"Už byl nejvyšší čas, aby se začalo mluvit o problémech, které Ameriku trápí dlouhou dobu: policejní brutalita, militarizace, nepřiměřené zásahy proti nebělošskému obyvatelstvu," vyjmenovává deníku Aktuálně.cz Američan Paul Lanctot. Protestů posledních dní se sám účastní v ulicích kalifornského Los Angeles, pochází ale z Minneapolis.
Právě tam minulý týden bělošský policista Derek Chauvin zabil černocha George Floyda. Klečel mu na krku 8 minut a 46 vteřin, ačkoliv zadržený naříkal, že nemůže dýchat. Policista je nyní ve vazbě, stejně jako tři jeho kolegové, kteří zákroku přihlíželi. Všichni byli postaveni mimo službu.
Starosta Minneapolisu Jacob Frey si problém s policejním násilím uvědomoval už v minulosti. Rok před Floydovou smrtí zakázal policistům podstupovat takzvaný "válečnický" výcvik. Jeho cílem je vštěpit policistům přesvědčení, že jsou při své práci trvale ohrožení. "Můžete zemřít dnes, zítra nebo příští pátek" a "většina podezřelých je mentálně připravena jednat násilně" patří mezi poučky, které policisté slyší i během běžného výcviku.
Podle kritiků to vede k tomu, že při zásazích používají nepřiměřené metody. V USA každoročně zemře rukou policistů víc než 1000 lidí. Ze statistik vyplývá, že pravděpodobnost, že se to stane černochům, je třikrát větší než u bělochů, navzdory větší šanci, že budou policistům čelit neozbrojení. V Minneapolisu navíc za poledních šest let při zásazích policie umírali černoši 13krát častěji než běloši.
Případů, kdy ve městě rukou policisty zemřeli černoši, se v posledních několika letech stalo několik. Pachatelé často nebyli obviněni nebo odsouzeni. "Jamar Clark, Thurman Blevins, Philando Castile," má dodnes v paměti jména zabitých Lanctot.
Během protestů v posledních dnech policisté v řadě měst útočili na demonstranty slzným plynem nebo po nich stříleli takzvanými nesmrtícími náboji, které přesto způsobují těžká zranění. "Viděl jsem lidi, kteří dostali do oka gumovým projektilem tak, že můžou přijít o zrak. Další měli modřiny, podlitiny," popisuje svoji zkušenost Lancot. Podle něj policisté takto zasahovali proti nenásilně protestujícím.
Američtí policisté na druhou stranu musí zajišťovat pořádek v zemi, která se potýká s enormním počtem útoků střelnými zbraněmi. USA se ve statistikách řadí na přední místo žebříčku zemí, kde lidé umírají v důsledku střelby. V přepočtu na počet obyvatel výrazně převyšují všechny ostatní vyspělé státy na světě.
"Když jste přesvědčeni, že každý, s kým se potkáte, ohrožuje vaši existenci, nedá se čekat, že si vybudujete smysluplné vztahy s lidmi (ve vaší komunitě)," zdůvodňoval před rokem zákaz válečnických výcviků starosta Frey. Jeho město tréninky samo neposkytovalo ani předtím, policisté si za ně ale platili v soukromých výcvikových střediscích, což nově nemělo být možné. Jenže policisté se proti Freyovu rozhodnutí vzepřeli. Uzavřeli dohodu s další soukromou společností, která jim trénink začala poskytovat bezplatně.
Poldové pro Trumpa
Pomohly jim k tomu zejména silné odbory, které v Minneapolisu i řadě dalších amerických měst pomáhají bránit postihům policistů, kteří poruší pravidla. Odbory například blokují reformy, které by měly zajistit rovné zastoupení černošských policistů, zahlazují jejich rasistické projevy, nebo dokonce vyplácejí stovky dolarů "podpory" policistům, kteří někoho ve výkonu služby zabili.
Jak si všímá server BuzzFeed, odbory na druhou stranu v řadě případů pomohly zvýšení mezd policistů a zlepšení jejich pracovních podmínek. Jak ale ukázala studie vědců z University of Chicago, kteří se věnovali situaci ve státě Florida, množství nepřiměřených a násilných zásahů policistů se v odbory chráněných policejních sborech zvýšilo o třetinu.
Odbory se v posledních letech rozrůstaly a podle BuzzFeed to bylo v reakci na snahu o reformy policie bývalého prezidenta Baracka Obamy a vzestup lidskoprávních organizací jako BlackLivesMatter (Na černých životech záleží).
Předchůdce současného prezidenta Donalda Trumpa usiloval mimo jiné právě o zavedení lepších mechanismů dohledu nad počínáním policistů. Současný prezident je zvrátil a další metody omezil. Například policista Chauvin, který zabil George Floyda, zůstával v aktivní službě navzdory tomu, že měl na svém kontě 17 stížností kvůli špatnému chování.
Národní policejní odbory během prezidentské volby před pěti lety Trumpa oficiálně podpořily, jejich pobočka v Minneapolisu na svém webu prodávala trička s nápisem "Poldové pro Trumpa".
Policie, která tradičně získává z veřejných rozpočtů významnou podporu, nyní čelí tlaku veřejnosti na to, aby o peníze přišla. V souvislosti se smrtí George Floyda se nyní od policejních jednotek v Minneapolisu i dalších městech odvracejí instituce, které s nimi dosud spolupracovaly. Služeb policistů odmítají dál využívat některé univerzity, školy nebo veřejné parky.
This is Lt. Bob Kroll, the head of the Minneapolis police union, wearing a "Cops for Trump" t-shirt shirt and speaking at a Trump rally in Minneapolis on Oct. 10, 2019 to praise the president's actions. https://t.co/tbA97JDZSG pic.twitter.com/9gWKmtzXT8
— Amee Vanderpool (@girlsreallyrule) May 29, 2020
V Los Angeles starosta navrhl snížit policejní rozpočet o 150 milionů dolarů, i když původně trval na vyplacení bonusů a zvýšení mezd, navzdory škrtům, které si u zbytku městských úředníků vynutila koronavirová krize. Debaty o snížení příspěvků policii probíhají i v New Yorku nebo Filadelfii. Podle deníku The Guardian za to můžou právě záběry z amerických ulic, včetně videonahrávky smrti George Floyda.
Obrněné vozidlo do každého města
Kromě vštěpování vojenských pouček a mentality zmiňuje řada studií jako další z problémů současné americké policie také její rostoucí militarizaci, tedy povojenšťování. Může za to mimo jiné speciální program amerického ministerstva obrany, který armádě umožňuje předávat vojenské zbraně a vozidla policistům.
Od roku 1997, kdy program označený číslem 1033 vznikl, Pentagon takto převedl majetek víc než osmi tisícům bezpečnostních složek v celkové hodnotě bezmála 7,5 miliardy dolarů. V řadě případů jde o oblečení nebo vysílačky, ale média popisují případy, kdy lokální šerifové převzali od armády darem třeba obrněný vůz určený na průjezd terénem, kde hrozí exploze min, granátomet nebo útočné pušky. Záznamy o tom, kdo přesně a jaké vybavení přebírá, jsou navíc nekompletní. A server Wired upozorňuje, že pravidla na jejich získání se dají relativně snadno obejít.
I tady se administrativa prezidenta Obamy pokusila zasáhnout: v roce 2015 vydal prezident nařízení, které státním a místním bezpečnostním složkám zakazovalo přebírat některé typy vybavení, jako jsou granátomety a letadla. Prezident Trump ho v roce 2017 zrušil.
Přínosy militarizace pro zajištění větší bezpečnosti jsou nejisté. Dva roky stará studie odhalila, že vybavení nijak nesnižuje počet zraněných nebo zabitých policistů a naopak podrývá důvěru občanů v bezpečnostní složky. Další výzkum pak prokázal, že "příslušníci vybavení vojenskou technikou a myšlením se rychleji a častěji uchylují k násilí". Ještě častěji k tomu dochází v komunitách s většinou nebělošského obyvatelstva.
Američan Paul Lanctot věří, že smrt George Floyda by mohla konečně přinést změnu. "Protesty do veřejného prostoru dostaly debatu o policejní brutalitě způsobem, který nepamatuji. Lidé, kteří by s demonstracemi normálně nesouhlasili, je teď podporují," říká.
