Mys Canaveral - 29. duben se měl zapsat do dějin americké kosmonautiky. Raketoplán Endeavour se chystal na svou poslední pouť ke hvězdám. Zároveň mělo jít o historicky předposlední start raketoplánu.
Nestalo se tak. Nostalgii překazil zkrat v elektronice. Technici musejí celý systém vyměnit a detailně prověřit. Jak dlouho to potrvá, Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) ještě neví.
Původní předpoklady, že by mohl Endeavour odstartovat už 8. nebo 10. května, se téměř jistě nenaplní. Servisní týmy dosud vyměnily napájecí jednotku jednoho ze čtyř ohřívadel paliva manévrovacích motorů, která zkratovala.
Zdaleka ale není hotovo. Vyměněné díly musí projít náročnými zátěžovými testy.
Podle zdrojů obeznámených se situací, na něž se odvolává americká CNN, bude ale raketoplán připraven nejdříve za týden. Poslední start Endeavouru by tak paradoxně mohl připadnout na pátek třináctého.
Hlavně ať si nezapomene plyšáka
Pro Českou republiku je poslední let raketoplánu významný tím, že bude mít na palubě plyšového zástupce. Astornaut Andrew Feustel, jehož manželka má české kořeny, si přibalil postavičku krtečka.
A není to poprvé, co Feutsel bere do vesmíru fragmenty české kultury. Před krtečkem se do vesmíru podívaly Nerudovy Písně kosmické.
Kromě svezení krtečka má Endeavour ještě další úkoly. Tím primárním je dopravit na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) magnetický spektrometr, tedy zařízení, jež je schopno pátrat po antihmotě.
Půjde o skutečně cenný náklad - přístroj má cenu dvou miliard dolarů (přibližně 33,5 miliardy korun).
Po přistání rovnou do muzea
Po skončení své 25. a poslední mise zamíří Endavour do Kalifornského vědeckého střediska v Los Angeles, kde bude vystaven.
Endeavour poprvé letěl do vesmíru v roce 1992 a celkem už na oběžné dráze nalétal přes 280 dní.
Jde o pátý a poslední dokončený raketoplán. Vznikl jako náhrada raketoplánu Challenger, jenž tragicky vybuchl krátce po startu v roce 1986.
Úplně posledním raketoplánem, který poletí do vesmíru, by měl na konci června být Atlantis. Celkový počet misí amerických raketoplánů ve vesmíru se tím zastaví na čísle 135.
Pak Spojené státy tuto kapitolu dobývání vesmíru uzavřou. V budoucnu chtějí na kosmických letech spolupracovat se soukromými firmami.
Co bude dál?
NASA původně plánovala zastavit lety raketoplánů už během loňského září, zpoždění letů ji nicméně donutilo termín posunout. To však nic nemění na tom, že až se Endeavour, Atlantis a Discovery přesunou do muzea, jediným spojením mezi zemí a ISS budou stárnoucí ruské vesmírné moduly Sojuz.
Kromě toho, že to bude pro Američany pokořující, se budou obyvatelé ISS i vedoucí výzkumu muset smířit s tím, že je v Sojuzech méně místa, a tak bude omezen objem přepravovaných zásob a vědeckého materiálu.
Nutnosti situaci co nejrychleji vyřešit si je samozřejmě šéf NASA Charles Bolden vědom. Je nepřijatelné, aby se nejmocnější národ na světě, tedy Spojené státy americké, nacházel v situaci, kdy nevíme, co nahradí raketoplány," uvedl.
Bolden doufá, že se najdou alespoň dvě soukromé společnosti, které budou ochotné do přepravy lidí ve vesmíru investovat.
NASA už na začátku února varovala, že zadání prezidenta Obamy - postavit do roku 2016 raketu, která bude schopna přepravit lidskou posádku na mezinárodní vesmírnou stanici ISS, Měsíc a případně i dál na Mars - není schopna splnit.
Nemá na to prý dost peněz, a tak pomoc soukromého sektoru potřebuje. S tím, že budou astronauté minimálně jedno desetiletí bez vlastních plavidel, se však už podle Boldena nezbývá než smířit.
