Bratislava (od našeho zpravodaje) - Současná uprchlická vlna ovlivní budoucnost Evropy více, než se na první pohled může zdát.
"Je to větší krize než Řecko a jediné řešení je takové, které budeme schopni udělat dohromady," tvrdí Jeroen Dijsselbloem, nizozemský ministr financí a šéf euroskupiny, tedy ministrů financí eurozóny.
Na Tatra Summitu v Bratislavě, konferenci věnované evropským tématům, uprchlíci - přes snahu organizátorů a moderátorů - ovládli téměř veškerou agendu. Konkurovat jim může pouze další problém, označovaný za existenciální hrozbu pro Evropskou unii - případný odchod Velké Británie.
"Evropa byla na křižovatce mnohokrát, ale tohle je od druhé světové války naprosto unikátní situace," míní také Jörg Asmussen, německý státní tajemník a býval člen bankovní rady Evropské centrální banky. "Německo tohle nemůže zvládnout samo a také to nezvládneme za pár měsíců, je to práce na generaci. A bude to vyžadovat více Evropy a stmelenější Evropu."
Absolutní krize vzájemné důvěry
Například již zmiňovaný Dijsselbloem by se normálně věnoval ve svých vystoupeních návrhu na dokončení bankovní unie a hodnocení pokroku Řecka, což má oficiálně příští týden na programu zasedání ministrů financí eurozóny.
Místo toho musel v Bratislavě vysvětlovat svůj nápad, že na rozpočty zemí, které jsou uprchlickou krizí zasaženy nejvíce, by Evropská komise měla v nadcházejícím hodnocení pohlížet shovívavěji a tolerovat případný deficit způsobený vyššími náklady na zvládnutí vlny uprchlíků.
Západní politici se snaží přesvědčit své partnery ze střední Evropy, že bez "obousměrné solidarity" - tedy přerozdělování uprchlíků a pomoci hraničním státům - Unie nemá šanci přežít. "Jsme uprostřed absolutní krize vzájemné důvěry. Začalo to půjčkami Řecku a teď se to prohloubilo," řekl například Sandro Gozi, italský státní tajemník pro evropské záležitosti.
"Po rozšíření EU jsme nebyli efektivní v prosazování společné politické kultury a je třeba si uvědomit, že solidarita není jednosměrná ulice," napadl nepřímo neochotu středoevropských států podílet se na přijímání uprchlíků. V sázce je minimálně "největší dar, který jsme Evropanům dali - svoboda pohybu", varoval politik, jehož země jen stěží zvládá nápor uprchlíků z Afriky.
Jörg Asmussen bránil a vysvětloval rozhodnutí německé vlády postarat se o statisíce utečenců. "Není to otázka peněz, ale logistiky," řekl.
Podle německé ústavy má na bezpečné útočiště právo každý pronásledovaný. Jenže Německo nestíhá přijímat deset tisíc utečenců, kteří v současnosti denně přicházejí na jeho hranice. I proto kancléřka Angela Merkelová prosadila akční plán pomoci Turecku, které nese největší tíhu uprchlické vlny z Blízkého východu.
Zimní čekárna na Balkánu
Berlín se snaží přenést pojem bezpečného útočiště do jiných států. Další na řadě je Balkán, kde uprchlická vlna způsobuje problémy tak závažné, že se slovinský premiér Miro Cerar na začátku týdne zmínil o možnosti nových ozbrojených konfliktů.
Podle Kataríny Mathernové z Evropské komise, která má na starosti právě balkánské země, je třeba nyní spolupracovat na tom, aby desítky tisíc uprchlíků na Balkánu přečkaly zimu. Ze zemí jako Makedonie či Srbsko se stává zimní čekárna. A rostoucí napětí mezi různými balkánskými zeměmi je patrné.
Někteří experti jako Asmussen se pokoušeli načrtnout dlouhodobější vizi toho, jak by se Evropa měla vypořádat s uprchlickou vlnou, která neustává.
Krátkodobě je podle něj nejnutnější zajistit utečencům slušné životní podmínky, dlouhodobější a složitější je jejich integrace do pracovního trhu včetně toho, že utečenci musejí přijmout demokratická pravidla, jako je rovnost mužů a žen či tolerance náboženství. To mají zajistit národní státy.
"Na evropské úrovni musíme řešit společnou azylovou politiku, přerozdělení uprchlíků a efektivní kontrolu vnějších hranic. A třetí úroveň je nějak řešit příčiny toho, proč lidé ze Sýrie a dalších zemí utíkají. To jsou úkoly dnešních politických lídrů," vysvětlil Asmussen.
Střední Evropa? Fráze, ale žádné vlastní návrhy
Jenže političtí lídři, především ti ze střední Evropy, jsou opatrní.
Při debatě v Bratislavě opakují - jako místopředseda slovenského parlamentu a bývalý eurokomisař Ján Figeľ - fráze o řešení příčin, ale nepřicházejí s vlastními návrhy. Nechávají tak prostor extremistům nalevo i napravo, kteří ještě více podkopávají ideu když ne sjednocené, tak alespoň spolupracující Evropy.
Uprchlíci totiž podle Yvese Bertonciniho, ředitele pařížského Institutu Jacquese Delorse, vytvořili takový tlak, že roste vliv "eurofobů", ještě nebezpečnější než euroskepticismus. Ten totiž předpokládá skepsi vůči Bruselu, ale nechce Unii rozložit nebo z ní vystupovat. "Uprchlické téma utočí na páteř evropské jednoty, tvořenou solidaritou v kombinaci se svobodou pohybu," řekl Bertoncini.
Silné domácí reakce na vlnu uprchlíků v kombinaci s vrcholící britskou ofenzivou zaměřenou na reformu Unie s hrozbou vystoupení z EU tak způsobují, že experti i politici musejí obhajovat úplně nejzákladnější principy, na nichž Unie funguje.
V Bratislavě bylo vidět, že západní partneři tlačí na Středoevropany, aby se více podíleli na řešení uprchlické krize a nezavírali před ní oči. I když Jeroen Dijsselbloem vyloučil, že by západní státy chtěly použít případné škrty příspěvků z evropských fondů jako nátlakový prostředek vůči postkomunistickým členům. "Ne," řekl to v rozhovoru s novináři na Tatra Summitu. "Ale budeme se muset semknout a postupovat společně."
A jeho slovenský protějšek, vicepremiér a ministr financí Peter Kažimír k tomu dodal: "Potřebujeme spolupráci, nikoli hrozby. Jenže složitost uprchlické krize je enormní."
Jeho šéf, premiér Robert Fico, přitom žaluje EU za povinné kvóty na rozdělení utečenců u Evropského soudu. A jejich strana Směr vylepuje na billboardy před březnovými volbami heslo "Chráníme Slovensko".
