Londýn - Po ropné havárii na vrtné plošině Deepwater Horizon, při níž loni vyteklo do Mexického zálivu téměř pět milionů barelů ropy, vyhlásil americký prezident Barack Obama moratorium na hlubokomořské vrty a tvrdil, že koncern BP, který byl za katastrofu odpovědný, s těžbou černého zlata u břehů USA skončil.
O rok později je ale všechno jinak. Minulý týden totiž americká administrativa udělila společnosti nové koncese. Spojené státy potřebují ropu jako sůl, nová naleziště se odkrývají hlemýždím tempem a BP má s těžbou suroviny zkušenosti sahající do 19. století.
Koncern se navíc otřepal z loňských ztrát a za první tři čtvrtletí tohoto roku hlásí díky těžbě v jiných částech světa rekordní zisky ve výši 15,9 miliardy dolarů.
"BP splnil všechny požadavky týkající se preventivních opatření, které jsme zavedli a ustavičně posilovali v uplynulém roce," citoval deník The New York Times ředitele federálního Úřadu pro bezpečnost a ochranu životního prostředí (BSEE) Michaela R. Bromwiche.
Škody za 45 miliard USD
Po katastrofě z 20. dubna loňského roku, při níž zahynulo jedenáct pracovníků společností provozujících plošinu a vrt, klesla těžba ropy v Mexickém zálivu na dlouholeté minimum a jen ztěžka se zotavuje. BP nyní uzavírá v moři před jižním pobřežím USA tři vrty, v příštím roce chce ale zahájit práce na osmi nových.
Ztráty způsobené výpadkem těžby a astronomickými částkami, jež musela společnost vyplatit na odškodném a odstraňování škod, uhradil koncern díky masivnímu prodeji ropných zařízení a těžebních práv, který mu vynesl 45 miliard dolarů.
BP zatím Američanům zaplatil sedm miliard, celková výše odškodnění je ale odhadována na dvacet miliard USD. Koncern se na druhé straně dohodl s provozovatelem havarovaného vrtu, společností Anadarko Petroleum, že od ní dostane čtyři miliardy dolarů, protože je za katastrofu díky čtvrtinovému podílu na výnosech z těžby spoluodpovědná.
Další miliardy bude na sto tisíc amerických firem a jednotlivců požadovat od provozovatele plošiny, koncernu Transocean, a od společnosti Halliburton, která prováděla po dlouhý čas neúspěšné práce na cementaci vrtu.
Soud začne v únoru a BP, Halliburton a Transocean mohou na pokutách a náhradách škod zaplatit dohromady až 45 miliard dolarů.
Těžba v Mexickém zálivu stagnuje
Skutečnost, že Obamova administrativa zrušila moratorium na hlubokomořské vrty a povolila koncernu BP další průzkum, ostře kritizují ekologické organizace.
Ve Spojených státech jsou ale příští rok prezidentské volby, a pokud je Obama chce vyhrát, musí tlaku těžařů alespoň v něčem ustoupit.
Těžba ropy v Mexickém zálivu stagnuje už léta okolo 1,5 milionu denních barelů, ložiska u pobřeží vykazují každoročně stabilní dvacetiprocentní pokles produkce a jedinou naději, jak proud černého zlata z mořského dna navýšit, představují hlubokomořské vrty.
Havárie na plošině Deepwater Horizon přitom jasně ukázala, jaké riziko těžba z hloubek přesahujících 500 metrů pod hladinou moře představuje. Ložiska se navíc často nacházejí i 1500 metrů pod mořským dnem.
Objevit je a zahájit na nich těžbu trvá navíc dlouhé roky a vůbec také není jisté, zda jejich objem splní původní očekávání.
V roce 2009 narazil BP na ropu na poli Tiber, někdejší odhad hovořící o čtyřech miliardách barelů se však zatím nepodařilo potvrdit.
Letos v červnu tak uskutečnila "největší objev černého zlata v Mexickém zálivu za posledních 12 let" konkurenční společnost ExxonMobil. Ložisko ležící v hloubce 2,5 kilometru obsahuje podle odhadů 700 milionů barelů suroviny.
Poslední velký objev pochází z roku 2006, kdy BP nalezl pole Kaskida o objemu čtyř miliard barelů.
Astronomická čísla však klamou.
I za předpokladu, že by se v krátkém čase vytěžila veškerá ropa z hlubokomořských ložisek v Mexickém zálivu, odhadovaná na 30 až 40 miliard barelů, pokrylo by to nynější spotřebu Spojených států na pouhých pět let.
