Barcelona - Nejasnosti okolo vyhlášení samostatnosti a rostoucí ekonomický tlak Madridu dominovaly dnešnímu dění v Katalánsku, jehož vláda zveřejnila konečné výsledky nedělního referenda. Podle médií tím začala běžet 48hodinová lhůta, kterou má podle zákona katalánský parlament na to, aby vyhlásil nezávislost na Španělsku.
Katalánské úřady však již předtím oznámily, že jednání poslanců za účasti premiéra Carlese Puigdemonta se uskuteční až v úterý. Španělská vláda přiživila obavy Katalánců z ničivého ekonomického dopadu osamostatnění tím, že usnadnila firmám odchod z regionu, čehož ihned využila největší místní banka Caixabank.
Premiér Puigdemont požádal parlament, zda by jeho členy mohl v úterý odpoledne v projevu informovat o aktuální politické situaci, čemuž poslanci vyhověli. O den tím posunuli svou schůzi ohlášenou původně na pondělí, kterou zakázal španělský ústavní soud a od níž se očekávalo vyjádření zákonodárců k vyhlášení nezávislosti na základě výsledků referenda.
Katalánská vláda oznámila, že se hlasování zúčastnilo téměř 2,3 milionu lidí, což je 43 procent oprávněných voličů. Pro nezávislost hlasovalo 90,2 procenta. Výsledky se příliš neliší od předběžných údajů oznámených brzy po referendu, podle katalánského zákona zneplatněného ústavním soudem však jejich zveřejnění zavazuje parlament k vyhlášení nezávislosti do dvou dnů. Podle španělských médií se dosud představitelé separatistů nevyjádřili, zda budou chtít tuto lhůtu dodržet a svolají mimořádné zasedání dříve.
Španělská vláda, která považuje referendum i všechny snahy o nezávislost za neústavní, mezitím zesílila ekonomický tlak na Katalánce přijetím dekretu umožňujícího firmám přenést sídlo z Katalánska bez souhlasu valné hromady akcionářů. Jen několik hodin poté toho využila třetí největší španělská banka Caixabank i třetí největší španělský distributor plynu a elektřiny Gas Natural.
Podobný krok avizovaly i další velké podniky jako například pátá největší španělská banka Banco Sabadell, výrobce textilu Dogi nebo telekomunikační firma Eurona. Experti hovoří o značném ekonomickém riziku spojeném s katalánskou samostatností a mezinárodní ratingová agentura Fitch pohrozila Katalánsku zhoršením jeho úvěrové spolehlivosti.
Tyto a další hrozby stojí podle španělských médií za sílícími rozpory mezi separatisty v otázce okamžitého vyhlášení samostatnosti. Bývalý premiér Artur Mas, zapálený zastánce nezávislosti, v dnešním vydání listu Financial Times řekl, že Katalánsko dosud není připraveno na skutečnou nezávislost a mezi katalánskými vůdci se vede debata o tom, zda je na místě snažit se ji v těchto dnech vyhlásit.
"Zatím existují věci, které bychom k nezávislosti potřebovali a nemáme je," řekl Mas, podle něhož region potřebuje plnou kontrolu nad svým územím, přerozdělováním daní či vlastní nezávislý soudní systém, což mu dosud chybí.
Kromě dosud uplatňovaného rázně konfrontačního tónu zazněla z Madridu poprvé vstřícnější slova. Zástupce španělského ministerstva vnitra v Katalánsku Enric Millo se v televizním rozhovoru omluvil za policejní násilí v den referenda o nezávislosti, kvůli němuž utrpělo zranění na 900 lidí.
"Když vidím ty záběry a vím, že lidé byli mláceni, vytlačováni a jeden člověk dokonce hospitalizován, musím si to vyčítat a omluvit se jménem zasahujících policistů," řekl Millo. V nemocnici podle něho zůstává jediný člověk, který utrpěl vážnější zranění.
