Praha – Ničit, pálit a zabíjet vyrážejí libyjští islamisté k libyjským ropným polím. Výpadů přibývá - a tentokrát se jejich terčem stal i Čech, který přes hrozící nebezpečí v Libyi pracoval.
Ani čtyři dny po pátečním útoku islamistů na ropné pole Ghání není jasný jeho osud. Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek řekl, že muž byl zřejmě unesen ozbrojenci, kteří se hlásí k organizaci Islámský stát. Zprávy je ale těžké získat i ověřit.
Rakouské ministerstvo zahraničí tvrdí, že několik cizinců včetně Rakušana a Čecha zajal Islámský stát, nezveřejnilo však, z jakého zdroje informaci má.
Čech, vyučený kuchař z Vysočiny, pracoval pro firmu VAOS, která má sídlo na Maltě a v Libyi udržuje v chodu část ropné infrastruktury, hlavně ropovody.
"V uplynulých letech vždy existovali Češi, kteří pro zahraniční firmy na libyjských terminálech a ropných polích pracovali. Ne že by jich byly stovky, ale vždy tam nějací dělali. Zahraniční firmy měly vždycky propracovaný systém, například veškeré zásobování probíhalo do nejbližšího místa letecky. Teď se situace hodně změnila, ale předpokládám, že pracovníky stále nabírají firmy, které získaly kontrakty ještě za Kaddáfího," řekl Aktuálně.cz český diplomat, který působil v Libyi před několika lety.
Situaci komplikuje fakt, že svržení Muammara Kaddáfího v roce 2011 vedlo k rozdělení země. Jsou tam dvě znepřátelené vlády. Ta mezinárodně uznávaná sídlí na východě v Tobruku. Metropoli Tripolis a další oblasti na západě ovládá konkurenční administrativa, podporovaná ozbrojenými milicemi, které si říkají Libyjský úsvit.
Obě vlády mezi sebou svádějí tvrdé boje a na nedávné zasedání Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) chtěly obě poslat svého zástupce. Až minulý týden se uskutečnily rozhovory o možném smíru v Maroku.
Ropné pole Ghání, odkud Čech zmizel, se nachází v centrální části země na území, které podle dostupných informací kontroluje mezinárodně uznávaná vláda z Tobruku.
Radikálové, kteří se hlásí formálně k Islámskému státu, nyní mají v rukou dvě velká města. Dernu a Sirtu, rodiště Muammara Kaddáfího. Tam nedávno ovládli nejprve univerzitu a pak i budovy místní správy. Útoky na ropná pole chtějí radikálové své rivaly připravit o zdroj příjmů.
Předpokládaná útočiště islamistů bombarduje libyjské letectvo loajální vládě v Tobruku a po nedávném masakru jedenadvaceti egyptských koptských křesťanů i Egypt.
Kvůli chaosu a válčení už libyjská denní produkce poklesla na 350 tisíc barelů ropy. Do roku 2011 to bylo 1,6 milionu barelů denně. Protože ropa je hlavním artiklem Libye, OSN varuje, že další pokles a ničení způsobí problémy se zásobováním potravinami a základním zbožím.
Ozbrojenci v posledních týdnech opakovaně zaútočili na naleziště v Mabrúku a Zahrá - dvě z největších ropných polí. Zničili, co mohli, a zase odjeli.
Ostraha není dostatečná a obvykle se stahuje, když čelí přesile nebo jí dojde munice.
"Očekáváme, že džihádisté vystupňují své nájezdy na ropnou infrastrukturu v příštích týdnech. Nepočítáme s oživením libyjského exportu v krátkodobé perspektivě," uvádí ve své zprávě skupina Eurasia Group, zabývající se poradenstvím a vyhodnocováním rizik v oblasti politiky a byznysu.
Páteční útok je první, při kterém islamistům v Libyi padli do rukou cizinci pracující v energetickém sektoru. Kromě Čecha a Rakušana se pohřešují také čtyři Filipínci, dva Bangladéšané a Ghaňan.
