Bagdád - Irácká volební komise v pátek zveřejnila konečné výsledky parlamentních voleb, konaných 7. března.
Výsledek je překvapivý, protože oproti očekávání získal nejvíce hlasů blok Irakíja, který vede bývalý předseda vláda Ajád Aláví.
Seskupení Právní stát současného premiéra Núrího Malikího, které bylo největším favoritem, skončilo druhé, i když velmi těsně.
Irakíja bude mít v 325členném parlamentu 91 křesel, Právní stát 89 mandátů.
Irácké národní spojenectví, které má dobré vztahy s Íránem a reprezentuje radikálnější část šíitských muslimů, je třetí a bude mít 70 křesel. Zbylá poslanecká místa zaplní kurdské strany.
Aláví už oznámil, že nabídne možnost vytvořit koaliční vládu všem stranám a prvně začne u seskupení Právní stát. Malikí ale svou porážku odmítá uznat a hodlá výsledky voleb napadnout u soudu.
Zástupci OSN a USA ale prohlásili výsledky hlasování za důvěryhodné.
Aláví byl prvním iráckým předsedou vládu po svržení Saddáma Husajna. Do funkce nastoupil v roce 2004 poté, co z Iráku odešel jeho dočasný americký správce Paul Bremer. Ve volbách o rok později však Alláví neuspěl.
Premiér Malíkí žádá přepočtení výsledků, protože se domnívá, že v některých provinciích docházelo k manipulacím a ztrátám hlasovacích lístků. Stovky jeho příznivců dnes pochodovaly Bagdádem a obviňovaly volební komisi z podvodů.
Šéf bezpečnostních sil v hlavním městě oznámil, že nebude vyhlášen zákaz vycházení, ale policie a armáda jsou připraveny zasáhnout proti jakýmkoliv násilnostem.
Při dvou pumových útocích dnes zahynulo nejméně 42 lidí ve městě Chális severně od Bagdádu.
Po zveřejnění výsledků zřejmě budou následovat složitá vyjednávání o nové koalici. Zformování vlády po minulých volbách v roce 2005 trvalo pět měsíců.
Irakíja je blok se sekulárním programem, který volilo mnoho sunnitských muslimů. Odmítá náboženské sektářství a příliš velký vliv muslimských duchovních na politiku a justici.
Naopak většina šíitů volila buď Právní stát nebo Irácké národní spojenectví.
Volby byly posledními, které se konají za přítomnosti amerických vojáků v zemi. Nyní působí v Iráku 96 tisíc Američanů, ale v srpnu má začít jejich stahování.
Na základě smlouvy mezi Washingtonem a Bagdádem by poslední američtí vojáci měli opustit Irák do konce příštího roku.
Volby a sestavování povolební koalice napoví, nakolik je Irák stabilní a zda americký prezident Baracka Obama bude moci dostát svému slibu a válku pro USA definitivně ukončit.
Nová vláda a parlament mají zajistit stabilitu před odchodem Američanů a ukončit napětí a násilí mezi různými náboženskými a etnickými skupinami. Především mezi šíitskými a sunnitskými muslimy.
Šíité tvoří zhruba 60 procent obyvatelstva. Za Saddáma byli pronásledováni, mnozí jejich předáci popraveni. Dnes jsou základem policie i armády. Žijí hlavně na jihu země a v některých bagdádských čtvrtích.
Politicky nejsou jednotní, někteří jsou pro vytvoření teokratického státu, jiní to naopak striktně odmítají.
Sunnité tvoří dvacet procent obyvatel Iráku. Za Saddáma v zemi dominovali. Mnoho z nich nepřijalo změnu režimu a násilí proti nové vládě, policii i americkým vojákům bylo v uplynulých letech hlavně dílem sunnitů.
První volby v roce 2005 bojkotovali, ale později se s vládou dohodli na smíru a svém začlenění do nové správě země. Žijí hlavně severně a západně od Bagdádu.
Kurdové mají na severu a severovýchodě Iráku svoji autonomii, představují zhruba čtvrtinu obyvatelstva země. Mají vlastní strany, které kandidují pouze zde.
