"Tento režim není věrný žádnému ze svých náboženských principů a nezná ani právní stát, jen sílu a snahu udržet se u moci za každou cenu," prohlásila Moradchaníová ve videu, které na sociálních sítích zveřejnil její bratr Mahmoud Moradchaní. Ten žije v exilu ve Francii.
Aktivistku zadržela ve středu íránská policie, když si ji kvůli jinému případu předvolal prokurátor. Nyní je držena v nechvalně proslulé věznici Evin. V minulosti jí z nejasných důvodů hrozilo až 15 let vězení, uvádí tisková agentura HRANA, zaměřená na lidskoprávní témata.
Žena nebyla zatčena poprvé. Už počátkem roku ji po cestě domů zastavili policisté, prohledali její dům a zabavili několik osobních věcí, všímá si americká stanice CNN. Nakonec ji propustili na kauci.
To ji však nezastavilo. Minulý pátek, tedy dva dny po dalším zatčení, zveřejnil její bratr video, ve kterém Moradchaníová íránský režim otevřeně kritizuje. Není jasné, jak je záznam starý, ale musel vzniknout ještě před zadržením policií, upozorňuje britský list The Guardian.
"Teď je načase, aby všechny svobodné a demokratické státy odvolaly své zástupce z Íránu a vyhostily představitele tohoto brutálního režimu ze svých zemí," říká Moradchaníová na videu, které se začalo rychle šířit na sociálních sítích. A dodává, že íránský režim "vraždí děti". Na záznamu kritizuje také mezinárodní společenství za to, že Íránce nechalo opuštěné a s prázdnýma rukama a že současné sankce nejsou dostačující.
Policejní brutalita
Protesty v Íránu trvají od poloviny září, kdy ve vazbě zemřela 22letá Íránka kurdského původu Mahsá Amíníová. Mravnostní policie ji zadržela kvůli špatně nasazenému hidžábu. Policie tvrdí, že žena zemřela na infarkt, její rodina je ale přesvědčena, že za smrt mohla policejní brutalita, která je v zemi běžná.
Agentura HRANA tento víkend uvedla, že během následných demonstrací bylo zabito přes 450 lidí včetně 63 dětí. Zemřelo také na šedesát členů bezpečnostních složek.
Přes 18 tisíc protestujících bylo zadrženo a několik odsouzeno k trestu smrti. Protesty se ale dál rozrůstají a připojují se k nim lidé napříč společenskými vrstvami.
Rodina disidentů
Moradchaníová pochází z té části rodiny, která současné vedení Íránu v čele s jejím strýcem Alím Chameneím silně kritizuje. Její otec Alí Tehráni, který byl ženatý s Chameneího sestrou Badri, před měsícem zemřel.
Patřil k významným osobnostem íránské opozice a sám byl opakovaně vězněn. Významný spisovatel a teolog si nepřál, aby zemi ovládala náboženská diktatura, přestože se sám účastnil revoluce v roce 1979, která svrhla tehdejší monarchii a díky níž se současný režim dostal k moci.
Bardi Chameneíová, sestra nejvyššího duchovního vůdce a matka Moradchaníové, také patří ke kritikům režimu. Se zbytkem rodiny se rozhádala v 80. letech a následně uprchla na několik let za svým manželem do exilu v sousedním Iráku. Ostře kritizovala hlavně trest smrti, který je v islámské zemi dodnes používán. I ona byla opakovaně zatčena, naposledy letos v lednu.
Kritika islámské republiky ze strany příbuzných nejvyšších představitelů není bezprecedentní. V roce 2012 byla novinářka a aktivistka Faeze Hášemí Rafsandžáníová, dcera zesnulého bývalého prezidenta Akbara Hášemího Rafsandžáního, odsouzena k trestu vězení za "protistátní propagandu", připomíná agentura Reuters.
