Nejhledanější muž světa. Bankéř s českým jménem ukradl miliardy, tajným službám uniká

Helena Truchlá Helena Truchlá
21. 7. 2020 6:10
Případ tak fascinující, že by se podle něj dal natočit film, popisují dvě desítky německých novinářů svá zjištění o identitě a činech Jana Marsalka, ještě donedávna vlivného provozního ředitele finanční společnosti Wirecard. Na konci června vyšlo najevo její zapojení do finančního podvodu globálních rozměrů. Marsalek, který se podle médií skrývá v Bělorusku, stojí v epicentru tohoto skandálu.
Sídlo firmy Wirecard v Aschheimu nedaleko Mnichova, Německo.
Sídlo firmy Wirecard v Aschheimu nedaleko Mnichova, Německo. | Foto: Reuters

Čtyřicetiletý Rakušan Marsalek zmizel 18. června 2020. Tehdy ho z Wirecard vyhodili společně s celým vedením, když vyšlo najevo, že firmě v účetnictví chybí asi 1,9 miliardy eur, tedy víc než 50 miliard korun. Podle zjištění reportérů německého týdeníku Spiegel a investigativních serverů Bellingcat a Insider Marsalek odletěl ještě ten samý den se stovkami milionů eur na kontě do Běloruska. Nikoliv na Filipíny hledat ztracené miliardy, jak tvrdil. 

Využil toho, že kromě role druhého nejvýše postaveného manažera úspěšné firmy, považované za nadějného nového hráče německého finančního sektoru,  měl ještě celou řadu dalších identit a také sérii nejrůznějších cestovních dokladů. Marsalek má české kořeny a údajně hovoří plynně česky. Server Bellingcat ho ve svém investigativním textu označil jako "nejhledanějšího muže světa".

Když se smyčka kolem vedení firmy začala stahovat, podařilo se mu podle Bellingcatu rychle zinscenovat cestu do filipínské Manily. Možností, že tam stále je, se ještě o víkendu zabývaly i tamní úřady, a to na základě zfalšovaného dokladu místního úředníka

Kde se nachází nyní, není jasné. Podle německých médií jeho útěk skončil nejspíš někde v Rusku. Ekonomický deník Handelsblatt tvrdí, že je pod dohledem ruské vojenské rozvědky GRU kdesi poblíž Moskvy. Podle listu Financial Times po něm pátrají tajné služby tří západních států. 

Právě s ruskými agenty měl být Marsalek v intenzivním kontaktu, zejména od té doby, co začal zastávat vedoucí funkci ve Wirecard. Podle některých médií tak firma pro něj mohla být hlavně zdrojem peněz a zástěrkou pro jeho skutečné zájmy. Ještě mnohem temnější, než je falšování účetnictví, podvody a možná i praní špinavých peněz v miliardách, kvůli kterým teď úřady firmu vyšetřují. 

Jak fungoval Wirecard a jak zbohatli jeho šéfové?

maršálek, wirecard

Wirecard se specializoval na platby na internetu. Takový byznys plán ale může vydělávat miliardy, jen pokud je počet zákazníků a jejich transakcí velmi vysoký. Loni v létě vyšlo najevo, že "hvězda německého technologického sektoru" ve skutečnosti dlouhodobě končila v minusu.

Vysoké obraty a zisky v účetnictví firmy vytvářeli uměle. Nakupovali jiné podniky a zakládali dceřiné společnosti v podivných lokalitách mimo dohled. To byl úkol pro Jana Maršálka. Údajné zisky se měly hromadit na kontech dvou malých bank na Filipínách, izolovaných od světového finančního systému. Jak ale loni v létě vyšlo najevo, údajné úspory vůbec neexistovaly, doklady o nich byly falešné.

V centru dlouholetého a komplikovaného podvodu, který oklamal i německé kontrolory, stáli dva muži: provozní ředitel Jan Maršálek, postava jako ze špionážního thrilleru s vazbami na Česko, který je nyní na útěku a řadí se mezi nejhledanější muže světa, a generální ředitel Markus Braun, šéf centrály v německém Mnichově.

Firma poskytovala své služby také provozovatelům kasin a on-line sázkových kanceláří. Případný kontakt ve vedení koncernu by tak byl cenný pro jakékoliv tajné služby. Podle dřívějších zjištění listu Süddeutsche Zeitung měl Maršálek přinejmenším zprostředkované vazby na rakouskou kontrarozvědku BVT, spekuluje se i o roli ruských nebo amerických zpravodajců. Karty vydávané Wirecard údajně používali i v utajení pracující členové německé kontrarozvědky.

Víc o Janu Maršálkovi, jednom z nejhledanějších mužů planety, se dočtete zde.

Od začátku pochybné

Společnost Wirecard vznikla v roce 1999. Jan Marsalek, který nedokončil ani střední školu a utekl ze svého vídeňského domova, tam začal pracovat jako dvacetiletý. V roce 2010 už byl členem vedení tehdy nepříliš úspěšné firmy a padl si do oka s dalším Rakušanem Markusem Braunem - a společně začali budovat firmu nanovo. Jejich podnikání bylo od začátku pochybné.

Co přesně měl na starosti Marsalek, když v soukromých letadlech cestoval po celé planetě, nebylo jasné ani jeho kolegům, píše týdeník Spiegel. Neexistuje moc jeho fotografií, na tiskových konferencích nevystupoval. 

