Obří německý finanční podvod narůstá. Bankéře Maršálka podezírají i ze špionáže

Helena Truchlá Helena Truchlá
30. 10. 2020 18:11
Největší finanční podvod v německých dějinách sahá až přes půl světa. Hlavní postavou případu firmy Wirecard je Jan Maršálek: čtyřicetiletý rakouský bankéř s českými kořeny, který podle vyšetřovatelů zpronevěřil dvě miliardy eur (přes 54 miliard korun). Letos v červnu Maršálek utekl před německou spravedlností. Nové informace ale zní jako ze špionážního thrilleru.
Jan Maršálek, šéf firmy Wirecard
Jan Maršálek, šéf firmy Wirecard | Foto: Wirecard

Novináři listu Süddeutsche Zeitung nově zjistili, že Maršálek pracoval pro rakouskou kontrarozvědku BVT. Bankéř, který měl ve svém luxusním domě v bavorském Mnichově místnost vybavenou ochranou proti odposlouchávání, je přitom kromě finančních podvodů podezřelý i kvůli vazbám na ruské tajné služby, ambicím budovat žoldnéřskou armádu v Libyi nebo neobjasněnému přístupu k přísně utajovanému dokumentu Organizace pro zákaz chemických zbraní. 

Federální prokuratura v západoněmeckém Karlsruhe má podle listu důkazy, že Maršálek působil jako "důvěrník" rakouské BVT. To by mohlo vážně narušit vzájemnou důvěru mezi Německem a Rakouskem.

Rakousko je neutrální zemí, není proto ani členem NATO. Berlín ale Vídeň tradičně považuje za partnera. Nicméně Rakušané mají úzkou diplomatickou spolupráci také s Moskvou, což Němci v posledních letech začali vnímat jako riziko. 

Německá kontrarozvědka BND se totiž bojí, že z rakouských bezpečnostních kruhů unikají informace do Ruska. Prokazatelně tomu tak bylo v nedávném případu penzionovaného rakouského plukovníka. Ten prodával státní a vojenská tajemství Rusům více než 25 let. Než ho soud letos v červnu poslal za mříže, vydělal si tím přes sedm milionů korun. V pravidelném a intenzivním kontaktu s ruskými zpravodajci byl i Maršálek. 

Rakušané se takovým obviněním brání. Když vyšlo najevo, že němečtí agenti si na své kolegy raději dávají pozor, důrazně se proti tomu ohradil sám rakouský prezident Alexander van der Bellen. Pokud by se ale nová informace o Maršálkovi potvrdila, znamenalo by to, že Rakušané dosadili "svého" člověka přímo na vrchol tehdy velmi vlivného německého podniku. 

Jan z BVT

Firma Wirecard poskytovala své služby provozovatelům kasin i on-line sázkových kanceláří. Případný kontakt ve vedení koncernu by tak byl cenný pro jakékoliv tajné služby. Karty vydávané Wirecard údajně používali i v utajení pracující členové německé kontrarozvědky.

Jestli skutečně docházelo k předávání informací směrem do Vídně, zatím není jasné. Pokud by tomu tak bylo, hrozilo by Maršálkovi, obviněnému kvůli finančním podvodům, navíc pět let vězení za špionáž. 

Maršálek byl v blízkém kontaktu i s politiky z pravicově populistické Rakouské strany svobodných (FPÖ). Pro ně byl podle už dříve dostupných informací "Janem z BVT" - tedy právě z rakouské tajné služby. 

Z Rakouska pocházel i zmíněný tajný text o chemických zbraních. Týkal se nervového plynu novičok, kterým se někdo pokusil v březnu 2018 v Londýně zavraždit dvojitého rusko-britského agenta Sergeje Skripala. Letos v srpnu s ním pak někdo zaútočil na ruského opozičníka Alexeje Navalného.

