Bogota - Kolumbijská armáda popravuje venkovany, které pak převléká do partyzánských uniforem a vydává za bojovníky guerill zabité v boji.
Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na středeční zprávu mezinárodní komise právníků, jež přijela do Kolumbie daný problém zkoumat.
Počet těchto poprav navíc vzrůstá. Podle zprávy existuje 955 zdokumentovaných případů ilegálních poprav civilistů armádou během posledních pěti let.
V předchozí pětiletce bylo těchto případů "jen" 577. Armáda podle komise venkovany zabíjí, protože je považuje za spojence partyzánského hnutí.
Občanská válka. Šedesát let
"Zdá se, že Kolumbie pouze vyměnila zločiny spáchané polovojenskými složkami za zločiny spáchané armádou," prohlásil pro agenturu Reuters jeden z autorů dokumentu David Martínez.
Kolumbijská vláda chce nyní ustavit komisi, která by tato tvrzení vyšetřila.
"Prošetříme, kolik pravdy je v těchto obviněních, a pokud se ukážou jako pravdivá, podnikneme preventivní kroky v rámci naší lidskoprávní politiky," cituje Reuters náměstka ministra obrany Sergia Jaramillu.
Na ilegální popravy civilistů armádou však upozorňují kolumbijští novináři již dlouho a vláda proti tomu dosud nic nepodnikla.
Administrativa se brání také tím, že hlavní kolumbijská guerillová organizace FARC v posledních letech používá i bojovníky oblečené do běžného oděvu a své oběti vydává za civilisty.
"Máme informace z mnoha zdrojů, že FARC přikázala rodinám povstalců, kteří padli v boji, aby je vydávali za oběti nezákonných poprav," prohlásil Jaramillo.
Kolumbijská vláda dnes odmítla další nabídku venezuelského prezidenta Hugo Cháveze na zprostředkování mírových rozhovorů s partyzány z FARC. Chávez se chtěl setkat s partyzány v kolumbijské džungli, to si však administrativa sousedního státu nepřeje. Naopak šéf FARC Manuel Marulanda odmítl cestovat do Venezuely.
Uribe proti Nejvyššímu soudu
Zpráva komise je dalším signálem o katastrofické situaci lidských práv v zemi, která je již šedesát let sužována občanskou válkou. Kromě armády, dvou levicových guerill a pravicových polovojenských složek se na ní podílejí i soukromé bojůvky kokainových bossů a majitelů půdy.
Vláda prezidenta Uribeho již delší dobu čelí skandálu, ve kterém na povrch neustále vyplouvají nové informace o napojení jeho vlády na pravicové "paramilitares", kteří jsou na seznamu teroristických organizací USA.
Ve vazbě na soudní proces nyní čeká 14 poslanců, většinou z Uribeho vládnoucí koalice. Dalších 22, včetně prezidentova bratrance Maria Uribeho, je kvůli organizování vražd, praní špinavých peněz a únosů vyšetřováno. Ve vazbě jsou i armádní velitelé, soudci a bývalý šéf tajné služby Jorge Noguera.
Zatím posledním incidentem v této kauze je obvinění, které přímo proti kolumbijskému prezidentovi vznesl uvězněný paravojenský velitel José Moncada. Moncada tvrdí, že právě Uribe roku 2003 nařídil vraždu jiného z předáků organizace.
Prezident nařčení v úterý ostře odmítl a předložil dopis, který mu údajně napsal sám Moncada. V dopise se tvrdí, že ho obvinil jen na nátlak Nejvyššího soudu. Soud mu za očernění prezidenta měl slíbit snížení trestu.
Uribe a soud si invektivy vyměňují již od srpna. Tehdy Nejvyšší soud prohlásil, že prezident "maří vyšetřování" celého skandálu.
Potřetí prezidentem?
Álvaro Uribe je populární především mezi městskými Kolumbijci, kterým se pod jeho vládou žije bezpečněji. Na venkově jsou však lidská práva masivním způsobem porušována i nadále.
31 000 bývalých vojáků pravicových jednotek přistoupilo na demobilizaci, která počítá s lehkými tresty i za ty nejbrutálnější zločiny. Mnozí z nich se ale pouze stali součástí soukromých komand, která se i nadále zabývají pašováním drog a terorizováním obyvatelstva.
Uribeho strana nyní debatuje o tom, zda mu umožní kandidovat na prezidenta i potřetí za sebou. Tento krok by podle posledních průzkumů podpořilo 52 procent Kolumbijců, vyžadoval by však opětovnou změnu ústavy.
Ta byla změněna i při druhé Uribeho kandidatuře. Kolumbijci mohli předtím zastávat úřad prezidenta pouze jednou.