Jeho luxusní rezidence v bavorském Mnichově se nacházela v bezprostřední blízkosti ruského konzulátu. Sousedé ale ani nevěděli, že tam bydlí. Častěji se vyskytoval ve svém rodišti, Vídni. Jeho vystupování technologického génia, který cituje německé filozofy a zároveň působí mírně autisticky, učarovalo řadě vlivných osobností, včetně současného lidoveckého kancléře Sebastiana Kurze. 

Marsalkova vila na adrese Prinzregentenstrasse 61 v Mnichově.
Marsalkova vila na adrese Prinzregentenstrasse 61 v Mnichově. | Foto: Wikimedia Commons - Von Rufus46 - Eigenes Werk, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=12308878

Marsalek osobně ale upřednostňoval pravicové populisty z Rakouské strany svobodných. Jde o Kurzovy dnes už bývalé koaliční partnery a ty samé lidi, kteří se vloni stali hlavními aktéry korupčního skandálu známého jako aféra Ibiza. Ta skončila rozpadem Kurzovy vlády a předčasnými volbami. Pro ně byl Marsalek "Janem z BVT", přičemž BVT je rakouská kontrarozvědka. O jejím počínání měl byznysmen rakouské politiky pravidelně informovat. BVT čelí dlouhodobě podezření, že z ní unikají informace právě do Ruska

Slabost pro krize a války

Marsalek, který se angažoval ve Spolku rakousko-ruského přátelství, se v Rakousku před asi pěti lety pustil do zvláštního projektu. Podnikatelům i expertům na válečné oblasti nabídl, aby se s ním podíleli na "společenské a ekonomické obnově" Libye.

Těm ale postupně začalo být jasné, že Marsalkovi o obnovu africké země ve skutečnosti vůbec nejde. Jeho cílem bylo vybudování žoldácké armády o 20 tisících mužích. Kontrolovat měla hranici, přes kterou lidé prchají dál do Evropy. Bezpečí pro celou operaci měl podle Marsalkových slibů zajistit muž jménem Andrej Čuprigin, sám někdejší vysoce postavený důstojník vojenské tajné služby GRU. 

GRU má v Rusku mocenského konkurenta, kterou je kontrarozvědka FSB. A právě ta začala někdy kolem roku 2015 pravidelně sledovat Marsalkovy početné cesty po celém světě. Často létal zejména do Singapuru, kde se soustřeďovaly asijské aktivity Wirecard, nebo také do Dubaje. Využíval k tomu několik různých pasů.

V Dubaji sídlila společnost CardSystems, jedna z mnoha podivně fungujících dceřiných společností firmy a jedno z center celého obřího finančního podvodu. Právě sem se Marsalek vydal podle záznamů FSB jen v průběhu roku 2020 osmkrát. Snažil se odvrátit odhalení machinací. Šéf CardSystems Oliver Bellenhaus se vyšetřovatelům přiznal, momentálně sedí ve vazbě v Mnichově

Samé otázky

Není zatím jisté, jestli Marsalek pro GRU nebo FSB pracoval, ale zcela zjevně pro ně byl extrémně zajímavý. Jak vysvětluje server Bellingcat, ve kterém pracují zkušení investigativní novináři zaměřující se právě na Rusko, jeho složka v tamních kartotékách byla nejobsáhlejší, jakou kdy viděli. A tak důkladný monitoring pohybu po celém světě předtím odhalili jen u jediného dalšího člověka. 

Podle novinářů jsou možná dvě vysvětlení: buď prostě přišel FSB zajímavý, anebo ho chtěli mít pod dohledem pro případ, že by spolupracoval s konkurencí, tedy GRU. Sám Marsalek se během jednoho z jednání v Londýně chlubil tajnými dokumenty Organizace pro zákaz chemických zbraní. Mimo jiné se měly týkat nervového jedu novičok. Tím byl v roce 2018 v anglickém Salisbury napaden bývalý ruský špion Sergej Skripal a jeho dcera. Ze zosnování činu je podezřelá právě GRU. 

Záhadou zůstává, jak si Marsalek zajistil tak rozsáhlé kontakty, aby filipínští úředníci falšovali záznamy o jeho cestách. Neznámé rovněž je, jak si získal přístup k dokumentům rakouské tajné služby a dokladům o novičoku. Kde přesně nyní je, zda je naživu a co je s penězi, je taktéž nejasné.

Jednomu ze svých blízkých napsal Jan Marsalek vtip o tom, kde by se mohli potkat příště: "Muselo by to být ve vězení. Nebo jestli najdu těch 1,9 miliardy eur, tak na mém karibském ostrově." 

Podle týdeníku Spiegel tím mohl mít na mysli ostrov Grenada. Marsalek opakovaně vystupoval jako její "zástupce". Jeden z jeho pasů byl diplomatickým dokladem neurčené neevropské země a právě pro Grenadu Marsalek v minulosti zprostředkoval nákup špionážního softwaru. 

Video: Na akcích rozbité sítě ruských špionů se podílela ruská ambasáda, říká Kundra

Nešlo o jednotlivou buňku, ale provázenou síť na území dalších zemí, která měla v budoucnu podnikat hackerské útoky, popisuje redaktor Respektu. | Video: DVTV
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 5 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy