Caracas – Obchody zejí prázdnotou, ale i tak se před nimi tvoří dlouhé fronty. Ordinace lékařů se plní podvyživenými dětmi a mnozí lidé shánějí potraviny v kontejnerech na ulici. Zatímco celé rodiny ve Venezuele hladoví, armáda, která byla v době hluboké ekonomické krize pověřena distribucí potravin, podle zjištění agentury AP s jídlem obchoduje na černém trhu.
"V poslední době je jídlo lepší byznys než obchod s drogami," prozradil agentuře bývalý generál Cliver Alcala.
Majitelé obchodů nakupují od vojáků základní suroviny za stonásobně vyšší cenu, než jaká je stanovená státem. "Vždycky mají to, co potřebuju," cituje agentura jednoho z nich. Na černý trh jezdí zásadně uprostřed noci.
Protože je Venezuela závislá na potravinách dovezených ze zahraničí, kontroluje armáda také všechny přístavy a hraniční přechody. Obchodníci, kteří suroviny dovážejí, musí podle agentury AP za jejich přechod platit vysoké úplatky.
Lodě někdy v přístavech čekají i několik dní, než zaplatí dostatečně vysokou částku na to, aby mohl být jejich náklad vyložen. Zatímco Venezuelané ve městech nemají co jíst, v přístavech hnije jídlo, které je pro ně určeno.
Ve vnitrozemí jsou pak na cestách kontrolní stanoviště, která bez úplatku vojákům nelze překonat.
Oficiálně armáda dohlíží na klid a bojuje proti mafii a vysoké kriminalitě, která je s hlubokou hospodářskou krizí v zemi spojená. Kontrola potravinové distribuce armádou má ale pro Caracas i jinou výhodu. Znamená totiž, že v zemi s dlouhou historií vojenských převratů nebudou mít vojáci ani za krize hlad – a tudíž ani důvod přidat se k lidovým protestům proti stále více nepopulární vládě.
"Dali armádě absolutní kontrolu a umožnili vojákům uživit své rodiny," vysvětluje bývalý generál Antonio Rivero, který nyní žije v exilu v Miami.
Nedostatek jídla ve Venezuele je do velké míry zapříčiněn závislostí státní ekonomiky na ropě. Ta tvoří téměř 95 procent exportních příjmů země. Na její úkor bylo dlouhodobě zanedbáváno zemědělství, které znárodnila socialistická vláda bývalého prezidenta Huga Cháveze. Země se tak stala závislou na dovozu potravin. Ceny ropy však v posledních letech prudce klesly, a stát tak už nedokáže pokrýt potřeby obyvatel.
