Islámský stát vtáhl masakrem křesťanů do války Egypt

Martin Novák Martin Novák
16. 2. 2015 12:05
Masakr na pláži u Tripolisu vyprovokoval Egypťany k odvetě, ale pozemní invazi do Libye lze stěží očekávat.
Policejní hlídky v Káhiře. Ilustrační foto
Policejní hlídky v Káhiře. Ilustrační foto | Foto: Reuters

Káhira – Je to jiná vražda, než je svět u Islámského státu zvyklý. Obětí bylo jedenadvacet a na videu nebyla pustá krajina východní Sýrie, ale pobřeží Středozemního moře.

Vraždu jedenadvaceti egyptských koptských křesťanů spáchali islamisté nedaleko libyjské metropole Tripolisu. Tedy tisíce kilometrů od míst, která Islámský stát (IS) kontroluje v Sýrii a Iráku.

Odpověď přišla rychle. V pondělí za úsvitu egyptské letectvo bombardovalo pozice Islámského státu nebo skupiny, které se k IS hlásí a které Káhira podezřívá z únosu a vraždy křesťanů.

Podle nepotvrzených zpráv nálety usmrtily čtyřicet až padesát ozbrojenců.

Do vzdušných úderů se zapojila také letadla, která má k dispozici libyjská vláda, dočasně sídlící v Tobrúku na východě země u egyptských hranic.

Terčem útoků je město Derna, které ovládají islamisté už přes dva roky, a také Sirta. Rodné město Muammara Kaddáfího, které ve válce v roce 2011 padlo jako poslední do rukou povstalců. Právě nedaleko Sirty v prosinci a lednu teroristé egyptské křesťany unesli.

Pohled z výšky na město Derna, kde operují ozbrojenci hlásící se k Islámskému státu.
Pohled z výšky na město Derna, kde operují ozbrojenci hlásící se k Islámskému státu. | Foto: Martin Novák

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí v pondělí v mimořádném televizním projevu vyzval Spojené státy, aby se vedle Sýrie a Iráku zapojily i do bombardování v Libyi. Uvedl, že Egypt si "vyhrazuje právo na obranu." Koptští křesťané tvoří asi deset procent populace Egypta a mají zastoupení mezi politickými a podnikatelskými elitami země.

K církvi se hlásí například nejbohatší Egypťan Nagíb Sawiris nebo bývalý generální tajemník OSN Butrus Butrus-Ghálí.

Koptové výrazně podporují současného prezidenta Sísího, protože je zásadním odpůrcem jak radikálních, tak i umírněných islamistů. Před dvěma lety pozavíral vedení Muslimského bratrstva a stranu zakázal.

"Co vím z prvních reakcí, tak lidé jsou velmi smutní a podporují prezidentovo rozhodnutí zaútočit na teroristy v Libyi," řekl Aktuálně.cz bohemista z Káhiry Mahmúd Helál.

Sísí rovněž zakázal Egypťanům cestování do Libye. I po pádu Kaddáfího tam mířily tisíce Egypťanů za prací, ale v rozvrácené zemi už nikdo nemá záruky bezpečnosti.

Libye má dvě vlády. Jednu sídlící v Tobrúku, druhou v Tripolisu. Navzájem se neuznávají, Egypt podporuje tu tobrúckou.

Některá města a oblasti ale ovládají milice, v mnoha případech radikální islamisté. Dernu, části Benghází nebo Sirtu. Chaos výrazně snížil export ropy a množí se zprávy o tom, že docházejí zásoby mouky a dalších základních potravin.

Problémem pro Egypťany je, co v odvetě bombardovat. Není jasné, kdo se přesně hlásí k Islámskému státu. V zemi jsou desítky různých skupin a milic, k Islámskému státu se formálně může přihlásit kdokoliv (kromě násilí vůči živým útočí na mrtvé: povalili náhrobky na několika válečných hřbitovech s ostatky evropských vojáků z druhé světové války).

Egypťané jsou rovněž tradičně opatrní v uplatňování vojenské síly za hranicemi. Od zkušenosti v šedesátých letech, kdy egyptská armáda utrpěla velké ztráty v občanské válce v Jemenu.

Foto: Aktuálně.cz

Jednou z mála pozdějších výjimek byla egyptská účast v mezinárodní koalici proti Iráku v roce 1990, i tam ale Káhira poslala jen omezený kontingent, který do bojů příliš nezasáhl.

Je nepravděpodobné, že by Sísí poslal do Libye i pozemní vojsko. To je vázáno bojem s domácími radikálními islamisty na Sinajském poloostrově. I ti se formálně přihlásili k Islámskému státu, při svých akcích zabíjejí egyptské vojáky a policisty.

Letectvo se ale dočká brzy nových posil. Egypt nakoupí za 5,2 miliardy eur francouzské stíhačky Rafale, rakety vzduch-vzduch a námořní fregatu. Sísí nákup odůvodňuje právě situací v Libyi, kterou označil za ohrožení pro Egypt.

 

Právě se děje

před 23 minutami

Skotsko bude za pár let nezávislé a v Evropské unii, řekla Sturgeonová

Skotsko bude za pár let nezávislou zemí a zároveň členským státem Evropské unie, je přesvědčena skotská první ministryně Nicola Sturgeonová. Řekla to ve středu na tiskové konferenci v Berlíně. Šéfka separatistické Skotské národní strany (SNP) také dala najevo vážné pochybnosti, zda britský premiér Boris Johnson najde v otázce brexitu kompromis, který by vyhovoval Bruselu i parlamentu v Londýně. V příštích měsících Sturgeonová očekává předčasné volby.

"Riziko, že Británie opustí Evropskou unii bez dohody, je stále velké. Poškodilo by to naši ekonomiku a naše občany, a já udělám všechno pro to, abych tomu zabránila," uvedla Sturgeonová. Zdůraznila přitom, že si velká většina Skotů brexit nepřála. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy