Záhadný finančník zmizel s pomocí špiona a exposlance. Tryskáčem uletěl do Běloruska

Helena Truchlá Helena Truchlá
27. 1. 2021 17:00
Když se bankéř rakousko-českého původu Jan Maršálek, centrální postava krachu obří německé firmy Wirecard, vydal vloni v červnu na útěk, popsala média hned několik variant toho, kudy a kam prchal: zinscenoval cestu na Filipíny, místo toho ale zamířil do Běloruska nebo Ruska, a to nejspíš přes Rakousko.
"Můžete poskytnou informace k místu pobytu Jana Maršálka?" ptá se německá kriminální policie pod jeho podobiznou. Podobné plakáty teď visí na veřejných místech v Německu.
"Můžete poskytnou informace k místu pobytu Jana Maršálka?" ptá se německá kriminální policie pod jeho podobiznou. Podobné plakáty teď visí na veřejných místech v Německu. | Foto: Wikimedia Commons - BKA Germany/ Federal Criminal Police Office (Germany)

Nyní se ukazuje, že zmizet Maršálkovi pomohli dva prominentní Rakušané - bývalý člen tajných služeb a exposlanec. Podle zjištění německého listu Süddeutsche Zeitung, rakouského Standardu a obdobných informací britského deníku Financial Times zadržela vídeňská policie dva muže, které obvinila z organizace Maršálkova útěku do Běloruska.

Finančník, v současnosti patřící mezi nejhledanější osoby světa, z Evropy zmizel poté, co se německé úřady začaly zajímat o osud několika miliard eur, které měla mít firma Wirecard uložené na účtech ve filipínské Manile. Ty ale nejspíš nikdy ani neexistovaly. Maršálek (v médiích se objevuje i německá verze jména Marsalek, případně Marshalek) a jeho kolegové si je "vyrobili" uměle ve zfalšovaném účetnictví. 

Kromě miliardových ztrát finančník zpronevěřil ještě další stovky milionů eur pro vlastní potřebu. Část z nich využil pro útěk. Za soukromé letadlo, kterým vloni v červnu odletěl z Vídně do Běloruska, zaplatil v hotovosti. Letoun mu měli pomoct zajistit dva muži, někdejší příslušník rakouských tajných služeb Martin W. a bývalý poslanec za krajně pravicovou stranu FPÖ (Svobodná strana Rakouska) Thomas Schellenbacher.

O tom, že Maršálek působil jako "blízký člověk" rakouské kontrarozvědky BVT i že měl blízké vazby na FPÖ, informovala německá média s odkazem na federální prokuraturu už vloni na podzim. První ze dvou nyní odhalených kompliců měl být jeho "dlouhodobý důvěrník" z řad BVT. Muži se znali dlouhé roky, a jméno Martina W. dokonce stálo na dveřích jedné z místností luxusní mnichovské vily, odkud Maršálek často úřadoval, píše agentura Bloomberg

Směr Bělorusko

Maršálek a Martin W. se setkali na večeři v malé italské restauraci Il Sogno v Mnichově ve čtvrtek 18. června. Tedy ve stejný den, kdy Maršálek kvůli začínajícímu skandálu s podvodem musel skončit na postu provozního ředitele Wirecard. Na večeři přišla i jistá Sabine E., dlouholetá Maršálkova asistentka. 

Soukromé letiště Vöslau-Kottingbrunn.
Soukromé letiště Vöslau-Kottingbrunn. | Foto: Google Maps

Den poté Maršálek odjel taxíkem na 400 kilometrů vzdálené soukromé rakouské letiště v Bad Vöslau, jižně od Vídně. O organizaci letu požádal Martin W. bývalého poslance Thomase Schellenbachera, který to nyní policistům sám přiznal. Doplnil také, že Maršálek měl zpoždění, protože řidič taxíku se po cestě ztratil. Nakonec byznysmen nasedl do čtyřmístné Cessny Citation Mustang 510, patřící firmě Jet X Aviation Services, a odletěl do běloruského Minsku. Dvěma pilotům zaplatil osm tisíc eur (přes 200 tisíc korun).

Dál se stopa ztrácí. 

Kde se ukrývá?

Zadržení dvou mužů v souvislosti s plánováním útěku Jana Maršálka rakouské úřady potvrdily, odmítly ale komentovat, kdo přesně byl zatčen. Kontrarozvědčíka Martina W., který je formálně dlouhodobě postavený mimo službu, policie po dvou dnech propustila. Někdejší poslanec Schellenbacher však zůstává ve vazbě, byť podle agentury Bloomberg v souvislosti s jinou kauzou. 

Jak fungoval Wirecard a jak Maršálek zbohatl?

Wirecard svým zákazníkům nabízela zpracování plateb a finanční služby, a to jak pomocí kreditních a debetních karet, tak i mobilních aplikací. Poskytovala i technické řešení. Takový byznys plán může ale fungovat jenom pokud je vyvinutý software výkonný a počet zákazníků a jejich transakcí velmi vysoký. Vloni v létě vyšlo najevo, že "hvězda německého technologického sektoru" ve skutečnosti dlouhodobě končila v minusu.

Jan Maršálek a druhý z šéfů firmy, rovněž obžalovaný Markus Braun, vysoké obraty a zisky v účetnictví vytvářeli uměle. Nakupovali firmy a zakládali dceřiné společnosti v podivných lokalitách mimo dohled. To byl úkol přímo Jana Maršálka. Údajné zisky se měly hromadit na kontech dvou malých bank na Filipínách, izolovaných od světového finančního systému. Jak ale vloni v létě vyšlo najevo, údajné úspory Wirecard na Filipínách vůbec neexistovaly, doklady o nich byly falešné.