Jak se zrovna Maršálek k extrémně citlivému dokumentu dostal, není jasné. Případ řeší rakouští vyšetřovatelé a podle deníku Süddeutsche Zeitung kvůli tomu před několika týdny odjeli zjišťovat podrobnosti do Mnichova. Tam měl Maršálek nedaleko ruského konzulátu svou rezidenci s ochranou proti odposlouchávaní. 

Mysteriózní Maršálek

Podezření ze spolupráce s Vídní přidává do celého případu další neznámé. Maršálek, původně druhý nejvýše postavený manažer Wirecard, kterého server Bellingcat letos v létě označil za "nejhledanějšího muže světa", už půl roku není k nalezení. Čtyřicetiletý bankéř měl celou řadu identit a cestovních pasů. Po světě si vytvořil síť kontaktů ochotných ho na útěku krýt. 

Jak fungoval Wirecard a jak Maršálek zbohatl?

Wirecard svým zákazníkům nabízela zpracování plateb a finanční služby, a to jak pomocí kreditních a debetních karet, tak i mobilních aplikací. Poskytovala i technické řešení. Takový byznys plán může ale fungovat jenom pokud je vyvinutý software výkonný a počet zákazníků a jejich transakcí velmi vysoký. Nyní vyšlo najevo, že "hvězda německého technologického sektoru" ve skutečnosti dlouhodobě končila v minusu.

Jan Maršálek a druhý z šéfů firmy, rovněž obžalovaný Markus Braun, vysoké obraty a zisky v účetnictví vytvářeli uměle. Nakupovali firmy a zakládali dceřiné společnosti v podivných lokalitách mimo dohled. To byl úkol přímo Jana Maršálka. Údajné zisky se měly hromadit na kontech dvou malých bank na Filipínách, izolovaných od světového finančního systému. Jak ale letos v létě vyšlo najevo, údajné úspory Wirecard na Filipínách vůbec neexistovaly, doklady o nich byly falešné.

O tom, že účetnictví firmy je podvodné, se na základě zjištění britských Financial Times spekuluje už víc než rok. Až letos ale auditoři podvod odkryli. Německé úřady nyní řeší, proč se tak nestalo dříve. Vyšetřovatelé se mezitím snaží prokázat své podezření z falšování účetnictví, podvodů a možná i praní špinavých peněz. Celková ztráta přesahuje tři miliardy eur (přes 80 miliard korun).

Když v červnu prchal z Evropy, úspěšně zinscenoval svou cestu do filipínské Manily, kde měla Wirecard obchodní zájmy. Odjel se zdůvodněním, že tam jede najít "ztracené" miliardy eur. Ty ale nejspíš nikdy ani neexistovaly a Maršálek místo do Asie zamířil z Mnichova přes Vídeň do běloruského Minsku, kde se jeho stopa ztratila. Podle dřívějších zjištění skončil nejspíš někde poblíž Moskvy.

Těsně před jeho zmizením do hry opět vstoupila rakouská BVT: jedním z posledních, s kým se Maršálek ve Vídni potkal, měl být bývalý spolupracovník této tajné služby.  

Od té doby po Maršálkovi pátrají tajné služby nejméně tří západních států. Rozklíčovat jeho úlohu se snaží spolu s Němci i Britové a Američané. Zatím marně. Když kontrolní výbor německého parlamentu zvažoval, že kvůli případu Wirecard nechá v létě výjimečně svolat Spolkový sněm, poslanci to za čtvrt hodiny zamítli. List Süddeutsche Zeitung píše, že podle nich to nemělo smysl, protože o případu je známo tak málo, až by nebylo co projednávat.

Maršálek, který po otci mluví i česky, proto nadále zůstává pro politiky i bezpečnostní služby "mystériem", jak novinářům řekl zdroj obeznámený s vyšetřováním.

Video: Navalného mohli chtít otrávit i další zájemci, nejen Putin, říká Novák

Alexej Navalnyj má spoustu nepřátel nejen v Kremlu. Je teď víc investigativní novinář než opoziční politik, říká redaktor Aktuálně.cz Martin Novák. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy