Milionům lidí jde o přežití a svět mlčí. Prezident Si chce být bohem, říká Ujgurka

Jana Václavíková Jana Václavíková
17. 6. 2019 12:58
Až tři miliony lidí z jedenáctimilionové populace Ujgurů, muslimů žijících v západočínské provincii Sin-ťiang, by mohly z vůle Pekingu skončit v převýchovných táborech. Podle bojovnice za práva Ujgurů Rushan Abbasové není důvodem jen jejich náboženství, ale také přírodní bohatství a strategické umístění provincie, přes kterou chce čínský prezident Si Ťin-pching vést novou Hedvábnou stezku. "Západní státy musí porozumět tomu, co je v sázce, když se zapojí do Pásu a stezky: genocida, životy a budoucnost více než 11 milionů lidí," řekla v rozhovoru pro Aktuálně.cz jednapadesátiletá Ujgurka, která již třicet let žije ve Spojených státech.
Boje mezi Ujgury a čínskou policií.
Boje mezi Ujgury a čínskou policií. | Foto: Reuters

Aktuálně.cz: Jaká byla situace Ujgurů v 80. letech, když se z vás během studia na vysoké škole v Sin-ťiangu stala aktivistka?

Rushan Abbasová: Dobu, během které jsem dospívala a studovala na vysoké škole, jsme nazývali "zlatými časy". Čína zrovna ukončila období kulturní revoluce a o naší historii a etnické identitě bylo napsáno mnoho knih. Proto jsem začala chápat, co se na našem území děje, jaké diskriminaci jsou Ujgurové vystavováni.

Sin-ťiang byl například jediným regionem, kde Čína prováděla jaderné testy. Protože jsem studovala biologii, chápala jsem, jaké to má dopady na lidské zdraví. Mnoho lidí umíralo na neznámé nemoci.

Na první demonstraci, kterou jsme uskutečnili v roce 1985, přišlo dvacet tisíc studentů. Žádali ukončení jaderných testů a udělení skutečné autonomie. Tenkrát proti nám nezasáhli, ale vynahradili si to, když jsme dostudovali. Jednoduše nám nedali žádnou práci. Postihlo to i mě, po škole jsem nemohla získat práci v žádné státní firmě a žádné soukromé firmy tam v té době neexistovaly. Proto jsem se rozhodla Čínu opustit.

Čínská vláda přitom Sin-ťiangu přiznala status autonomní provincie už v 50. letech. Pocítili jste vůbec někdy skutečnou autonomii?

Nikdy. Po okupaci našeho území komunistickým režimem v roce 1949 se Číňané neúnavně snažili naši kulturu asimilovat. V 50. letech se dostalo mnoho vzdělaných lidí do vězení, v době kulturní revoluce nás hlídali kontrarevolucionáři. Každých pět nebo deset let tu bylo nějaké hnutí, které nás stíhalo.

Kdo je Rushan Abbasová
Autor fotografie: Twitter: Rushan Abbas

Kdo je Rushan Abbasová

Rushan Abbasová studovala biologii na univerzitě v Sin-ťiangu, kde se také koncem 80. let poprvé přidala ke studentským protestům za udělení větších práv Ujgurům, menšiny muslimů žijících v Číně. V roce 1989 se přestěhovala za studiem do Spojených států, kde pokračovala v boji za práva Ujgurů. V roce 2017 založila lidskoprávní organizaci Campaign for Uyghurs, od té doby zmizela v Sin-ťiangu část její rodiny a celá rodina jejího manžela, včetně dětí. Má americké občanství. Do Česka přijela na pozvání americké ambasády, aby o situaci Ujgurů promluvila. 

Překvapilo vás, když jste se dozvěděla o existenci převýchovných táborů a o tom, co se tam děje?

Nejsem překvapená, protože něco takového se děje neustále. Překvapila mě ale ta masivní míra útlaku a také fakt, že se to Čína odvážila udělat před zraky celého světa. V jednadvacátém století vůbec nepřemýšleli nad tím, jak to bude vypadat a jak se to zapíše do jejich historie. Prochází jim to a mě překvapuje a frustruje, že jim mnoho zemí stále věří.

Překvapuje mě, že se svět vydal cestou, na které ho zajímají jen peníze a ekonomika - i když stojí tváří v tvář zločinům proti lidskosti, kde je v sázce lidská důstojnost. Už nebojujeme jen za lidská práva nebo svobodu vyznání, tohle je o přežití a o existenci Ujgurů. A svět mlčí.

Je útlak Ujgurů důsledkem jejich náboženství, nebo strategického umístění provincie?

Náboženství je pro komunistickou ideologii vždycky hrozbou. Čínská vláda vede s náboženstvím válku. Nejen s islámem, ale se všemi vírami, protože čínský prezident Si chce být sám bohem. Důležitá je i naše identita a kultura.

