubna. Přesný termín nebyl uveden. Bílý dům jako místo setkání navrhl třetí zemi. Kreml uvedl, že nedal oficiální odpověď ohledně schůzky a Moskva návrh studuje. Podle zdrojů Kommersantu Biden navrhl, že by se mohl s Putinem sejít v jedné z evropských zemí 15.-16. června.

před 5 hodinami

Mexický prezident se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů ve městě Torreón. Masového vraždění, které López Obrador označil za malou genocidu, se dopustily oddíly hlásící se k mexické revoluci, uvedla agentura AP. Během tří dnů bylo zavražděno 303 osob, což byla zhruba polovina tehdejší čínské komunity v Torreónu.

"Musím se smutkem říct, že i po této malé genocidě pokračovaly beztrestný útlak a vraždění členů čínské komunity, ať už kvůli rasismu nebo z úmyslu je okrást," uvedl López Obrador. Podle něj diskriminace byla založena na rozšířených stereotypech, kterým Číňané v té době čelili.

Mexický prezident také řekl, že jeho země je vděčná za bratrství, které Čína prokázala během epidemie covidu-19. Mexiko, které vykazuje čtvrtý nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s covidem-19, si v Pekingu objednalo zhruba 29 milionů dávek vakcíny proti covidu-19, z nichž zatím dostalo deset milionů.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Do španělského autonomního města Ceuty, jež leží na africkém kontinentě, v pondělí nelegálně vstoupilo nejméně 2700 lidí a mezi nimi stovky nezletilců

Španělské úřady uvedly, že se jedná o druhý početnější příchod migrantů za poslední měsíc. Na konci dubna do Ceuty doplavalo z Maroka přes 150 lidí. Občas se migranti, hlavně ve větších skupinách, snaží překonat pevninskou přísně hlídanou hranici. Na její zhruba osmikilometrové délce stojí také deset metrů vysoký plot. Dnešní hojnější přeplavání hranice, které začalo od ranních hodin, podle policie usnadnil také nízký příliv. Kapacity pro přijetí migrantů ve městě jsou v současnosti přeplněné, uvedla stanice RTVE.

Zdroj: ČTK
Další zprávy