Nyní se ukazuje, že zmizet Maršálkovi pomohli dva prominentní Rakušané - bývalý člen tajných služeb a exposlanec. Podle zjištění německého listu Süddeutsche Zeitung, rakouského Standardu a obdobných informací britského deníku Financial Times zadržela vídeňská policie dva muže, které obvinila z organizace Maršálkova útěku do Běloruska.
Finančník, v současnosti patřící mezi nejhledanější osoby světa, z Evropy zmizel poté, co se německé úřady začaly zajímat o osud několika miliard eur, které měla mít firma Wirecard uložené na účtech ve filipínské Manile. Ty ale nejspíš nikdy ani neexistovaly. Maršálek (v médiích se objevuje i německá verze jména Marsalek, případně Marshalek) a jeho kolegové si je "vyrobili" uměle ve zfalšovaném účetnictví.
Kromě miliardových ztrát finančník zpronevěřil ještě další stovky milionů eur pro vlastní potřebu. Část z nich využil pro útěk. Za soukromé letadlo, kterým vloni v červnu odletěl z Vídně do Běloruska, zaplatil v hotovosti. Letoun mu měli pomoct zajistit dva muži, někdejší příslušník rakouských tajných služeb Martin W. a bývalý poslanec za krajně pravicovou stranu FPÖ (Svobodná strana Rakouska) Thomas Schellenbacher.
O tom, že Maršálek působil jako "blízký člověk" rakouské kontrarozvědky BVT i že měl blízké vazby na FPÖ, informovala německá média s odkazem na federální prokuraturu už vloni na podzim. První ze dvou nyní odhalených kompliců měl být jeho "dlouhodobý důvěrník" z řad BVT. Muži se znali dlouhé roky, a jméno Martina W. dokonce stálo na dveřích jedné z místností luxusní mnichovské vily, odkud Maršálek často úřadoval, píše agentura Bloomberg.
Směr Bělorusko
Maršálek a Martin W. se setkali na večeři v malé italské restauraci Il Sogno v Mnichově ve čtvrtek 18. června. Tedy ve stejný den, kdy Maršálek kvůli začínajícímu skandálu s podvodem musel skončit na postu provozního ředitele Wirecard. Na večeři přišla i jistá Sabine E., dlouholetá Maršálkova asistentka.
Den poté Maršálek odjel taxíkem na 400 kilometrů vzdálené soukromé rakouské letiště v Bad Vöslau, jižně od Vídně. O organizaci letu požádal Martin W. bývalého poslance Thomase Schellenbachera, který to nyní policistům sám přiznal. Doplnil také, že Maršálek měl zpoždění, protože řidič taxíku se po cestě ztratil. Nakonec byznysmen nasedl do čtyřmístné Cessny Citation Mustang 510, patřící firmě Jet X Aviation Services, a odletěl do běloruského Minsku. Dvěma pilotům zaplatil osm tisíc eur (přes 200 tisíc korun).
Dál se stopa ztrácí.
Kde se ukrývá?
Zadržení dvou mužů v souvislosti s plánováním útěku Jana Maršálka rakouské úřady potvrdily, odmítly ale komentovat, kdo přesně byl zatčen. Kontrarozvědčíka Martina W., který je formálně dlouhodobě postavený mimo službu, policie po dvou dnech propustila. Někdejší poslanec Schellenbacher však zůstává ve vazbě, byť podle agentury Bloomberg v souvislosti s jinou kauzou.
Jak fungoval Wirecard a jak zbohatli jeho šéfové?
Wirecard se specializoval na platby na internetu. Takový byznys plán ale může vydělávat miliardy, jen pokud je počet zákazníků a jejich transakcí velmi vysoký. Loni v létě vyšlo najevo, že "hvězda německého technologického sektoru" ve skutečnosti dlouhodobě končila v minusu.
Vysoké obraty a zisky v účetnictví firmy vytvářeli uměle. Nakupovali jiné podniky a zakládali dceřiné společnosti v podivných lokalitách mimo dohled. To byl úkol pro Jana Maršálka. Údajné zisky se měly hromadit na kontech dvou malých bank na Filipínách, izolovaných od světového finančního systému. Jak ale loni v létě vyšlo najevo, údajné úspory vůbec neexistovaly, doklady o nich byly falešné.
V centru dlouholetého a komplikovaného podvodu, který oklamal i německé kontrolory, stáli dva muži: provozní ředitel Jan Maršálek, postava jako ze špionážního thrilleru s vazbami na Česko, který je nyní na útěku a řadí se mezi nejhledanější muže světa, a generální ředitel Markus Braun, šéf centrály v německém Mnichově.
Firma poskytovala své služby také provozovatelům kasin a on-line sázkových kanceláří. Případný kontakt ve vedení koncernu by tak byl cenný pro jakékoliv tajné služby. Podle dřívějších zjištění listu Süddeutsche Zeitung měl Maršálek přinejmenším zprostředkované vazby na rakouskou kontrarozvědku BVT, spekuluje se i o roli ruských nebo amerických zpravodajců. Karty vydávané Wirecard údajně používali i v utajení pracující členové německé kontrarozvědky.
Víc o Janu Maršálkovi, jednom z nejhledanějších mužů planety, se dočtete zde.
Aktuální zjištění médií ohledně Maršálkova útěku zůstává jedním z mála, která do případu po dlouhých měsících vnášejí trochu světla. Finančník není k nalezení už více než půl roku. A i předtím se skrýval pod řadou identit, po celém světě navíc disponuje sítí kontaktů ochotných ho krýt.
Kromě finančních machinací je Jan Maršálek podezřelý i kvůli možným vazbám na ruské tajné služby, ambicím budovat žoldnéřskou armádu v Libyi nebo neobjasněnému přístupu k přísně utajovanému dokumentu Organizace pro zákaz chemických zbraní. Média spekulují o tom, že nyní pobývá na tajném místě poblíž Moskvy, kdesi v Turecku nebo na izolovaném tropickém ostrově.
Boj o rakouskou tajnou službu BVT
Rakouská kontrarozvědka BVT se dostala do centra politických bojů v Rakousku v letech 2017 a 2018, kdy Svobodní (FPÖ) vládli v koalici společně s lidovci kancléře Sebastiana Kurze. Na starosti měli mimo jiné ministerstvo vnitra a jemu podřízená policie tehdy prohledala sídlo BVT, údajně na základě podezření z korupce. Ta se později nepotvrdila.
Německá kontrarozvědka BND se mimo jiné obává, že z rakouských bezpečnostních kruhů mohou unikat informace do Ruska. Rakousko není členem Severoatlantické aliance a země má úzkou diplomatickou spolupráci s Moskvou. Obzvlášť blízko mají do Ruska právě politici z krajně pravicové FPÖ. Strana je však od voleb v roce 2019 v opozici.
Pokud se prokáže, že Jan Maršálek, šéf obří německé firmy Wirecard, která si vysloužila podporu přímo z nejvyšších pater Berlína, spolupracoval s rakouskými tajnými službami a případně jim i vynášel informace, mohlo by to narušit vzájemnou důvěru mezi oběma zeměmi. Zatím ale tato podezření potvrzená nejsou.
