Bývalý český velvyslanec ve Spojených státech Petr Kolář si myslí, že Biden rozhodně změní politiku vůči Severní Koreji. Trumpovu vstřícnost vůči Kim Čong-unovi totiž nesdílí.
"Trend setkávání se s Kimem nebude pokračovat - toto divadlo v kabaretním stylu, jakási reality show. To ani není Bidenův styl. Myslím, že bude mnohem větší americký tlak na Severní Koreu. Trump vytáhl Kima na světla ramp, a tím ho legitimizoval, ale výsledky to nemělo žádné," řekl pro Aktuálně.cz Kolář.
Trump a Kim se sešli celkem třikrát. V Singapuru, Hanoji a demilitarizované zóně mezi oběma Korejemi. Navzájem si také poslali několik dopisů. Severní Korea zastavila jaderné pokusy a testy raket dlouhého doletu, nezačala však s demontáží svého obávaného zbrojního programu.
Kim Čong-un je jedním z mála světových státníků, který Bidenovi dosud nepopřál ke zvolení do funkce.
To čínský prezident Si Ťin-pching už tak učinil. Petr Kolář se domnívá, že ohledně Číny Biden možná půjde v Trumpových stopách. Dosavadní prezident Peking ostře kritizoval a uvalil cla na dovoz čínského zboží, což vyvolalo reciproční odpověď a obchodní válku mezi oběma velmocemi.
"Amerika je stále nejsilnější velmoc, ale konkurence Číny je silná a roste. Rusko je spíše přežívající regionální mocnost se schopností komplikovat věci. V Sýrii, Libyi, na Ukrajině, nicméně globální vliv Ruska ustupuje. Prezidentské období Joea Bidena bude charakterizovat rivalita mezi Spojenými státy a Čínou. Jestli Biden na Trumpa v něčem naváže, tak v tom, že nebude ustupovat Číně," soudí Kolář.
Návrat k jaderné dohodě
Jiná je situace s Íránem. Trump byl vůči této blízkovýchodní zemi radikální. Odstoupil od dohody o íránském jaderném programu, která rušila hospodářské sankce OSN výměnou za dohled mezinárodních inspektorů nad íránskými atomovými zařízeními.
Trumpova administrativa přitvrdila hospodářské sankce proti Íránu a vrcholem byla likvidace šéfa Revolučních gard Solejmáního letos v lednu. Biden však otevřeně řekl, že se chce vrátit k jaderné dohodě, podepsané v roce 2015 prezidentem Barackem Obamou. Tedy v době, kdy byl Biden viceprezidentem.
Írán má ale nyní své podmínky k tomu, aby dohoda znovu začala platit. Chce zrušení všech sankcí, které přijal od svého nástupu do funkce Donald Trump. Tyto sankce omezily vývoz íránské ropy, což pro zemi znamenalo a znamená ekonomickou pohromu.
"Pokud se Írán rozhodne pro konfrontaci, jsem připraven bránit naše zájmy a naše vojáky. Ale pokud je Írán připraven vydat se cestou diplomacie, budeme reagovat stejně," uvedl Biden před dvěma měsíci.
Pomalejší stahování vojáků
V Afghánistánu zdědí Biden po Trumpovi loňskou dohodu s Tálibánem, která předpokládá postupný odchod amerických vojáků ze země. Část vojáků už Trump z Afghánistánu stáhl.
Dohoda vyvolala kritiku kvůli tomu, že může skončit převzetím moci Tálibánem. Afghánský viceprezident Sarvár Daníš už apeloval na Bidena, aby se stahováním vojáků tolik nespěchal, a trval na tom, že se Tálibán musí vzdát násilí a složit zbraně.
Povstalecké hnutí naopak Bidena žádá, aby dostál Trumpovu slibu stáhnout všechny americké vojáky do května příštího roku. Američtí vojáci jsou v Afghánistánu už od roku 2001, zemřelo jich tam přes 2400. Dosud válka Američany stála 878 miliard dolarů (skoro 20 bilionů korun), odhaduje Brownova univerzita v Providence ve své studii.
"Co udělá Biden s Afghánistánem, je velká otázka. Byl osm let viceprezidentem Obamy, takže se jistě z mnohého poučil. Myslím, že to stahování vojáků nebude nijak překotné," dodává k tomu Petr Kolář.