S vojenským historikem a analytikem Jagilem Henkinem redakce loni v březnu pořídila dlouhý rozhovor o ruské agresi na Ukrajině. Nyní jej po koordinovaném a dobře připraveném útoku palestinských teroristů z Hamásu zastihla mobilizovaného v řadách izraelské armády.
"Nejsem u Gazy, ale na severní frontě u libanonských hranic. Musíme být připraveni i na útok z této strany. Mám mnoho práce, ale zatím vše probíhá v pořádku," vysvětluje Henkin, který zde působí jako velitel jednotky.
"Situace je velmi vážná, nejvážnější od vypuknutí jomkipurské války v roce 1973. Je to na všech vidět, všichni si to uvědomují, že tohle není jen tak nějaký útok z dlouhé řady těch, které Hamás podnikl," upozorňuje.
Vojenský historik ale nechce spekulovat, jak dlouhá válka bude. Teroristé z Hamásu po sobotním ostřelování z Pásma Gazy pronikli do Izraele, kde povraždili stovky civilistů a další zajali. "Lidé jsou naštvaní a chtějí vidět rozhodnou akci armády. V minulosti války netrvaly dlouho, ale tentokrát musíme metodicky zničit veškerou vojenskou infrastrukturu Hamásu. Tentokrát to bude velká operace," soudí Henkin.
Překvapivý útok
Deník Aktuálně.cz oslovil také důchodce Tommiho Šveda, bývalého profesora na Ben Gurionově univerzitě v Tel Avivu, který žije ve středním Izraeli. "Syn je zrovna v Praze a volal mi, že mám štěstí, že bydlím na dobrém místě. To znamená daleko od Gazy, kam nevstoupili teroristé a nevraždili," říká.
Šved před padesáti lety bojoval v řadách izraelské armády, když v roce 1973 zaútočily na židovský stát Egypt a Sýrie. Okamžitě se coby mobilizovaný přihlásil do armády a bojoval na severní frontě jako tankista.
"Paradoxně mi bylo lépe než dnes, protože jsem aspoň něco aktivně dělal. Teď jen sleduji hrozné zprávy a nemohu nic. Je to hrozný pocit. Ale přesně jako nás překvapili tehdy před padesáti lety, tak nás překvapili dnes. To se nám nesmí stávat, pro Hamás je to obrovské vítězství. Vždyť se jim podařilo i zmocnit policejních automobilů a jezdili v nich, přepadli policejní stanice," diví se Izraelec.
Je šokovaný tím, že se ozbrojenci Hamásu dostali vcelku bez problémů do Izraele.
"Věřili jsme, že ta bezpečnostní opatření na hranici fungují. Že nemohou projít. To, co se stalo, je obrovské překvapení a zklamání. V Izraeli si nemůžeme dovolit být takto překvapení, protože jsme obklopeni nepřáteli. A teroristy, jejichž cílem je zničit Izrael. To není prázdné heslo nebo jen slogan. Teď není čas na nějaké diskuse nebo obviňování, ale po válce se to bude určitě vyšetřovat a lidé budou chtít znát viníky," tvrdí Tommi Šved.
Obrovská tragédie
Velmi citlivé je pro Izraelce zavlečení civilistů - hlavně žen a dětí - do Pásma Gazy. "Je katastrofa, že máme tolik nezvěstných. Nikdo neví, kolik a kde ti lidé jsou. Mezi nimi jsou i matky s malými dětmi. Ani armáda ještě nemá přesná čísla a jména. Některé lidi unesli teroristé různými tunely a přechody, které si sami udělali. To je velmi těžká situace," míní Šved.
S tím souhlasí i třetí Izraelec, expert Mezinárodního centra pro boj s terorismem v Herzliji, profesor Ely Karmon.
"Je to obrovská tragédie a obrovský problém. Vždy, když jsme v konfliktu s Hamásem nebo Hizballáhem ztratili jednoho, dva nebo tři vojáky, zadržované jako rukojmí, propustili jsme stovky či tisíce teroristů. Teď je drženo jako rukojmí přes sto Izraelců, včetně malých dětí i seniorů. Hamás si za jejich propuštění řekne vysokou cenu. My bychom měli Gaze vypnout vodu, elektřinu a zamezit jakémukoliv pohybu zboží přes hranici, dokud nepropustí rukojmí," vypočítává Karmon.
Izraelská armáda v neděli večer evakuovala všechny obyvatele vesnic a kibuců blízko Pásma Gazy, protože hranice stále není pod kontrolou. Někteří lidé z napadených míst lokalizovali mobily svých příbuzných v Gaze. Jiní stále nevědí, zda se jejich blízcí ještě někde neschovávají nebo zda nejsou mrtví.
Zemřely stovky lidí. To je největší ztráta izraelských životů během jednoho dne v dějinách židovského státu.