Hlavním důvodem je ale právě území, kterého jsme původními vlastníky. V Si Ťin-pchingově iniciativě Pásu a stezky představuje nejstrategičtější místo. Západní státy musí porozumět tomu, co je v sázce, pokud se zapojí do Pásu a stezky. Genocida, životy a budoucnost více než 11 milionů lidí.

Útlak Ujgurů tedy eskaloval s plánem na vytvoření novodobé Hedvábné stezky?

Si Ťin-pching se dostal k moci v roce 2013 a Pás a stezka se staly jeho klíčovým projektem pro dominanci nad světem. Iniciativa představuje plán, jak rozšířit režim komunistické Číny do světa a jak nad světem přebrat moc. Proto se mým lidem děje to, co se děje.

Vaše rodina v Sin-ťiangu také zmizela. Máte o nich nějaké zprávy?

Moje sestra a teta byly zatčeny ve stejný den, 11. září 2018. Podle příbuzných byla teta po pár měsících propuštěna, o sestře žádné zprávy nemám. Zmizela také celá rodina mého manžela, včetně jeho čtrnácti neteří a synovců. Obáváme se, že byli posláni do dětských domovů v centrální Číně.

Jak jsou staří?

Jsou ve věku od tří do osmnácti let. Jsou to děti tří jeho sester a jednoho bratra.

Je běžné, že mizí i děti?

Ano, velmi běžné, čínská vláda se zaměřuje na malé děti. Do dětských domovů je dávají proto, aby jim vymyli mozky komunistickou ideologií a ony se tak vzdaly svého jazyka, identity i náboženství.

Snaží se Peking tímto způsobem vyvinout tlak i na Ujgury, kteří žijí v zahraničí?

Ano, rodiny doma využívají jako rukojmí, kterými je vydírají. Někoho oslovuje přímo čínská policie. Jiným volají vlastní rodiče a říkají: "Pomysli na nás, nech nás žít poklidným životem. Udělej, co po tobě chtějí".

Ptala jsem se studentů, co po nich chtěli. Prý měli každý týden nebo měsíc chodit na čínskou ambasádu, a pak udělat to, co jim řeknou: špehovat ostatní Ujgury nebo útočit na ujgurské aktivisty a organizace.

Čelíme například útokům na sociálních sítích, kde píšou, že jsme zrádci a propagujeme nezávislost. Zatímco oni chtějí žít společně s čínskou vládou. A tvrdí, že důvodem, proč jsou až tři miliony lidí v koncentračních táborech, jsou aktivisté.

Byl tedy únos členů vaší rodiny a příbuzných vašeho manžela vzkazem určeným přímo vám?

Můj manžel pochází z města Chotan, které bylo zatýkáním postihnuto nejvíc. Kolem 40 procent populace skončilo ve vězeních nebo v koncentračních táborech, tak jsem o tom takhle moc nepřemýšlela. Ale zmizení mé sestry a tety byla jasnou zprávou pro mě. Došlo k tomu šest dní po mém proslovu o situaci Ujgurů v americkém think-tanku.

Sestra a teta žily 1500 kilometrů od sebe, obě mluvily čínsky. S tetou jsem nebyla 25 let v kontaktu. Ti, kdo je nechali odvést, tím chtěli vyslat jasnou zprávu, že mám zanechat svého aktivismu. Ale mě to naopak přesvědčilo, že se mám snažit ještě usilovněji než dřív, protože nemůžu čínské vládě dopřát to uspokojení, že by jejich nátlak fungoval.

Čeho se snaží čínská vláda ve vašem případě dosáhnout? Chtějí vás umlčet, nebo chtějí, abyste se vrátila a mohli vás potrestat?

Poté co moje matka zemřela, získal můj otec zelenou kartu, aby za mnou mohl přicestovat do Spojených států, ale zrušili mu pas. Řekli mu, aby mi zavolal a přemluvil mě, abych za ním přijela na návštěvu. Táta věděl, že mu odposlouchávají telefon, tak mi řekl "stýská se mi, chci tě vidět, mohla bys mě přijet navštívit. Ale jsi zaneprázdněná svou prací a dětmi…" Tím se mi snažil předat zprávu, abych nejezdila. Pochopila jsem to a nikdy jsem nepřijela. Nemohla jsem přijet ani na jeho pohřeb.

Jsem nejmladší z dětí a své rodiče jsem moc milovala. Je smutné, že dnes jsem vděčná za to, že již nežijí a nemusí prožívat to, co prožívají moji lidé. Vidět jiné Ujgury, jak nemohou se svými rodiči komunikovat a neví ani, jestli vůbec ještě žijí nebo trpí v táborech. Vidět mého muže, jak přes dva roky neví nic o svých rodičích… Jsem vděčná, že moji rodiče tu s námi již nejsou.

Video: Čína je jako sci-fi, mají neuvěřitelné technologie na špehování lidí, je to největší bratr, říká Přibáň

V Číně se potvrzují nejhorší noční můry, jsou tam tábory, do kterých vás strčí a nikdo nezjistí, co se stalo. Podle odhadů je tam až milion lidí | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Další zprávy