Ruský prezident Vladimir Putin. | Foto: Reuters

Diskreditace ruské armády

Ruské úřady 9. ledna zahájily správní řízení kvůli údajné diskreditaci ruské armády proti poslanci petrohradského zákonodárného sboru Borisi Višněvskému a jeho bývalému kolegovi Maximu Reznikovi. Stačil na to pouhý příspěvek na sociálních sítích.

Višněvskij na svém telegramovém kanálu již v dubnu loňského roku vyzval k mezinárodnímu vyšetřování a potrestání osob zodpovědných za masakr v ukrajinském městě Buča. Reznik "jen" zveřejňoval příspěvky z kanálů ruských opozičních médií Meduzy a Mediazony, které se v Rusku považují za zahraniční agenty, tedy osoby či organizace finančně podporované z ciziny.

Jen do loňského října ruské soudy řešily téměř šest tisíc takových případů. Za porušení zákona o diskreditaci ruské armády hrozí pokuta až 50 tisíc rublů (asi 17 tisíc korun) a 15 let vězení. Prezident Vladimir Putin podepsal normu 4. března, tedy krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Kreml si legislativou vynucuje, aby se v zemi nešířily zprávy, které nejsou v souladu s jeho propagandistickým pojetím "speciální vojenské operace".