reklama
 
 

Zástupy Uzbeků se rozloučily s prezidentem. Ještě včera ale vláda popírala jeho smrt

AKTUALIZOVÁNO 3. 9. 2016
Po několik dní trvajících spekulacích uzbecká vláda potvrdila, že zemřel prezident Islam Karimov, který zemi vládl autoritativně plných 27 let. Zvěsti o jeho smrti se objevily již v pondělí, ještě v pátek dopoledne ale vláda tvrdila, že je "pouze" v kritickém stavu. Již na dnešek však byl oznámen pohřeb a tisíce Uzbeků se za úsvitu seřadily podél hlavní dopravní tepny Taškentu, kterou projížděla pohřební kolona. Karimov, který po mozkové mrtvici zemřel v pátek ve věku 78 let, byl pohřben v rodném Samarkandu, přibližně 300 kilometrů na jihozápad od hlavního města. Organizací pohřbu byl pověřen premiér Šavkat Mirzijajev, což je považováno za signál, že by se mohl stát příští hlavou státu.

Taškent - Na hřbitově v rodném Samarkandu, kde spočívají i jeho rodiče, byl v sobotu po poledni pochován uzbecký prezident Islam Karimov, který zemi vládl autoritativně plných 27 let.Vlastnímu pohřbu, který se uskutečnil podle muslimských zvyků, předcházela smuteční modlitba. Na náměstí před mešitou se jí zúčastnilo několik tisíc věřících.

O úmrtí prezidenta se spekulovalo od počátku týdne. Až v pátek během dne ale agentura Reuters – s odvoláním na tři diplomatické zdroje – napsala, že autokratická hlava státu zemřela. Totéž později potvrdila i agentura Interfax. Ta ale zprávu večer stornovala a uvedla, že zpráva o prezidentově úmrtí vyšla "v důsledku technické chyby". Po 21 hodině večer pak ale byla smrt znovu, oficiálně potvrzena.

„Milí spoluobčané, s obrovskou bolestí v našich srdcích vás informujeme o úmrtí našeho drahého prezidenta,“ oznámil večer podle AFP moderátor státní televize.

Pohřeb se konal hned v sobotu v Samarkandu a obřad zahájil premiér Šavkat Mirzijojev, o němž se spekuluje jako o možném Karimovově nástupci. V zemi byl vyhlášen třídenní smutek. Funkce úřadující hlavy státu nyní připadla předsedovi Senátu, kterým je Nigmatilla Juldašev.

Do Taškentu začaly mířit kondolence, úřady ještě před oznámením zakázaly občanům zmiňovat prezidentovo jméno v modlitbách a podle zpráv ze země začaly přípravy na pohřeb.

Soustrast vyjádřil také ruský prezident Vladimir Putin. Podle agentury Ria Novosti vyrazí z Ruska na pohřeb delegace v čele s premiérem Dmitrijem Medvěděvem.

Karimov o minulém víkendu utrpěl mozkovou mrtvici a média od pondělka spekulovala, že je po smrti, úřady však mlčely. Až v pátek vláda připustila, že prezident je v kritickém stavu. Soustrast s úmrtím uzbeckého prezidenta již vyjádřil turecký premiér během pátečního zasedání vlády, či gruzínský prezident. V médiích se také objevily zprávy o účasti zahraničních delegací na sobotním pohřbu v Samarkandu.

Příčina smrti

Příčinou smrti osmasedmdesátiletého uzbeckého prezidenta Islama Karimova byla "akutní porucha prokrvení mozku (mrtvice), vedoucí k nezvratným změnám hlavního mozku a k selhání více orgánů". Vyplývá to z lékařské zprávy o prezidentově skonu, kterou zveřejnila uzbecká vláda. Smrt podle zprávy nastala v pátek ve 20:55 místního času (v 17:55 SELČ), tedy přibližně hodinu před oficiálním oznámením.

Podle dokumentu byl Karimov v sobotu 27. srpna v ranních hodinách v bezvědomí převezen do nemocnice. Reanimace trvající 20 minut umožnila obnovit činnost srdce, nicméně prezident musel být v hlubokém bezvědomí napojen na umělé plíce.

Vyšetření za účasti neurochirurgů, kardiologů a expertů na resuscitaci z předních klinik Ruska, Německa a Finska, zjistilo mrtvici s masivním krvácením. Během intenzivní terapie ale pacientovi selhávaly další orgány. V pátek 2. září se ve 20:15 (17:20 SELČ) bez ohledu na snahy lékařů zastavilo Karimovovo srdce. Intenzivní pokusy o znovuoživení byly bezvýsledné a ve 20:55 (17:55 SELČ) byla konstatována smrt.

Komunistický diktátor vládl od roku 1989

Islam Karimov vládl Uzbekistánu tvrdou rukou už od roku 1989, kdy zemi řídil jako generální tajemník místní komunistické strany. V roce 1991 byl zvolen prvním prezidentem nezávislého státu.

"Politickou opozici trpěl jen velmi krátce. Jeho protivníci z prvních let buď nejsou naživu, nebo žijí v emigraci," vysvětluje moskevský odborník na Střední Asii Arkadij Dubnov. Týká se to i Karimovova soupeře z prvních voleb Mohamada Soliha, který tehdy oficiálně získal 13 procent hlasů. Od roku 1993 žije v Evropě.

Obleva jako po smrti Stalina?

Poslední týden se spekuluje, co se bude dít s Uzbekistánem bez Karimova. O prezidentově zdraví se debatovalo již dlouho, z očí veřejnosti už dříve zmizel třeba i na měsíc. Nyní to ale bylo poprvé, kdy oficiální média jeho nemoc veřejně oznámila.

"Někteří doufají v oblevu jako v Sovětském svazu po smrti Josifa Stalina, jiní se bojí příchodu radikálních islamistů, protože Karimov byl považován za jedinou hráz proti této hrozbě," vysvětluje Dubnov.

Hrozba to není malá. Islámské hnutí Uzbekistánu odešlo v 90. letech do Afghánistánu, kde se stalo jedním z nejbližších spojenců hnutí Tálibán. Dodnes se několik stovek bojovníků v regionu nachází.

Kolik jich je v samotném Uzbekistánu, se nyní nedá říct, mimořádně tvrdě proti islamistům zasahují tajné služby. Podle zpráv nevládních organizací stačí se pravidelně modlit a věřící se může dostat do proslulých mučíren bezpečnostního aparátu.

Kdo po Karimovi?

Obavy z dalšího vývoje mají také obyvatelé bohatého Ferganského údolí. To je národnostně smíšené a někteří experti varují, že by v něm mohly vypuknout etnické srážky, jako tomu bylo v sousedním kyrgyzském městě Oš v roce 2010.

V zemi byla dlouho za Karimovovu nástupkyni považována jeho starší dcera Gulnara, proslavená extravagantním životním stylem a úplatky, které vyžadovala od zahraničních společností působících v Uzbekistánu. V roce 2013 ale upadla v nemilost a je v domácím vězení. Nejpravděpodobnějším nástupcem je tak současný premiér Šavkat Mirzijajev.

Daniil Kislov, šéfredaktor specializovaného moskevského serveru Fergana.ru, tvrdí, že v zemi zůstane zachován status quo. "Stát ovládá tajná služba, která se opírá o zkorumpovaný úřednický aparát a zastrašování obyvatelstva. Ti rozhodně nebudou mít zájem na nějaké liberalizaci. A stav je relativně stabilní, mladí nic jiného než současný režim neznají," myslí si.

autoři: Ondřej Soukup, ČTK | 2. 9. 2016

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama