V Gaze neexistuje bezpečné místo. Konflikt vrhá oblast do stále větší chudoby

Helena Truchlá Helena Truchlá
20. 5. 2021 11:30
Kancelář Farese Akrama, reportéra agentury Associated Press (AP), se nacházela v jedné z výškových budov, které v Pásmu Gazy během posledních dní srovnaly se zemí izraelské bomby. "V pátek zničil nálet farmu mojí rodiny na severu Gazy. A teď je i moje redakce, místo, které jsem považoval za svaté, jen hromada sutin a prachu," popisuje. "V Gaze neexistuje bezpečné místo," dodává.
Palestinská žena po izraelském náletu ve městě Gaza, 17. května. | Video: Reuters
Bombardování města Gaza v Pásmu Gazy, květen 2021 | Foto: Reuters
Bombardování města Gaza v Pásmu Gazy, květen 2021 | Foto: Reuters
Bombardování města Gaza v Pásmu Gazy, květen 2021 | Foto: Reuters
Děti, které při bombardování přišly o domov, našly útočiště ve školce provozované OSN. Město Gaza, 18. května 2021 | Foto: Reuters
Děti jsou při izraelském bombardování Pásma Gazy vystaveny rozsáhlým traumatům a některé z nich ho prožívají opakovaně. Město Gaza, 18. května 2021. | Foto: Reuters
Bombardování města Gaza v Pásmu Gazy, květen 2021 | Foto: Reuters
Bombardování města Gaza v Pásmu Gazy, květen 2021 | Foto: Reuters

Podle vyjádření izraelské armády byl útok na dům, kde sídlila agentura AP a také mezinárodní televizní stanice Al-Jazeera, nezbytný. Židovský stát tvrdí, že kromě kanceláří a bytů se tam nacházela také jedna ze základen teroristů z hnutí Hamás, které Pásmo Gazy ovládá. Mezinárodní Komise na ochranu novinářů uvedla, že úder vyvolává obavy, že Izrael "záměrně cílí na zázemí novinářů, aby narušil jejich informování o utrpení lidí v Gaze". 

Během víc než týden trvajících střetů mezi izraelskou stranou a Hamásem již zemřelo přes 200 lidí. Většina z nich jsou Palestinci, bezmála polovina ženy a děti. Nejčastěji jde o oběti raketových útoků na Gazu. Víc než 3300 střel, které na izraelská města vypálil Hamás, usmrtilo podle izraelské policie 12 lidí, z toho dvě děti.

Gaza
Gaza | Foto: Wikimedia Commons

Boje také prohlubují humanitární krizi, která v Pásmu Gazy panuje, popisují reportéři amerického listu New York Times. Během útoků bylo poškozeno 17 nemocnic a zničena jediná laboratoř, která v palestinské enklávě uměla analyzovat vzorky na přítomnost koronaviru. 800 tisíc lidí se potýká s narušením dodávek pitné vody, 600 tisíc dětí nemůže normálně chodit do školy, přerušeno bylo i očkování proti covidu-19. "Dopady pociťuje téměř každý z asi dvou milionů civilistů v přelidněné enklávě," píše deník.

Pásmo Gazy je úzký pruh země na pobřeží Středozemního moře, oficiálně uznávané Organizací spojených národů jako součást Státu Palestina. Od roku 2007 mu vládne radikální hnutí Hamás. Na Gazu proto sousední Izrael a Egypt uvalily už před 14 lety takřka kompletní blokádu. Kontrolují přísun zboží, vody, benzinu a elektřiny i léků. Podle zprávy OSN z loňského léta je v pásmu nejvyšší míra nezaměstnanosti na celé planetě (přes 50 procent) a víc než polovina lidí žije v chudobě. 

"Místní obyvatelé jsou z velké části chudší lidé z uprchlických rodin," míní Marek Čejka, odborník na Blízký východ z Mendelovy univerzity v Brně. "Zdejší špatný sociální systém začal v minulosti nahrazovat právě Hamás. Zajišťuje třeba policejní služby, část školství nebo zařízení pro chudé," vysvětluje. Právě proto se podle Čejky hnutí, které Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, těší podpoře zejména konzervativní části zdejší muslimské společnosti. "Není ale zdaleka možné říci, že by ho podporovali všichni místní Palestinci," dodává expert.

V konfliktu s Izraelem je Hamás už od svého vzniku v 80. letech. Nyní znovu střílí na obydlená města a vesnice na izraelské straně, jeho rakety zatím zasáhly mimo jiné plynovod nebo dvě letiště. Také židovský stát útočí na civilní cíle, bojovníci i vybavení Hamásu se totiž podle informací armády často vyskytují právě tam. Velká část podzemních tunelů, které podle Izraele palestinští bojovníci využívají, leží pod hustě obydlenými ulicemi města Gazy. 

Jenže zdejším Palestincům škodí i Hamás: v úterý například střelbou zabránil v přístupu 24 izraelským nákladním autům vezoucím do Pásma Gazy zdravotnické pomůcky, krmivo pro zvířata nebo benzin, uvedl list The New York Times s odkazem na zdroje z Izraele a OSN. 

Úloha soudu

Vysoký počet obětí mezitím vedl ministry zahraničí Evropské unie k tomu, že vyzvali k okamžitému zastavení bojů, ochraně civilistů a poskytnutí humanitární pomoci. Text, který odmítlo podpořit ze všech členských zemí pouze Maďarsko, odsoudil násilnosti Hamásu a Izrael vyzval, aby na ně reagoval "přiměřeným způsobem" a v souladu s mezinárodním právem. 

Že se Izrael na Palestincích dopouští "zločinů proti lidskosti", tvrdí lidskoprávní organizace Human Rights Watch. Prověřit, zda tomu tak skutečně je, si už letos v únoru předsevzal Mezinárodní trestní soud v nizozemském Haagu. V minulosti se zabýval například válečnými zločiny v Kongu, Súdánu nebo Libyi. Nyní tribunál prověřuje podezření z válečných zločinů nejen na straně Izraele, ale i Hamásu. 

Izrael ani Spojené státy ale soud neuznávají. Washington, významný spojenec Izraele, blokuje i společnou výzvu OSN ke složení zbraní na obou stranách. O její přijetí usiluje mimo jiné Francie společně s Egyptem a Jordánskem.

Boje mezi židovským státem a Hamásem mezitím trvají už druhý týden. V plné síle propukly 10. května, poté co izraelská policie vpadla do mešity al-Aksá v Jeruzalémě během muslimského svátku ramadánu. Cílem bylo potlačení agresivních, zejména palestinských demonstrantů. Hnutí Hamás na zásah zareagovalo nejdříve ultimátem a poté ostřelováním Izraele. "To mělo být odpovědí na izraelskou diskriminaci a šikanu ze strany izraelských úřadů vůči Arabům ve východním Jeruzalémě," doplňuje Břetislav Tureček, někdejší blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu. 

Proti izraelské okupaci sporných území a diskriminaci a vyhánění zdejších palestinských obyvatel z domovů protestovaly stovky tisíc Palestinců také toto úterý. Generální stávky se zúčastnili lidé v Izraeli, Pásmu Gazy, Jeruzalémě i na Západním břehu Jordánu. Vyjadřovali nesouhlas i s trvajícími násilnostmi mezi oběma stranami. 

"Všichni jsme vyděšení ze zvuků výbuchů, raket a stíhaček. Můj čtyřletý syn mi říká, že se bojí, že když usne, probudí se a najde nás mrtvé," popisuje realitu posledních dní v Pásmu Gazy pětačtyřicetiletá Randa Abu Sultanová. Noc z úterý na středu byla další v řadě, kdy nad palestinským územím přelétávaly nízko nad zemí izraelské stíhačky. Od roku 2007 je to už třetí větší konflikt, který tu lidé zažívají z bezprostřední blízkosti. 

Video: Je to tragický ohňostroj, popisuje situaci na Blízkém východě novinář Tureček

Poslední eskalace blízkovýchodního konfliktu si vyžádala už desítky mrtvých a stovky zraněných. | Video: Michael Rozsypal
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Lille ukončilo letitou nadvládu PSG v Superpoháru

Fotbalisté Lille ukončili letitou nadvládu Paris St. Germain ve francouzském Superpoháru. V dnešním utkání hraném v Tel Avivu zvítězil mistrovský celek 1:0 brankou portugalského záložníka Xeky ze závěru prvního poločasu.

Paris St. Germain vyhrál předchozích osm ročníků Superpoháru včetně toho předchozího, který se kvůli pandemii koronaviru hrál až letos v lednu. Pařížané v minulé sezoně po třech letech nevyhráli ligu, ale uspěli alespoň v domácím poháru po vítězství 2:0 nad Monakem.

O Superpohár hráli svěřenci Mauricia Pochettina bez hvězdného Kyliana Mbappého. V posledních 20 minutách si odbyl soutěžní premiéru po příchodu z Liverpoolu kapitán nizozemské reprezentace Georginio Wijnaldum.

Francouzský fotbalový Superpohár v Tel Avivu:

Lille - Paris St. Germain 1:0 (1:0)

Branka: 45. Xeka.

Lille vyhrálo Superpohár poprvé v historii a ukončilo osm ročníků trvající nadvládu PSG.

před 6 hodinami

Nevládní organizace zachránily za poslední den ze Středozemního moře 500 migrantů

Lodě nevládních organizací v neděli poskytly pomoc a přijaly na palubu zhruba 500 migrantů, které vylovily ve střední části Středozemního moře, mezi Libyí, Tuniskem, Itálií a Maltou. Oznámila to francouzská organizace SOS Méditerranée. Její loď v sobotu zachránila dalších 200 osob a na palubě má v současnosti na 550 migrantů, uvedla agentura AFP.

Nejvýznamnější zásah byl v noci na neděli nedaleko libyjských břehů. "Záchranná akce v mezinárodních vodách byla velice nebezpečná, velké plavidlo postavené ze dřeva s více než 400 osobami na palubě začalo nabírat vodu," uvedla francouzská organizace. Záchranné akce se účastnily i lodě Sea Watch 3 a Nadir německých organizací Sea Watch a ResQship. Při dalším zásahu nedaleko Malty loď Ocean Viking přijala na palubu dalších 100 migrantů.

Za posledních 48 hodin lodě zachránily zhruba 700 migrantů, kterým poskytly základní pomoc.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Afriky do Evropy připlulo letos dosud po Středozemním moři zhruba 45 000 lidí. To je výrazně více než za stejné období v loňském roce. Více než polovina tohoto počtu připadá na trasu z Libye a Tuniska do Itálie a na Maltu. S růstem pokusů dostat se do Evropské unie se ale zvyšuje i počet úmrtí na moři. Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že v první polovině letošního roku zemřelo ve Středozemním moři přes 1100 migrantů, což je také více než vloni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy