Podle informací izraelského deníku Haaretz získala íránská vláda několik raket typu BM-25 od severokorejského režimu.
Možného útoku ze strany Teheránu se tak v budoucnosti musí obávat také Evropa.
České ministerstvo obrany bude prověřovat
Mezi ohroženými zeměmi jsou například Česko, Itálie nebo Rumunsko, uvedly izraelské bezpečnostní zdroje citované agenturou AP, které si nepřály být jmenovány.
Stávající íránské rakety Šaháb byly přitom schopny zasáhnout pouze nedaleký Izrael, který je považován za hlavní cíl možného íránského útoku.
Mluvčí českého ministerstva obrany Andrej Čírtek k možnému ohrožení státu uvedl, že informaci je nutné nejdříve prověřit, což je úkol mimo jiné pro vojenské zpravodajství. Na základě získaných informací se pak přizpůsobí obrana České republiky.
Rakety BM-25 byly původně vyráběny v Sovětském svazu a jsou podle Haaretzu schopné nést jaderné hlavice.
Poté, co je Sovětský svaz vyřadil ze své výzbroje, byly prodány do Severní Koreje. Německá zpravodajská služba v únoru zjistila, že si je od Pchjongjangu zakoupil Írán. Šéf izraelské vojenské špionáže nyní tvrdí, že do Íránu nyní dorazila první dodávka těchto zbraní.
Izrael: Jako první nezaútočíme
Agresivní výroky íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda na adresu židovského státu totiž v uplynulých měsících plnily stránky řady západních médií.
- Izraelci si Írán pohlídají z vesmíru - NAJDETE ZDE
Také Izrael však vlastní jaderné zbraně a v jeho skladech podle odhadů leží na dvě stě jaderných hlavic. Jejich užití izraelská armáda odmítá.
"Izrael nebude prvním státem Blízkého východu, který světu představí svoji jadernou sílu," prohlásil nejmenovaný člen izraelského ministerstva obrany.
Ultimátum RB OSN se blíží
Íránské obohacování uranu je přitom stále na pořadu dne. Zítra vyprší ultimátum Rady bezpečnosti OSN k jeho ukončení a pravděpodobnost, že se tak stane, je rovna nule, především kvůli trvající neochotě Ruska a Číny přistoupit k sankcím.
Íránští vůdci proto nešetří sebevědomými výroky.
Během úterního setkání se súdánským prezidentem Baškirem prohlásil nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, že jeho země je odhodlána podělit se o jadernou energii s ostatními arabskými státy.
"Islámská republika je připravena předat své zkušenosti, technologii a znalosti svých vědců ostatním arabským státům," prohlásil.
Íránský přestavitel u OSN pohrozil pozastavením dalších jednání, pokud budou sankce proti Teheránu opravdu přijaty a hlavní vyjednávač Alí Larídžaní Západ upozornil, že v případě vojenského útoku Írán svůj jaderný program pečlivě ukryje, aby nedošlo k jeho zničení.
"Západní země musí pochopit, že nemohou každý problém vyřešit silou. Jak nám chcete zabránit v dalších aktivitách prostřednictvím sankcí? Pokud sankce vyhlásíte, Írán přeruší své styky s MAAE," trvá na svém Larídžaní.
Opozice vůči jadernému programu existuje i v Íránu
Mnohamilionový Írán však není názorově homogenní, jak by se na první pohled mohlo zdát. Podporu civilnímu jadernému programu sice vyjadřuje většina občanů, odpůrce konzervativní vlády nevyjímaje, obavy ze sankcí jsou ale všudypřítomné.
Hlavní bezpečnostní orgán v zemi, Nejvyšší rada pro národní bezpečnost, dokonce nařídila všem médiím v zemi vyhnout se diskuzím o jaderném programu. Veřejnost proto dlouhou dobu neměla dostatek informací o stávající situaci.
Teprve možné sankce Rady bezpečnosti OSN obyčejným Íráncům ukázaly, že konfrontační postoj prezidenta Ahmadínežáda není nejšťastnější. Sankce i případná vojenská intervence by nejvíce ublížily íránské ekonomice a odliv investorů ze země je patrný již dnes.
Zemi trápí také vnitropolitické problémy
Čtvrtý největší producent ropy musí přitom vyřešit celou řadu problémů na domácí půdě. Zemi trápí extrémní inflace, rostoucí nezaměstnanost a prohlubující se sociální problémy.
V zemi žijí miliony lidí nespokojených s islámským režimem a roste separatismus etnických a náboženských menšin v Kurdistánu či Balúčistánu.
Největší íránská reformní strana Fronta účasti dokonce prezidenta vyzvala k zastavení obohacování uranu a bývalý prezident Akbar Hašemí Rafsandžání tlačí na duchovního vůdce Chameneího, aby Ahmadínežáda usměrnil, protože konfrontace se Západem není řešením.
Rozdělena tak není jen íránská veřejnost, ale také vládnoucí konzervativní kruhy.
