Washington - Počet Američanů žijících v extrémní bídě dosáhl nového rekordu. Dvacet a půl milionu z nich vydělává o polovinu míň, než je státem označovaná hranice pro chudobu.
Co to znamená? 6,7 procenta americké populace si ročně přijde na v přepočtu maximálně 100 000 korun ročně. Čtyřčlenná rodina pak na 200 000 korun.
"V současné době není skupina obyvatel, které by se finanční krize nedotkla," citovala agentura AP profesora ekonmie Roberta Moffitta z Univerzity Johna Hopkinse.
Proměna ghett
Sílící ekonomické problémy mají zásadní vliv také na strukturu americké společnosti. Ještě před pár lety byla tradičními chudinskými centry černošská městská ghetta, teď ale tato místa řídnou.
Lidé zasažení nezaměstnaností či dluhy se stěhují na předměstí. Místo nich přicházejí do měst hispánci.
Oblastí s více než 40procentní chudobou je vně měst dvakrát víc. Už dávno neplatí představa, že obyvateli ghett jsou matky samoživitelky a černoši, kteří nedokončili ani střední školu.
"S tím, jak se místa vykazující extrémní bídu tvoří stále častěji, mění se i obecná podoba jejich obyvatel," potvrdila agentuře Reuters analytička Brookings Institutu Elizabeth Kneebonová. Dodává, že v současné době tam žijí hlavně běloši, rodilí Američané, kteří často mají středoškolský nebo vysokoškolský diplom.
Nejvíc chudých je v hlavním městě
Extrémní chudoba od roku 2007 vzrostla ve čtyřiceti amerických státech, stejně tak v District of Columbia, hlavním městě Washingtonu. Tam je počet lidí žijících v bídě dokonce vůbec nejvyšší: tvoří 10,7 procenta obyvatelstva.
Následují Mississippi a Nové Mexiko. Největší meziroční nárůst zaznamala Nevada. Extrémní chudoba tak převládá na průmyslovém středovýchodě (Michigan, Ohio) a v oblasti tzv. Slunečního pásu na jihu USA.