Firma poskytovala své služby také provozovatelům kasin a on-line sázkových kanceláří. Případný kontakt ve vedení koncernu by tak byl cenný pro jakékoliv tajné služby. Podle dřívějších zjištění spolupracoval Maršálek s rakouskou kontrarozvědkou BVT, a karty vydávané Wirecard údajně používali i v utajení pracující členové německé kontrarozvědky.

O tom, že účetnictví firmy je podvodné, se na základě zjištění britských Financial Times spekulovalo už víc než rok a půl. Až vloni ale auditoři podvod odkryli a německé úřady nyní řeší, proč se tak nestalo dříve. Vyšetřovatelé se mezitím snaží prokázat své podezření z falšování účetnictví, podvodů a možná i praní špinavých peněz. Celková ztráta přesahuje tři miliardy eur (přes 80 miliard korun).

Aktuální zjištění médií ohledně Maršálkova útěku zůstává jedním z mála, která do případu po dlouhých měsících vnášejí trochu světla. Finančník není k nalezení už více než půl roku. A i předtím se skrýval pod řadou identit, po celém světě navíc disponuje sítí kontaktů ochotných ho krýt. 

Kromě finančních machinací je Jan Maršálek podezřelý i kvůli možným vazbám na ruské tajné služby, ambicím budovat žoldnéřskou armádu v Libyi nebo neobjasněnému přístupu k přísně utajovanému dokumentu Organizace pro zákaz chemických zbraní. Média spekulují o tom, že nyní pobývá na tajném místě poblíž Moskvy, kdesi v Turecku nebo na izolovaném tropickém ostrově. 

Boj o rakouskou tajnou službu BVT

Rakouská kontrarozvědka BVT se dostala do centra politických bojů v Rakousku v letech 2017 a 2018, kdy Svobodní (FPÖ) vládli v koalici společně s lidovci kancléře Sebastiana Kurze. Na starosti měli mimo jiné ministerstvo vnitra a jemu podřízená policie tehdy prohledala sídlo BVT, údajně na základě podezření z korupce. Ta se později nepotvrdila. 

Německá kontrarozvědka BND se mimo jiné obává, že z rakouských bezpečnostních kruhů mohou unikat informace do Ruska. Rakousko není členem Severoatlantické aliance a země má úzkou diplomatickou spolupráci s Moskvou. Obzvlášť blízko mají do Ruska právě politici z krajně pravicové FPÖ. Strana je však od voleb v roce 2019 v opozici.

Pokud se prokáže, že Jan Maršálek, šéf obří německé firmy Wirecard, která si vysloužila podporu přímo z nejvyšších pater Berlína, spolupracoval s rakouskými tajnými službami a případně jim i vynášel informace, mohlo by to narušit vzájemnou důvěru mezi oběma zeměmi. Zatím ale tato podezření potvrzená nejsou. 

 

Právě se děje

před 42 minutami

Smartwings po téměř dvou letech vrátily do provozu Boeing 737 MAX

Smartwings dnes po téměř dvou letech znovu vypravily v běžném provozu letadlo Boeing 737 MAX 8. Před dnešním letem do Malagy dopravce letadlo podle požadavků upravil a ve středu s ním úspěšně provedl ověřovací let. Do léta chce letecká společnost postupně nasadit i zbylých šest těchto letounů, informovaly dnes Smartwings.

Letadla Boeing 737 MAX byla celosvětově odstavena od března 2019 kvůli dvěma nehodám, při nichž zahynulo 346 lidí. V závěru letošního ledna jejich provoz povolila Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

"Naší absolutní prioritou je bezpečnost našich cestujících a posádky. Žádný stroj nepodstoupil takové prověrky bezpečnosti v historii letectví jako letoun Boeing 737 MAX. Věříme, že důvěra v tento letoun se velmi rychle obnoví," uvedl člen představenstva a generální ředitel Smartwings Roman Vik.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Londýn oznámil další sankce vůči barmským armádním činitelům

Británie dnes oznámila, že přidává na sankční seznam další barmské vojenské představitele kvůli jejich zapojení do převratu, který tento měsíc vedl ke svržení zvoleného barmského vedení. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že na seznamu se k 19 barmským vysoce postaveným armádním činitelům přidává šest dalších jmen. Informovaly o tom agentura AP a Reuters.

Na černé listině se ocitl také generál Min Aun Hlain, který se po svržení vlády postavil do čela státu. Opatření přijaté Londýnem má zamezit osobám na seznamu v cestách do Británie a znemožnit britským podnikům či institucím, aby obchodovaly se společnostmi vlastněnými těmito barmskými vojenskými představiteli.

Británie oznámila, že ukončuje programy pomoci, v rámci nichž byly prostředky posílány barmské vládě. Dodala ale, že pomoc se i nadále dostane k "nejchudším a nejzranitelnějším v zemi".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koronavirový příspěvek podnikatelům se zdvojnásobí na 1000 korun, schválil Senát

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost omezila vládní opatření proti epidemii koronaviru, se zdvojnásobí na 1000 korun denně. Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav. Na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Ve čtvrtek to schválil Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.

Zdroj: ČTK
Další zprávy